Aby vědomí zažilo sebe sama

12. října 2011

„Při různých meditačních technikách, například při koncentraci nebo vizualizaci naše mysl pracuje a pohybuje se v poli myšlení. Védská meditace mysl zklidňuje, umožňuje přenést se přes toto pole, a zažít tak sebe sama,“ říká o védské meditaci její učitel Tim Mitchell.

Time, proč se meditaci, kterou učíš, říká védská?

Protože vychází z tradice indických véd, prastarých spisů, které zaznamenávají nejstarší učení na světě. Samotné slovo „véda“ pochází ze sanskrtu a znamená vědomost nebo moudrost a védy samotné jsou nauky o celém životě a bytí.

Ale i když tahle technika pochází z Indie, neznamená to, že jde jenom o indické vědění. Je to metoda, která platí univerzálně, stejně tak jako teorie relativity neplatí pouze v Německu, přestože Albert Einstein byl Němec. Indii vděčíme za to, že se tahle víc než pět tisíc let stará metoda dochovala až do dnes. Díky zkušenostem a prožitkům v meditaci můžeme pochopit mnoho spisů a děl z nejrůznějších světových tradic a náboženství, které se nám dřív mohly zdát neuchopitelné a teoretické.

Dalo by se říct, co je podstatou védské meditace?

(přemýšlí) To je povídání tak na hodinu a půl. (směje se) Podle mě védská meditace oživuje  a „znovuprobouzí“ pravý význam toho, co meditace skutečně je. Během procesu meditace se naše mysl dostává to pole čistého vědomí, tedy do stavu takzvané kliduplné bdělosti. Mysl je naprosto v klidu, nepracuje, nic si nemyslí, ale zároveň je bdělá, nespí. Vzhledem k tomu, že mysl a tělo jsou spojené nádoby, naprostý klid mysli přináší naprostý klid tělu. Tento klid tělo prožívá jako hluboký fyzický odpočinek.

Vzhledem k tomu, že celý proces védské meditace využívá přirozeného fungovaní naší mysli a těla, děje se tak spontánně, přirozeně a bez úsilí. Velkou výhodou této meditace také je, že je pro takzvané domácí uživatele.

Kdo to je domácí uživatel meditace?

Lidé jako ty nebo já, kteří žijí běžný život v jeho plnosti, mají své partnery a rodiny a od života něco chtějí. A pak jsou tu ještě ti, kdo žijí víc odděleně od běžného života, myslím tím skutečné jogíny, mnichy v klášterech nebo obecně všechny ty, kdo žijí v ústraní.

Jenom se pohodlně posadíš, zavřeš oči a necháš zažívat vnitřní zkušenost, kdy se lehce a bez úsilí za pomoci mantry pomalu dostaneš za své myšlenky.

Tuto meditační techniku ale můžeš používat téměř kdekoliv a kdykoliv. Meditovat můžeš třeba v tramvaji po cestě do práce nebo v restauraci, než ti přinesou jídlo, protože k tomu nic nepotřebuješ. Žádný speciální posed nebo oblečení, prostředí nebo hudbu – nic. Ani ticho není třeba. Prostě se jenom pohodlně posadíš, zavřeš oči a necháš zažívat vnitřní zkušenost, kdy se lehce a bez úsilí za pomoci mantry propadneš do svých myšlenek a pomalu se dostaneš až za tyto myšlenky. Je to příjemně strávených dvacet minut, po kterých znovu otevřeš oči a pokračuješ ve svém běžném životě, třeba vystoupíš z tramvaje a jdeš do kanceláře.

Na začátku jsi zmiňoval, že védská meditace oživuje skutečný význam meditace. Máš tedy pocit, že se posunul?

Ano, existuje celá řada meditačních technik a mezi lidmi panuje velké nedorozumění, co to vůbec meditace je. Velmi dobře se dá meditace charakterizovat tím, že popíšeme, čím meditace není. (usmívá se) Zaprvé, meditace není koncentrace. Koncentrace je kontrola mysli a snaha ji udržet různými způsoby u jednoho konkrétního bodu, třeba pozorováním plamene svíčky nebo vlastního dechu. Koncentrace je velmi dobrá a užitečná dovednost, díky které můžeme třeba pracovat v rušném prostředí. Ale soustředit se na něco neznamená meditovat.

Meditace také není vizualizace nebo představivost. Mít představivost je bezpochyby užitečné pro život. Vědci dokázali, že používáme-li svou představivost málo, klesá tím naše kreativita a schopnost řešit problémy. Ale opět, něco si představovat neznamená meditovat.

