Doširoka otevřené srdce v bazénu

21. května 2014

„Když se klient skutečně uvolní a plně se vodě odevzdá, rozvine se nádherný proces plynutí. Pro každého to bude jiné, podle toho, kde právě na své „cestě“ je a čemu se otevře. Voda přijímá všechno,“ říká Lukáš Havelka, lektor aquahealingu. Vyzkoušela jsem – a dávám mu za pravdu.

Rozhovor jsme natáčeli před samotnou „vodní lekcí“. Během rozhovoru pan Havelka hodně „plul“ rukama ve vzduchu, jako by byl ve vodě  a chytal v ní nejvhodnější slova na mé otázky. Bylo zajímavé to sledovat.... Plné porozumění ale přišlo až po samotném prožitku v bazénu: To se opravdu nedá popsat. To se musí prožít...

Když jsme spolu mluvili před natáčením, často jste používal slova jako lidská duše, poslání... Byla to tedy vaše duše, kdo vás přivedl k aquahealingu?

Asi ano... Voda mě přitahuje celý život. Kdysi jsem závodně plaval, pak jsem začal jezdit vodu, nejdřív řeky a pak i divokou. Spojení s vodou, s její jemností se ani nedá popsat. Cítím ji v sobě hodně. Tak moc, že i kdybych se nevěnoval aquahealingu, budu pracovat s vodou! (směje se a pak se odmlčí) Pracovat ve vodě s klienty pro mě ale vlastně ani není práce v pravé slova smyslu. Když jsem s nimi celý den ve vodě, tak jsem sice večer unavený, ale s doširoka otevřeným srdcem. Cítím se naplněný.

Voda coby jeden z živlů, které utvářejí život zde na Zemi, má svou vlastní vnitřní moudrost a sílu. V čem podle vás spočívá její síla právě v případě aquahealingu?

V prostoru, který vytváří a nabízí. Prostor ke všemu, co se objeví, ať je to smích, křik nebo i třeba slzy. Tím, že je hodně teplá, v tomto bazénu má téměř třicet pět stupňů Celsia, navozuje pocit naprosté důvěry a jemnosti. (přemýšlí) Jako terapeut tam sice určitým způsobem jsem, ale nejsem tam ten hlavní; tím je klient sám, protože v něm se odehrávají všechny důležité procesy.

Když si to dovolí  (zdůrazní), skutečně se uvolní a plně se jí odevzdá, tak se rozvine nádherný proces plynutí a splývání. Pro každého to bude jiné, podle toho, kde právě na své „cestě“ je a co si dovolí. Čemu se otevře. Voda přijímá všechno a doslova vás celé obejme.

Pro každého to bude jiné, v závislosti na tom, co si dovolí a čemu se otevře.

Takové otevření vyžaduje od klienta hlubokou důvěru – ve vodu samotnou i ve vás. Co když ale někdo má právě s důvěrou potíž?

V takovém případě postupujeme velmi jemně, opatrně a pomalu, po malých krůčcích v rytmu klientova dechu, žádný spěch. Během jedné lekce třeba vůbec nejdeme „pod vodu“, ale jsme pořád „nad vodou“. (v praxi to znamená, že se klient nedostane pod vodu obličejem, ale pouze splývá na hladině. Pod vodu se potom „chodí“ s těsně přilnavým kolíčkem na nos, díky kterému pod vodní hladinou zvládnete takové kejkle, jako jsou kotouly či nejrůznější převracečky. Vrcholem je potom prožitek druhého narození, to vše za doprovodu jemných tónů relaxační hudby, pozn.red.)

Někdo může mít z vody trauma, protože se někdy topil. Nebo jeho potíže a úzkosti s vodou nesouvisí, ale týkají se okamžiku porodu. Všechny tyto úzkosti je možné během aquahealingu uvolnit. Třeba zmiňovaný okamžik porodu: Pokud je klient připravený a naprosto uvolněný, nasimuluji mu polohu plodu a stahy dělohy tak, aby si prožil pocity dítěte právě přicházejícího na svět.

Voda má obrovskou sílu, fyzickou i v tom spirituálním rozměru a je dobré ji umět číst a být s ní spojený. Nevím, jak to dělám, ale nějakým způsobem to tam prostě je. (směje se) Tenhle dar ale může mít každý z nás, jde jenom o to otevřít dveře, za kterými se skrývá.

Jde jenom o to otevřít dveře, za kterými se náš dar skrývá.

Čím tedy podle vás aquahealing je a čím není?

(přemýšlí) Na to není lehké odpovědět, protože každý si z tohoto „vodního setkání“ odnese něco jiného. Pro někoho to bude spíš zážitek na úrovni tělesné, příjemná masáž nebo uvolnění těla, někdo jiný si může sáhnout skutečně až na svou duši, v určitém slova smyslu. (usmívá se)

Voda má skvělou uvolňovací schopnost. Dokáže krásně uvolnit svaly a klouby, takže všechno, co je v těle zatuhlé, se pak může dostat ven. Díky tomu také poznám, kdo na sobě už delší dobu pracuje; tolik se spolu ve vodě nepereme. Když se totiž klient neuvolní a chce mi „pomáhat“, tak se naopak stává, že jde nejenom proti vodě, ale především proti svému tělu, proti jeho přirozenému pohybu, který by rádo udělalo.

Stačí jedno setkání nebo doporučujete chodit po nějaký čas opakovaně?

(směje se) Na to nejraději odpovídám, ať se každý rozhodne sám, jak to cítí. Měl jsem tu klienta, který byl během dvou týdnů dvakrát v bazénu, a když odcházel, tak říkal: „Pane jo, to už jsem asi závislý, ne...?“ A to byl jenom dvakrát ve vodě. (směje se) Je to krásné...

Záleží na tom, s jak hlubokými prožitky se klient setká. Když je potřeba dát si mezi nimi nějaký čas na odpočinek, na „strávení“ toho, co se objevilo nebo uvolnilo, je dobré to poslechnout a nic nelámat přes koleno. Například zmiňovaný prožitek „druhého narození“:

Porod je velmi silný zážitek, vlastně ten úplně první, který v tomto fyzickém světě člověk prožije. A pokud byl pro něj nějak traumatický nebo neproběhl harmonicky a pokud je na to klient připravený, aquahealing mu umožní doslova přepsat matrici jeho porodu. Nevím, jak to ta voda dělá (směje se), ale prostě to umí.

Aquahealing umožňuje přepsat matrici jeho porodu. Nevím, jak to voda dělá, ale prostě to umí.

To je asi velmi silný zážitek...

To tedy je! A opět záleží na každém individuálně, jak na to bude reagovat. Někdo může mít pocit, že se vůbec nic nestalo, někdo jiný bude chvíli „mimo“ a bude potřebovat několik minut, než se zase uvědomí. Změny, které probíhají v nervovém systému, jsou často velmi jemné a dost často nenápadné, ale probíhají. Takže i proto je dobré zvolit na následující dva, tři dny klidnější režim. A také pít hodně vody, protože jakékoliv uvolňování blokád v těle a na duši se projeví právě v uvolňování na tělesné rovině, člověk se víc čistí. A je dobré deficit doplnit.

Uvolnění je hezky vidět na lidech, kteří projdou intenzivním celovíkendovým setkáním. První den se začnou uvolňovat, spadne z nich spousta starostí, pak začnou vstupovat do procesu hlouběji, setkávají se se svými temnými stránkami, které nakonec stejně pustí, a na konci třetího dne jako by odcházeli jiní lidé: daleko lehčí a svobodnější. A často se jim zpátky do běžného života ani nechce...

(odmlčí se) Někdy se také stává, když se člověk opravdu hodně uvolní, že se v sobě dotkne prožitků, které sahají za hranice lidské paměti. Tak si třeba může prožít, že je buňkou z doby, kdy na planetě teprve vznikal život a byly zde pouze jednobuněčné organismy.

Jaké to je být jednou buňkou – prožil jste to?

Jednou buňkou nevím, já si prožil velrybu. (směje se) Kolegové se tehdy smáli, protože jsem dělal v bazénu obrovské vlny. Faktem ale zůstává, že se ve mně něco uvolnilo. Nebyl jsem potom schopný vůbec nic dělat, jen jsem seděl a díval se kolem. Byl jsem hodně spojený sám se sebou, se svým srdcem. Když jsme byli později na společné večeři, nebyl jsem schopný jíst, jen jsem byl. Spočíval jsem ve svém srdci a cítil se v něm spojený naprosto se všemi.

Prožil jsem si velrybu. Kolegové se smáli, protože jsem v bazénu dělal obrovské vlny.

Vzděláváte se tedy i nadále?

Ano. S klasickým aquahealingem jsme začali (aquahealingu se pan Havelka věnuje spolu se svou manželkou Mgr. Darjou Havelkovou, pozn.red.) v duchu tradice jejích zakladatelů, který od té doby ušel výrazný vývoj. Na začátku vodních terapií existovaly dva proudy: jeden americký, který pracoval pouze nad vodou v podobě Watsu čili vodního shiatsu (water shiatsu), a druhým proudem byl evropský vodní tanec WATA (Wasser tanzen), který už klienty zanořoval pod vodu.
Spolu s Dajrou jsme sjezdili nejrůznější kurzy vodních terapií po světě, byli jsme například v Nizozemí, Belgii, Švýcarsku, USA nebo Indii a zažili, jak pracují i učí různí učitelé. Postupně se vytříbila vodní terapie, pro kterou je nejvýstižnější název Aquahealing. Tato terapie vychází z obou proudů, watsu i vodního tance, zároveň také přidává kvality kranio-sakrálních technik, jemného doteku, otevřeného srdce a držení posvátného prostoru.

Poznámka po prožité zkušenosti: Se vším s panem Havelkou souhlasím: „prát“ se s vodou opravdu není ono, uvolnění svalů a kloubů je naprosto parádní a vědomé prožití svého druhého „narození“ je okamžik skutečně nezapomenutelný. Nejvíc ale souhlasím s tím, že najít vhodná a výstižná slova pro tento prožitek jde opravdu jen velmi těžko...

Náš tip:
Na aquahealing.cz se dozvíte nejenom více o této slovy těžce popsatelné technice poznávání sebe sama a více svých možností než limitů, ale také termíny možných vodních setkání s Lukášem Havelkou.

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku