Kde máme kořeny?

13. března 2019

Setkání se Zdeňkem Ordeltem pro mě bylo jako návrat domů, doslova. Chodili jsme na stejnou fakultu, jeho vidění světa je mi velmi blízké a příjemné. Měla jsem dojem, že tolik informací, kolik mi zvládl předat během poměrně krátké doby, by vystačilo na knihu o několika dílech, nikoliv jeden článek. Připadalo mi, že se moje uši během rozhovoru zvětšují, jen aby zvládly zachytit vše, o čem mluví. Ráda se s Vámi tedy podělím alespoň o část.

Zdeňku, jsi členem Slovanského kruhu, co si pod tím mám představit?

Původně jsem se ubíral zcela jinou cestou. Netušil jsem, že budu dělat Slovanství, nikdy mě to nepřitahovalo. Vždy jsem měl rád buddhismus, studoval jsem Vipassanu, na Srí Lance jsem meditoval s mnichy. Zabýval jsem se přírodním šamanismem. Kvůli šamanismu jsem jel do Ameriky, setkal jsem se s lidmi okolo Carlose Castanedy a dokonce jsem se vypravil za Indiány, o kterých psal.

Viděl jsem, jak moc mají propracované domorodé tradice. Bylo to magické, člověka to vtáhlo. Mají obrovské spojení s rostlinami, magickými rituály. Stal jsem se tam napůl Mexičanem. Došlo mi, že u nás nic takového nemáme. Uvědomil jsem si, že toho mnoho zmizelo. Vozil jsem do Čech Indiány, aby lidé viděli, jak vypadají tradice v praxi. Aby se inspirovali a začali něco dělat se svými tradicemi. Poslední odkaz tradic tady tehdy ztělesňovala Rodná víra.

Slovanský kruh

Pozoroval jsem jejich nelehký úkol udržet tradice živé a rozhodl jsem se jít cestou Slovanství. Mezi tím jsem získal v Guatemale zasvěcení do indiánských tradic. Tam mi ukázali, jak vypadá kněžská lóže, jak operují kněží, kteří dřív ovládali pyramidy. Dnes žijí v chatrčích na předměstí a tam pracují tajně s oltáři.

Z Guatemaly jsem putoval do Litvy. Byl jsem pozván do kruhu zástupců národů, které usilují v Evropě o obnovu tradic. Od šamanů z Ameriky jsem se objevil u šamanů v Evropě. U nás se tomu říká kněží nebo volchovové, žrecové. Jsou to v podstatě obřadní šamani z naší kultury.

Indiáni zažívali systematickou devastaci kultury 500 let, ale my jsme takhle decimováni od 9. století. 

Co se tady vlastně zachovalo z původních tradic?

Jediné, co se zachovalo je folklor na Moravě nebo Chodsku, součástí toho jsou zbytky zemědělských oslav. Setkal jsem se se žalostným stavem, žádné písně na oslavu božstev, přírodních bytostí či přírodních sil. Všechno bylo vymazané církví. Z toho jsem byl hodně špatný. Indiáni mě vždy učili, že to hlavní jsou předkové.

Možná proto máme jako národ pořád dojem, že nemáme dost síly, když nenavazujeme na naše předky a nepředáváme si tradiční moudrost.

Byli jsme o to násilím připraveni. Indiáni zažívali systematickou devastaci kultury 500 let, ale my jsme takhle decimováni od 9. století. Naše rodové kořeny jsou narušené a nemůžeme čerpat z takového bohatství. Také často docházelo ke zneužívání toho mála, co jsme zde měli. Například Hitler během 2. světové války zneužil Slovanské symboly. Otázka Slovanství se ukázala jako poměrně komplikovaná, Slovani jsou spojováni s Ruskem, což nám evokuje okupaci, komunismus. Tohle téma bylo hodně traumatizované.

Ty jsi Moravák, takže máš k tradicím mnohem blíž než třeba já v Praze.

Jsem z Valašské rodiny, můj dědeček byl jeden ze zakladatelů Valašského názoru. S panem Brodským zakládali tzv. Valašský senát. Od mala jsem vyrůstal v rodině s živou tradicí. Mám k tomu vztah. Naši lidé byli vždy hodně přírodní. Neřešilo se náboženství, nebo systémy, šlo o přírodu. Chodilo se do přírody a moje babička zpívala v lese. Měl jsem takovou babičku vílu. Skrze tohle všechno jsem získal napojení na Zemi.

Když nyní procházím obnovováním kořenů, až tady jsem si uvědomil, jaká traumata Češi mají. Bojí se zpívat, bojí se tančit. Jsme stažení a v takovém zvláštním souboji.

Co jsi tedy vlastně v této deprivované kultuře vůbec dokázal objevit anebo povzbudit k životu?

Věděl jsem, že se můžu někam přidat, ale to se mi nedařilo. Musel jsem jít vlastní cestou. Vzal jsem staré knihy a začal jsem studovat. Prošel jsem Obrozence, zkoumal jsem k tomu ještě buddhismus.

Díky těmto znalostem jsem mohl pomaličku začít zpátky sestavovat naší původní domácí spiritualitu.

Jak vypadají Slovanská božstva?

Zjistil jsem, že všechna božstva, která mají v Pantheonu Aztékové, nebo Mayové máme taky, jen se jinak jmenují, a mají možná jiné zabarvení. Naše příroda se liší a náš časoprostor je jiný.

Je to tady hodně vílí, pohádkové, romantické a bylinkové. Máme speciální prostředí pro magické bytosti, se kterými naši předkové pracovali. 

Pokud se nepletu, tohle má obecnou celosvětovou platnost.

Ano, je to přírodní dědictví.

A pak se lidé mlátí kvůli Bohům.

Je to holý nesmysl. Během dvou let zkoumání jsem zjistil, že systém je obdobný jako jinde, jen máme ještě plno bytostí, které v jiných kulturách chybí. Je to tady hodně vílí, pohádkové, romantické a bylinkové. Máme speciální prostředí pro magické bytosti, se kterými naši předkové pracovali. Hodně to zůstalo v pohádkách.

Jak vypadalo tvoje tvoření, když jsi nabyl teoretických znalostí?

Začal jsem dělat oslavy, zkusil jsem sám dělat ceremonie. Dával jsem to dohromady z různého materiálu, folkloru. Pak jsem si to nechal akademicky prověřit, jestli to nedělám špatně. Bylo mi řečeno, že je to v souladu se vším, co jsme tady měli. Místo Ježíš zpívám Svantovít nebo Perun.

Když jsem s tím začal pracovat v ceremoniích, zjistil jsem, že to má ohromnou sílu. Mohlo to být vypnuté a slabé, to už bych to asi znovu nedělal, ale je to přímo napojené na náš jazyk. Najednou začnou dávat smysl slova, o kterých člověk nevěděl, co znamenají. Běžná slova, která používáme.

Můžeš mi dát nějaký příklad?

Právo, právník. Je to vyslanec, pracující se světem jménem Práv. Právy jsou nebesa Slovanů. Právník je zástupcem kosmického řádu.

Člověk může dělat cokoliv, ale dobrý základ je mít kořen hluboko ponořený do své tradice a porozumět energiím.

To je docela zásadní informace pro právníky.

(Smích) Napravování v rámci kosmického řádu. Nebo slovo rodina. Existuje bůh Rod, který je jedním z tvůrců vesmíru. Všechny rodiny, mají přes tohle vlákno napojení do božské energie.

Tohle zní jako dokonalá magie.

Ohromná, ale během pokřesťanštění nám tento kanál utnuli a rodiny jsou odděleny od posvátných sil, neumí z nich čerpat. Člověk může dělat cokoliv, ale dobrý základ je mít kořen hluboko ponořený do své tradice a porozumět energiím.

Říká se, že bylinky z tvého regionu jsou tím nejlepším léčivem, možná se to dá použít i na víru daného regionu?

 Určitě. Bohužel místo toho aby média a systém místním šamanům pomáhala, hází jim klacky pod nohy.

Co se ti už za dobu, co se věnuješ Slovanství, povedlo? Jsi na něco vyloženě hrdý?

Za 10 let praxe se nám podařilo založit první školku pro děti. Máme dětský klub, kde přírodní tradice předáváme dětem.

Máme podporu EU a ministerstvo práce a sociálních věcí. Pořádáme oslavy, workshopy. Natočili jsme CD obřadních písní s názvem Svarga - Návrat slunce. Lidi Slovanství ohromně zajímá, ale bojí se toho. Neví, co se za tím skrývá. Je to nějaká sekta? Čarodějnictví? Nejdříve jsme byli nadšení, pak ohromně zklamaní, že o Slovanství není zájem. Lidé si to pomalu oťukávají, získávám důvěru.

Má slovanská víra statut oficiálního náboženství?

Album obřadních písní.

Indiáni v Americe nás vnímají jako evropské indiány. Status pohanství ve skutečnosti neodpovídá tomu, o co jde. Jedná se o původní duchovní nauky, spojené s přírodou a putující s kmeny. Jde o kmenovou spiritualitu. Je to životní styl napojený na určitou duchovní vrstvu.  V Čechách se to oficiálně nazývá Rodnověří. 

 

Člověk, příroda a rituály. Video ke shlédnutí ZDE.

Hudební projekt SVARGA

http://www.slovanskykruh.cz/cs/

 

 

Autor článku: Barbora Jirsová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku

NAPLNĚNÉ PARTNERSTVÍ

21. – 22.9.2019

Aby porod nebolel

7. – 9.6.2019