Často se za meditaci také vydává kontemplace, kdy v duchu rozjímáme o svém vztahu k něčemu, co nás přesahuje, ať je to příroda, bůh ... Tak jako tak je to ale pořád přemýšlení.

Slovo meditace pochází ze sanskrtu a významově je mu nejblíže slovo ponoření. A tím se dostávám k odpovědi na tvou otázku. (směje se) Meditace je ponoření se ke zdroji myšlení, do čistého vědomí, kde vědomí zažívá sebe sama. V meditaci se dostáváme až za pole myšlení, tzv. přesáhneme myšlenky.

Jak si tohle ponoření a zažití sebe sama představit?

Mysl se zklidní a přenese přes pole myšlení, do zdroje sebe sama, do tzv. stavu čirého vědomí. V takovém stavu je mysl zcela bdělá, ale zároveň si nic nemyslí.

Jak je možné dostat se až za pole, kde myšlenky vznikají?

(směje se) Je to velmi prosté . Nejspíš to bude znít divně, ale aby ses zbavila myšlenek, použiješ myšlenku. Je to podobné jako se zapíchnutým trnem v prstě: použiješ jiný trn k tomu, abys ten první odstranila. (usmívá se) A tak ve védské meditaci používáme myšlenku k tomu, abychom se přenesli přes myšlenky.

Co je touto myšlenkou?

Mantra. A také slovo mantra, podobně jako meditace, bývá často chápáno nesprávně a používáno v soudobé společnosti pro označení něčeho, co mantrou ve svém správném významu vůbec není. Mantra pochází ze sanskrtu a jednoduše řečeno znamená nástroj či prostředek pro mysl.

Důležité je, že mantry používané ve védské meditaci nemají žádný význam...

Jsou to pouhé zvuky, které jsou naší mysli příjemné, a hlavně, jak říkáš, nemají žádný význam. Protože kdyby ho měly, naše mysl by se zaobírala právě tímto významem a zase by „pracovala“. Zvuk mantry je důležitý proto, že jeho vlastností je schopnost zklidnit naši mysl. A co je také důležité, ve védské meditaci se mantra neříká ani nezpívá, jenom se myslí v duchu.

Osobně jsem se s védskou meditací setkala v poněkud náročnějším období svého života. Sama za sebe tak mohu říct, že díky ní jsem paniku a obrovský strach o život, které mě tehdy naprosto pohltily, dokázala překonat daleko snadněji, a mohla se tak vrátit sama k sobě a najít zpátky svůj klid.

Pomocí mantry se v procesu meditace dostáváš do stavu vědomí, kterému se v sanskrtu říká samádhi. (nejklidnější stav mysli, pozn. red.) A zatímco podle jiných technik je tohoto stavu těžké dosáhnout, védská meditace chápe samádhi za přirozený stav mysli, stejně jako je nám všem přirozený stav bdělosti, spánku nebo snění. Jde jenom o to se naučit, jak tohoto stavu dosáhnout.

Chceš tím říct, že tento nejklidnější stav mysli je vlastní každému z nás, jak se narodíme?

Ano, je to čtvrtý přirozený stav našeho vědomí a každý z nás ho určitě zažil, jen možná nevěděl, že to je právě meditace. Třeba když jsme plně pohlceni západem slunce ...To je meditace – pohlcení, kdy čas plyne daleko rychleji než normálně...

K čemu je nám to ale dobré, zažívat tento čtvrtý stav vědomí?

Velmi dobrá otázka! Podle mě by všechno, co ve svém životě děláme, mělo projít testem „k čemu mi to je?“ A k čemu tedy? Pravidelně a bez úsilí zažívat díky procesu meditace stav, kdy je naše mysl zároveň klidná a bdělá a naše fyzické tělo ve stavu hlubokého odpočinku, je dobré z několika důvodů:

V meditaci tělo zažívá stav, který je vědeckými měřeními prokázaný jako dvakrát hlubší než nejhlubší fáze našeho spánku.

Pouze jedna jediná věc je schopna odstranit stres, a tím je odpočinek. Dostatečný a potřebně hluboký odpočinek. V meditaci tělo zažívá stav, který je vědeckými měřeními prokázaný jako alespoň dvakrát hlubší než nejhlubší fáze našeho spánku. Z toho vyplývá, že během dvaceti minut meditace tělo hluboce odpočívá a tím pádem má přiležitost odbourat stres, který je v těle uložen. Čím více se naše tělo zbaví nastřádaného stresu, tím lépe a efektivněji funguje a je zdravější.

Za druhé má meditace přínosy i po stránce mentální. V meditaci máme pravidelně přístup do hlubších vrstev své mysli, nejen té běžně využívané povrchové části, ve které se odehrává logické myšlení. Rozvíjíme tak svůj duševní potenciál, vpodstatě získáváme schopnost zachytit své myšlenky blíže k místu jejich vzniku, čemuž se běžně říká intuice.

Za další, meditace nám umožňuje vylepšit své mezilidské vztahy. Všichni jsme si vědomi toho, že by bylo skvělé být laskaví a milí, vnímaví a chápající. Ale když jsme ve stresu a unavení, není vždy jednoduché se takhle chovat. Když se ale stresu a únavy zbavujeme, což přesně meditace dělá, vlídné chování vůči sám sobě i druhým je pro nás mnohem jednodušší, jde to přirozeně a samo.

A byť to může znít nadneseně, meditace přináší klid a mír nejen nám samým, ale i světu kolem nás. Jsme-li my sami odpočinutí a štastní, aniž o tom víme, šíříme to kolem sebe. Pokud chceme zelený les, musí být zelené jednotlivé stromy. Mírumilovný svět je svět, kde žijí mírumilovní lidé. Jinak to nejde.

Jak se védskou meditaci můžeme naučit?

Védská meditace se vyučuje formou kurzu, který se koná během čtyř po sobě jdoucích dnů. Na kurzu se účastníci naučí její podstatu a také získají svou osobní mantru. Každý jsme osobnost, každý z nás vypadá jinak, má za sebou jiné zkušenosti a tak, jako každý řídíme jiné auto nebo nosíme jiné boty, stejně tak se pro každého hodí jiná mantra. Mantru učitel vybere a žákovi ji předá na první lekci, která probíhá individuálně.

A následující tři podvečery se pak celá skupina zhruba deseti žáků schází ke společným lekcím, kde učitel meditační techniku a její použití podrobně vysvětlí, kde je prostor pro sdílení zkušeností a zážitků a kladení otázek. Po skončení čtyřdenního kurzu jsou studenti vybaveni tak, že mohou meditaci dál praktikovat sami a pokud nechtějí či nemají příležitost, učitele už dále vůbec nepotřebují. Jsou z nich samostatní meditující a mají svou praxi k dispozici napořád.

Měla by meditace mít vůbec nějaký cíl, o který se snažit?

Během meditace nemáme žádný cíl, nechceme ničeho dosáhnout ani nemáme žádná očekávání. O nic se nesnažíme, neusilujeme. Meditace je proces, ne dovednost, kterou bychom ve svém životě potřebovali zdokonalovat.  Dovednosti jsou v našem životě důležité, ale meditace není dovednost. Dalo by se říct, že je védská meditace je až automatický proces.

Medituji třicet let a když budu meditovat společně se svými studenty, nebudu meditovat lépe než kdokoliv z nich. Všechny přínosy meditace, o kterých jsme mluvili, se dostaví, pokud techniku pravidelně provádíme. Pokud půjdeš na kurz, ale dál nebudeš nic dělat, poslechla sis sice spoustu zajímavého povídání, ale víc ti to k ničemu není. Pokud chceš být odpočinutější, jasněji myslet a být vnímavější, je třeba praxi pravidelně provádět. Ideální je dvakrát denně dvacet minut.

Kdybys měl po tom všem, co jsme si o védské meditaci řekli, jednou větou vyjádřit, co védskou  meditaci odlišuje od ostatních technik, jaká by to byla věta?

(přemýšlí) Budu teď trochu troufalý a řeknu, že védská meditace prostě funguje... (v angličtině slovní hříčka, pozn.red.)... Ve smyslu, že ona sama [meditace] funguje, pracuje a my sami nemusíme nic dělat, aby tato technika fungovala. Jediné, co musíme udělat, je se tuto techniku správně naučit.

Víš, hodně věcí, které děláme, slibují štěstí v budoucnu, za pět minut, za rok praktikování, místo toho, abys ho zažila už v přítomnosti. A to podle mě jenom vede k utrpení. Védská meditace je příjemná teď a tady. A zatímco si prožitek meditace pravidelně užíváme, její přínosy se násobí.

Za spolupráci děkuji Tereze Cíchové.

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku