PS. Miluj mě, Tvoje vagína

17. října 2018

Vendula Kociánová o sobě tvrdí, že dělá to, co jí baví. Očekávala, že se jí to povede až v důchodu, ale naštěstí to stihla mnohem dříve. Začínala psaním článků a přednášela o vagíně a následně vydala e-book Oáza rozkoše. Denně dělá osobní konzultace a pořádá semináře. Věnuje se partnerství, sebevědomí, vymyslela si vlastní metodu komunikace mezi vnitřním mužem a ženou, kterou předává dál.

Vendy, jak ti přišla témata, kterými se zabýváš? Bylo to na základě tvých osobních prožitků?

(Smích) Všechno, co dělám je na základě vlastních prožitků. Málokdy okoukám něčí metodu. Vesměs jsou to autentické zážitky.

Proč se věnuješ vztahům?

Lidi nejvíc řeší vztahy, já sama žiju ze vztahů a učím se z nich, kdybychom to vzali z numerologického hlediska, jsem šestka, což jsou zamilovaní. A ryba, to je vlastně bezpodmínečná láska. (Smích) Těžko se můžu zabývat marketingem či ekonomikou.

Když uzdravíš partnerský vztah se sebou, můžeš vyvíjet zdravý vztah s další osobou, s okolím, v práci. Samozřejmě sama na tom u sebe pracuji, nemám všechno zmáknuté. Lidi si často terapeuty idealizují. Mám metodu, která mi pomohla se někam posunout, ale ten proces trvá, stále se posouvám. Pořád dělám kiksy, zrovna před 5 minutami jsem se dole pohádala s partnerem. (Smích) Pořád je co dělat. Když máme spokojené partnerství, jde hned všechno snadněji.

Moje přednáška se jmenovala PS. Miluj mě, Tvoje vagína. Ne každý si to chtěl vyvěsit na dveře svého podniku. 

To je pravda. Ty jsi říkala, že jsi začínala se články o vagíně. To je téma, nechci říct přímo kontroverzní, ale ne každý se do něj pouští.

 To je zajímavé téma. Já jsem měla kavárnu, kde se pořádaly přednášky. Lektoři se mě soustavně ptali, kdy budu o něčem přednášet já. Já jsem jim do toho sice pořád kecala, ale myslela jsem si, že nemám žádné vlastní téma a posluchače. Všem jsem říkala, až budu mít téma, tak určitě, ale dřív ne. Jako bych tím vyslala do vesmíru zadání. Načež jsem sama na sobě, pod jakýmsi vyšším vedením, zakusila vaginální mapování, protože jsem cítila, že mé partnerské vztahy nejsou takové, jaké by mohly být. Vyvinula jsem z toho velmi ozdravnou metodu, k tomu jsem teď napsala docela žádaný e-book. Na 65 stránkách jsem sepsala podrobný návod a popis všeho, co tě může potkat.

Je libo něco nového?

Díky této metodě jsem se vyléčila a ohromně ožila. Najednou jsem cítila svoje tělo, svou vagínu a sexualitu. Cítila jsem divokost a ženskost. Nejvíc mě na tom potěšilo, že jsem nemusela nikam jít. Nemusela jsem navštěvovat kurzy, našla jsem to sama v sobě. Chtěla jsem svoje zkušenosti dát do ucelené formy. Sdílet, na co jsem si tam přišla. Například na zneužívání v dětském věku. Vznikl příběh s drobným návodem a moje první přednáška měla ohromný úspěch. Většinou na první přednášce bývá plno, protože lidé jsou zvědaví, přijdou známí a lehce se to zaplní. (Smích) Po chvíli se mi ale začaly ozývat ženy, které si taky na něco přišly. A jak se uzdravily. Tak jsem si řekla, že to má asi smysl.

Já vždy říkám: "Holky, vy vždycky cpete ty informace z vrchu, ale vy musíte začít cpát informace od spoda. Tam máš základovou čakru. Tu musíš vyživit, aby mohla energie stoupat do vyšších pater. Nemůžeme to cpát hlavou."

Tak to jsou báječné ohlasy. Dokážu si představit, že ses setkala i s jinými reakcemi. Přeci jen česká mentalita dokáže být někdy docela náročná.

Moje přednáška se jmenovala PS. Miluj mě, Tvoje vagína. Ne každý si to chtěl vyvěsit na dveře svého podniku (Smích) Když už se našla kavárna, co se toho nebála, začali si stěžovat lidi, co je to za podnik, jak si můžou takového člověka vůbec pozvat. Myslím si, že být to o pár století dříve, tak už jsem na hranici. (Smích) Stoprocentně, už jen díky tomu názvu. To mi trochu vzalo vítr z plachet. Řekla jsem si, proč bych měla pořád někomu radit, ať si na to každý přijde sám, stejně jako já. Ale lidé se mi nepřestávali ozývat, takže jsem seminář přejmenovala na sebevědomou ženu. Pro méně odvážné. Začali tam chodit i muži, trochu jsem změnila koncept. Zeptej se mě na něco hodně osobního, ať mají lidi radost, že se na mě něco dozvěděli. (Smích)

Říkala jsi, že se ti vylepšil vztah s tvou vagínou. Co jsi o sobě objevila pikantního?

Od té vagíny to začalo. Já vždy říkám: "Holky, vy vždycky cpete ty informace z vrchu, ale vy musíte začít cpát ty informace od spoda. Tam máš základovou čakru. Tu musíš vyživit, aby mohla energie stoupat do vyšších pater." Nemůžeme to cpát hlavou. Ale my lidi to tak děláme, zkoušíme to ze špatné strany, než zjistíme, že jdeme blbě. To je takový náš zakořeněný vnitřní komplex, že nevěříme prvotní cestě.

Dříve jsem vagínu moc necítila. Ne že bych byla necitlivá. Milování jsem si užívala, ale muselo to být akčnější. Abych to mohla vnímat, potřebovala jsem razantnější chování, větší rozměry a podobně. Po mapování jsem začala být tak citlivá, že i kdyby přišel muž s penisem velikosti malíčku, tak si to užiju. Moje dřívější orgasmy byly plytké a "vydřené", byla práce se k nim dostat. A už vůbec nepřipadalo v úvahu, aby nějaký probíhal ve vagíně, souběžně s klitoriálním. Teď s tím nemám vůbec problém.

Začala jsem ožívat a otevřela se ve mně obrovská divokost. Udělala jsem ve svém životě spoustu změn. Odešla jsem z manželství, více jsem se osamostatnila a myslela jsem, že taková divoženka zůstanu navždy. Moc se mi to líbilo, protože taková chceme být každá. 

Obecně panuje mnoho mýtů, tabu a očekávání ohledně naší sexuality.

My máme v sobě zakořeněn mýtus, že když je žena zdravá a vzrušivá. Je normální, že do ní muž strčí penis a ona má okamžitě bouřlivý orgasmus. To je naprostý nesmysl! Aby mohla mít bouřlivý vaginální orgasmus, musí mít stimulovaný klitoris. Existují ženy, které mají předimenzovanou první čakru, což je špatně. Tam to pak funguje rychle, protože vagína pořád tepe. Ale i tak si neužije orgasmus do hloubky. I ve starém sexuálním učení (Učení bílé tygřice) se dočteme, že je to absurdní. Proč jsme se ztotožnily s tím, že bychom to takhle měly mít?

Co tedy tvoje orgasmická zkušenost? Jaké jsi vnímala proměny po vaginálním mapování?

Mně se po mapování začala orgasmičnost přesouvat do celého těla. Nesoustředila se jen na několik centimetrů. Začala jsem ožívat a otevřela se ve mně obrovská divokost. Udělala jsem ve svém životě spoustu změn. Odešla jsem z manželství, více jsem se osamostatnila a myslela jsem, že taková divoženka zůstanu navždy. Moc se mi to líbilo, protože taková chceme být každá. Ženy, co běhají s vlky a podobně. (Smích) Ale ne, zase jsem si to zavřela.

Dnes už to beru s nadhledem. Vidím, že to bylo právě proto, abych dokázala popsat svou cestu. Předtím to přišlo jako blesk z čistého nebe. Byly to multidimenzionální prožitky, které jsem si nakonec opět sama zavřela nedůvěrou v sebe, bála jsem se, že když jsem tak „hr“, přijdu o partnera. Začala jsem se potlačovat, nedůvěřovat vlastní síle. Od té doby se otevírám krok po kroku, tak abych tomu rozuměla, abych to unesla. Nevyděsilo mě to a unesla to moje tělesná schránka. Musím říct, že když se to otevře najednou, pro tělo je to vážně „záhul“. Vlastně i pro mysl. Je tam pak velmi tenká hranice mezi zblázněním se a žitím v radosti.

 Jestli je to moje vagína, moje programy, moje traumata, tak musím mít sama veškeré nástroje k tomu, abych to ze sebe dokázala dostat.

Vyvinula jsi svou vlastní techniku, inspirovalo tě něco konkrétního?

Sebevědomá žena

Cítila jsem v sobě nějakou potíž, ač jsem do té doby o mapování vůbec neslyšela. Jednoho dne jsem otevřela nějaký ezoterický časopis s upoutávkou. „Ve vagíně se ukrývají traumata“. Nejdřív jsem se zaradovala, že mám v sobě takovou pokladnici traumat, kterých se můžu zbavit, ale v zápětí  moje nadšení opadlo při představě, jak někam jedu. Někde daleko na mě bude někdo opakovaně sahat, a já se mám uvolnit. To bylo nepředstavitelné. Řekla jsem si: „A dost, tohle musí jít jinak! Jestli je to moje vagína, moje programy, moje traumata, tak musím mít sama veškeré nástroje k tomu, abych to ze sebe dokázala dostat.“

V tu chvíli jsem věděla, co potřebuju. Udělat si rituál s hudbou a vůněmi. Vlezla jsem si do vany a začala jsem se poslepu mapovat. Nejdřív jsem byla v šoku. Zjišťovala jsem, že některá místa jsou bolestivá, zůstávala jsem v tom a vnímala emoce. Po orgasmu jsem třeba dlouho plakala a začala jsem se sama sebe dotazovat na důvod. Nejdůležitější  bylo moje rozhodnutí, dělat to tak dlouho, dokud se neuzdravím. Druhý den jsem se opět setkala s emocemi a třetí den se mi začaly otevírat příběhy. Vzpomínky, o kterých jsem neměla do té doby ani páru. Velice mě šokovaly a byla jsem z nich zničená. Ale protože jsem starý partyzán, řekla jsem si, že to vydržím. Po osmi dnech došlo k uvolnění, odpuštění a pochopení celé situace. Doslova k božskému napojení a nadhledu. V té chvíli se mi obrovsky zvedla energie kundalini a už nešlo udělat chybu. Jakmile si tahle energie prorazí cestu, nelze jít zpět. Už jsi vedena tou svou vnitřní silou.

Jak je uzavřená tvoje vagína, tak jsi uzavřená ty. Mezi tím je naprosté rovnítko. Když má žena stáhnutou vagínu, která neumí prožít orgasmus, má potíže s kvasinkami a nemocemi obecně, takhle musí zákonitě vypadat její život. 

Páni, to je silná zkušenost. Máš pocit, že je tohle cesta, po které může jít každá žena?

Je to pro každou ženu, ale ne každá žena je na to připravena. Řekne si třeba, že je to super nápad, protože to Vendy řekla, ale nemá sama dostatečné vnitřní pnutí do toho jít. (Někteří lidé hodně dají na názor ostatních.) Její vnitřní problém nemusí být dozrálý, nemusí se stát téměř nic. Jedním  důvodem je, že může být v pořádku. Druhá možnost je, že její tělesná schránka ještě není schopná unést tíhu skrytých emocí. Musí dospět do stádia, kdy její tělo vydrží třeba nálož smutku. Je možné, že se otevřou jen emoce, takže není nutné se babrat v příběhu. Prožiješ emoci, dojde k naplnění a je hotovo. Nebo tou masáží jen rozvolníš některá místa a je to pryč.

Jak jdeme proti sobě, děláme, že jsme jiné, snažíme se zalíbit, bojíme se mužů. Bereme jim jejich sílu. Spíme s muži, i když nechceme, protože bychom „měly“. Vysledovala jsem, že pokaždé, když žena trpí nemocemi, jde o obranu proti mužské energii. 

Je to jasné, rovnou objednávám tvůj e-book, je načase se pohnout z místa. Chystáš se k nám se seminářem Sebevědomí je produktem sebelásky, určitě se potkáme i tam.

Na tomhle semináři budeme řešit, kde to všechno začalo, rodiče, emoční tělo a svoje nastavení vnitřního muže a ženy. Pokud máš vnitřního muže a ženu v rovnováze, život ti nemusí posílat situace, díky kterým tě dává do rovnováhy, což jsou většinou životní dardy. Naučím tě dávat se do rovnováhy sama. (Smích) Já řeknu: „ Polož mi intimní otázku“ a ty jdeš rovnou k vagíně. (Smích)

My, ženy, ze sebe často děláme penisy a snažíme se zacilovat. Jsme tvrdé, zkoumáme, kam bychom ještě vlezly. Kam ještě zamířit, co dokázat. (Smích). Takhle bereme mužům potenci.

Mně to připadá jako důležité téma pro každého, málo kdo se odváží tohle téma vědomě řešit, dotýkat se sebe. Je pro mě obrovskou inspirací, vidět sebevědomou ženskou, která se toho nebojí a řeší svoje problémy. Netváří se, že tahle část jejího těla neexistuje. Myslím, že tohle ženy potřebují slyšet. Není to nic, za co se máme stydět. Každý žijeme to, co potřebujeme. Můžeme toho spoustu ignorovat, ale znamená to, že budeme jen přežívat.

Já vždycky říkám, jak je uzavřená tvoje vagína, tak jsi uzavřená ty. Mezi tím je naprosté rovnítko. Když má žena stáhnutou vagínu, která neumí prožít orgasmus, má potíže s kvasinkami a nemocemi obecně, takhle musí zákonitě vypadat její život. Nebo si zákonitě lže do kapsy.

To je hodně zajímavé, spousta žen má zdravotní problémy a neví, odkud se berou. Vždycky jsem si říkala, jestli historicky tohle ženy řešily vždycky, ale nemůžu se ubránit dojmu, že tohle je záležitost naší “moderní společnosti“, kdy jdeme proti sobě.

Vaginální problémy souvisí s hygienou až na posledním místě. Každá vagína má vlastní bakteriální schopnost, zbavit se čehokoliv změnou PH. Ale souvisí to právě s tím, jak jdeme proti sobě, děláme, že jsme jiné, snažíme se zalíbit, bojíme se mužů. Bereme jim jejich sílu. Spíme s muži, i když nechceme, protože bychom „měly“. Vysledovala jsem, že pokaždé, když žena trpí nemocemi, jde o obranu proti mužské energii. Pokud žena nemá dost síly se bránit, její vagína vyvine způsob, jakým zamezí vstupu.

Pokud je žena ve své síle a je schopna se ubránit, tím nemyslím mužským způsobem, vagína pak nemusí pomáhat. Vagína je čekající, přijímající bytost. Jen se přizpůsobuje. To samé by měla dělat žena, tím nemyslím přizpůsobovat se partnerovu pedantství, nebo společenským dogmatům. Měla by se poddat plynutí, vybírat si, co za životní událost k ní přijde, jaký partner, jaký penis do ní chce vstoupit, tomu se přizpůsobí. My, ženy, ze sebe často děláme penisy a snažíme se zacilovat, jsme tvrdé, zkoumáme, kam bychom ještě vlezly, kam ještě zamířit, co dokázat.(Smích). Takhle bereme mužům potenci.

Aby byla žena šťastná, nesmí žít život druhých lidí. Měla by žít to, kam jí to volá, i když má strach.

Máš nějaké esenciální sdělení pro ženy?

Aby byla žena šťastná, nesmí žít život druhých lidí. Měla by žít to, kam jí to volá, i když má strach a myslí si, že něco nezvládne a nemá na to papír. Já taky nejsem psycholog a dělám praxi možná častěji než leckterý psycholog. Vystupujte z komfortních zón a nefunkčních vztahů. Když přestaneme všechno řídit, začne se to dít samo a můžeme být inspirací pro ostatní. Přála bych si, aby ženy aspoň občas zakusily svou vnitřní sílu a zjistily, co to dělá s jejich okolím. Ať každá žena pocítí tuhle sílu a přestane si myslet, že potřebuje někoho k tomu, aby něco dokázala. Když potřebuje, vždy se někdo objeví.

Jaký fígl máš na čelení strachu při výstupu z komfortní zóny? Často to bývá dost výzva, udělat něco jinak.

Mně se to začalo líbit, protože každý z nás je jednoho dne postaven do situace, kdy už to nejde jinak. Ani strach to nezastaví. Uděláš to a zjistíš, že se nic zlého nestalo, naopak se se tvůj život zlepšil. Se strachy pracuju tak, že je nepopírám, podívám se jim do očí.

Osobní web Venduly Kociánové

Ochutnávka z e-booku

 

Akce lektorky v MAITREI:

21.10. Sebevědomí je produktem sebelásky

18.11. Vědomé žití v páru a v lásce

 

 

Autor článku: Barbora Jirsová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku