Ajurvéda jako princip, kterému můžeme věřit

1. dubna 2011

Prashanti de Jager by se dal nazvat "bylinkářem z Himalájí", kde se aktivně podílí na podpoře tamního ekosystému. Projektu výstavby kliniky přírodní medicíny se věnujeme v jiném rozhovoru s Prashantim; zde si přečtete o důležitosti prevence jako nosného pilíře zdraví člověka nebo zjistíte, proč podle má Prashantiho ájurvéda na Západě tolik příznivců.

Koncem května přijedete do České republiky. O čem budou vaše semináře?

Rád bych lidem ukázal možnosti, jak se lépe spojit se svým zdravím a se svým skutečným radostným bytím, a to nejenom z pohledu ,já jako individualita´, ale také z pohledu ,já jako součást rodiny, komunity a celého společenství na Zemi´. Podrobněji se budu věnovat bylinkám, jak je pěstovat a používat jako lék, a to jak ve vztahu sám k sobě, tak ve vztahu k celému ekosystému. Účastníky semináře také seznámím s tím, jakými způsoby vycházejícími z védské tradice můžeme ochránit naše mezilidské vztahy. Protože vztahy jsou pro nás ve skutečnosti lékem, a ne něčím, co by nás mělo otravovat.

V průběhu své historie zažila Česká republika velké množství událostí. Přehnali se přes ni lovci mamutů, stala se epicentrem Keltů a z doby nedávných dějin je doslova prošpikována německým a ruským vlivem. Je to neuvěřitelná kultura kultur. Ale jak se zdá, duch češství stále ještě působí jako „omráčený“ a stále jakoby ve „vyčkávacím/čekacím modu“.

Přesto přese všechno mám pocit, že Praha a Šumava, i se svým pramenem Vltavy, mají zcela nezpochybnitelnou a sobě vlastní spirituální sílu. A tak i když to nebude přímo na programu mého semináře, téma pomoci zdejším obyvatelům znovu se spojit s touto svou silou, oživit ji v sobě a uvědomit si vlastní identitu mě při přípravě na návštěvu vaší země silně zaujalo.

Zajímáte se o ajurvédu. Čím je pro vás tento komplexní léčebný systém, jeden z nejstarších na světě, tak zajímavý?

Zaujala mě hlavně díky své hloubce. Její kořeny sahají hluboko zpátky do našeho Bytí, odkud zároveň vychází, ze zdroje naprosto přesné, exaktní pozornosti, ze Svědka a z Pozorovatele, přímo z esence samotného Bytí, z našeho Já, z univerzálního Já. Ajurvéda mě zaujala právě díky tomu, že ať se bavíme o bylinkách nebo chirurgii, tak neexistuje nic, co by ajurvéda nezahrnovala. Tedy obráceně že ajurvéda v sobě zahrnuje všechno. Jsem poměrně dost vzdělaný v západních vědách, jako je matematika, fyzika, inženýrství, psychologie a podobně. A musím říct, že mě to doslova dostalo, když jsem najednou viděl, že všechny tyto západní vědy tvoří jen nepatrnou část celého ,koláče´ védských věd.

Proč si myslíte, že má ajurvéda tolik příznivců v Západním světě? Je to tím, že jim nabízí odpovědi na otázky, na které jim dosud žádný jiný systém neodpověděl? Ať už jde o otázky fyzického těla a práce s ním, otázku zdraví apod.

Myslím, že velký zájem o ajurvédu na Západě pramení z toho, že se lidé zajímají jak o to, jak se cítit dobře, tak současně o pravdivost, autenticitu. A ve světě, kde velké korporace vydělávají peníze tím, že my všichni zaměřujeme svou pozornost na nemoc a ne na to, jak se  cítit a být v pořádku, tuhle pravdivost nacházejí jen pramálo.

Je-li největším stimulem světové ekonomiky bezbřehá nenasytnost, pak se nelze divit, že selhává a ztroskotává.

Je-li největším stimulem světové ekonomiky bezbřehá nenasytnost, pak se nelze divit, že selhává a ztroskotává, že plodí nikdy nekončící nouzi a trápení a že lidé čím dál tím víc hledají přirozená řešení a přirozené zdroje. Ajurvéda se za tisíce let nezměnila, a tak představuje skvělý a přirozený princip, kterému můžeme věřit.

Jaké jsou vaše osobní zkušenosti s propojováním východního a západního pojetí přístupu ke zdraví? Ajurvéda totiž klade důraz na prevenci a neustálou podporu zdraví. Jak se toto daří aplikovat v Západním světě, kde naopak léčebný systém zdůrazňuje spíš léčbu důsledků než příčin?

Naprosto souhlasím s vaší poslední větou. I když musím říct, že používání slova ,léčba, léčit´v případě popisování něčeho, co se ve své podstatě zabývá pouze příznaky a ne skutečným původcem nemoci, není právě šťastné. Mám pocit, že většina alopatických lékařů (alopatie – termín alternativní medicíny označující západní medicínu, pozn.red.) to ve své praxi myslí dobře a jednají upřímně. Po tom, co jsem o tom mluvil s celou řadou z nich, jsem ale s nimi začal spíš soucítit. Existují totiž čtyři velké a pro zdraví nebezpečné faktory, jakási dvojitá Skylla a Charybda, které lékaře v jejich praxi svazují:

Zaprvé to jsou zdravotní pojišťovny, které často lékařům umožňují provést pouze některé zásahy, a tím jim často brání udělat něco jiného, udělat to, co je „skutečně správné“.

Zadruhé to jsou velké farmaceutické společnosti, které citelně doplácely na své malé znalosti v oblasti zdravotní péče. Třeba ještě donedávna se věřilo tomu, že strava nemá na zdraví žádný vliv. Tyto kolosy často také na lékaře tlačí, aby používali právě jejich produkty, i když spousta z nich, např. Vioxx téměř zabily stovky lidí ročně a spoustě dalších poškodily zdraví a jejich život. Je také zajímavé vědět, že v některých soudních procesech skutečně v této souvislosti figuruje slovo ,vražda´.

(...) A pak to jsou samotní pacienti, kteří pod vlivem reklamy tlačí na své lékaře a vyžadují na nich třeba antibiotika na virová onemocnění.

Zatřetí je to otázka nemocnic, které se v průběhu času změnily na firmy zaměřené na vydělávání peněz. Často jsou tak jejich rozhodnutí spíš ekonomického než humanistického rázu, který by měl lidem pomoci. Tím se stávají místem, kde se soustřeďují nemoci, utrpení a smrt, které se lidi děsí.

Začtvrté to pak jsou samotní pacienti, kteří pod vlivem reklamy tlačí na své lékaře a vyžadují na nich třeba antibiotika na virová onemocnění. Dřív jsem byl vůči lékařům velmi kritický, ale teď vidím, že to také tak jednoduché nemají. Všichni jsme Jedno, a proto se my všichni svým způsobem podílíme na této ekonomické chamtivosti a katastrofách. Zároveň ale my všichni máme odpovědnost k tomu snažit se vytvořit místo pro nové paradigma zdravého bytí. Každý léčebný systém má své místo v čase, kdy a kde ještě funguje a kdy už ne. A jakmile tohle lidé poznají a přivedou do praxe, koncepty zdraví mezi Západním a Východním pohledem se propojí.

Víc než sedmnáct let jste žil v Indii, to už je pěkný kousek života. Nyní žijete v Kalifornii. Tyto dva světy se zdají být velmi odlišné. Nebo se mýlím a existují mezi nimi nějaké podobnosti?

Do dnešního dne to činí celkem zhruba deset let, co jsem žil v Indii, nicméně doufám, že to na těch sedmnáct vyšplhá. Ano, je to velmi hezký kus života. ,Nezměněný kus života´ je také vlastně jeden z významů slova ,Prashanti´, které jsem přijal za své jméno. A co se týká podobností obou světů, kromě krásy krajiny a toho, že velké množství inteligence v počítačovém Silicon Valley jsou tzv. mozky z Indie, mezi současnou Kalifornií a Indií moc podobností není. Kdybyste se ovšem ptala na podobnost a tradice starověké Indie a Severní Kalifornie, to by byla jiná.

Aktivně se podílíte ve spoustě projektů podporujících trvalou udržitelnost přírodních zdrojů na Zemi. Jedním z nich je i společnost Organic India. Ekologie a léčení přírodní cestou, jak lidí, tak Země, se zdá být vaším velkým tématem...

Jsem moc rád za spousty skvělých učitelů, které jsem měl. Např. Sri H.W.L. Poonja, který mi ukázal tolik pravdy! Každý den po sedm let jsem u něj sedával a on mi říkal ,Nechť přijde Mír a Láska mezi všechny živé bytosti v celém Univerzu, nechť přijde Mír, Om Šanti, Šanti, Šanti!´ Což bylo pro mě nové! Před ním mě totiž moji rodiče učili něco jiného. Oba za druhé světové války pracovali v protinacistickém odboji v Holandsku, a tak mě vždycky učili, že pro služby celku a udržení míru mám použít sílu.

Vítězstvím je, když každá jednotlivá živá bytost převezme svou vlastní odpovědnost.

Jednoduše si přeji, aby byl svět harmoničtějším místem. A s tímhle  záměrem jsem se tedy inkarnoval do tohoto života, jako bojovník. Zdá se, že nenasytnost velkých obchodních korporací a náboženských systémů spolu s katastrofami jsou největšími protivníky. Vítězstvím je pak, když každá jednotlivá živá bytost převezme svou vlastní odpovědnost, což ve výsledku vede k výhodám všech živých bytostí.

Na svých stránkách zmiňujete dobrý život. Co pro vás znamená dobrý život?

Mám naprosto skvělé, silné, vlídné a milující rodiče. Díky nim bylo moje dětství šťastné, plné legrace a podpory a zároveň velmi dobrodružné. Díky řadě výborných učitelů a vzdělávacích institucí se mi dostalo neuvěřitelné vzdělání, co do šířky záběru i do hloubky. Miluji a jsem milován od spousty velkých a krásných duší. Mám nádhernou rodinu, tu nejbližší i z pohledu celého naše rodu. Jsem trvale zdráv. Mám krásné a skvělé dítě. Uvědomil jsem si, co to znamená trvalý Mír, a dosáhl jsem poznání.

Byla mi dána možnost sloužit stovkám lidí a změnit jejich život k lepšímu, bylo mi umožněno stát se součástí týmu lidí, kteří chrání ekosystém. Vypadá to, že bych byl schopný ve všem pokračovat dalších třicet let nebo ještě déle. To, co je mým ,nejvyšším nadřízeným´, je nádherná vize globální udržitelnosti. Tohle pro mě znamená ,dobrý život´. A cítím se jako král a cítím obrovské štěstí, že mám takový ,dobrý život´.

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku