Když vám přes cestu přeběhne černý pes

9. ledna 2013

„Když začnete aktivně snít, pochopíte, kolik síly máte najednou k dispozici, jakmile se vám podaří osvobodit se z tlaku představy, kterou máme o čase. Tedy když přijmete, že jediný čas, který je, je teď,“ říká Robert Moss. A právě tehdy začíná dobrodružná cesta za poznáním. Ale jenom o dobrodružství nejde; přečtěte si, co Vás čeká, vydáte-li se po stopách Aktivního snění.

Poprvé se s jinou realitou setkal v chlapeckém věku, kdy několikrát prošel zážitkem blízké smrti. Když se už jako dospělý přestěhoval na farmu do oblasti, kde dříve žil indiánský kmen Mohawků, zažil tam to, co C. G. Jung nazval „konfrontací s nevědomím“: Začaly se mu zdát sny v jazyce tohoto kmene. To ho přivedlo nejenom k tomu se tento jazyk naučit, aby svým snům porozuměl, ale především k hlubšímu zájmu o šamanismus a snění jako takové. Zhruba to stálo na počátku cesty, která Roberta dovedla až k vytvoření vlastní metody zvané Aktivní snění. O co vlastně jde?

„Takto nazývám syntézu práce se sny a šamanismu. Lze se na ni podívat ze tří různých úhlů pohledu. Tím prvním je způsob, s jakým spolupracujeme se svými sny neboli jak do svého každodenního života integrujeme energii ze svých snů spolu s vedením, které se nám skrze nich dostává. Druhý úhel pohledu uvažuje o aktivním snění jako o něčem, co se nazývá šamanské lucidní snění, a třetí je aktivní snění jako způsob vědomého života,“ říká Robert.

 Ještě než se dostaneme blíže k vaší metodě aktivního snění, zajímalo by mě, co je podle vás sen?

To je zajímavá otázka... Snem nazýváme něco mysteriózního, ale například ve starém egyptském jazyce slovo, kterým označovali „sen“, doslova znamená probuzení. Zajímavé na tom je, že tento úhel pohledu na sen říká, že existují místa, kde se ze své běžné reality probouzíme do reality jiné. Samozřejmě existují sny vycházející z našich prožitků přes den, které náš nervový systém potřebuje nějak zpracovat...

Zajímavější sny nám ale říkají daleko víc; říkají nám, že existují jiné reality a že do nich vstupujeme. Cestujeme na jiná místa nebo do jiného času, do budoucnosti nebo do minulosti. Na tom, co se děje během noci, je ale zapotřebí pochopit, že k tomu, abychom snili, nepotřebujeme jít spát.

Na tom, co se děje během noci, je zapotřebí pochopit, že abychom snili, nepotřebujeme jít spát.

To je vlastně podstatou lucidního snění. Je tedy nějaký rozdíl mezi lucidním sněním a tím, co ve svém konceptu Aktivního snění nazýváte šamanské snění?

Není, akorát že pojem lucidní snění je v současné době mnohem rozšířenější. Oba přístupy pracují s technikami, kterými se snaží přimět mysl během snění, aby si uvědomila sama sebe, že sní. Nabízejí mysli nástroje k tomu, aby si mohla vědomě vybrat, co budete ve snu dělat, co se tam bude dít. Já bych ale řekl, že jednodušší a také možná efektivnější způsob, jak snít vědomě, je naučit se být vědomí i mimo spánek.

Ideálně tedy začít těsně přes usnutím, ve stavu, kterému můžeme říkat jakési „příšeří spánku“, protože už nejsme úplně bdělí, ale ještě úplně nespíme. V tomto stavu „příšeří“ našeho vědomí totiž můžeme velmi lehce pozorovat obrazy, které vznikají.

O lucidním snění existuje na internetu řada praktických návodů, jak na to. Mohou být nějaké omezující faktory, které člověku brání, aby se mu to podařilo? Například psychická nebo fyzická vyčerpanost člověka?

Na tuto otázku jsem velkou měrou odpověděl, když jsem mluvil o technikách vědomého snění, které není spánkem, ale probuzením se. Nejde o nic jiného než to procvičovat, procvičovat a procvičovat, stále to zkoušet dokola. Co se týká rušivých faktorů, únava může být skutečně jedním z nich; fyzická únava našeho těla, které si potřebuje odpočinout. Pokud tedy nejsme v dobré kondici, pravděpodobně se do stavu lucidního snění nedostaneme. Chceme-li se „nalodit“ na loď, která  nás proveze cestou našich snů, potřebujeme několik hodin skutečně „regeneračního“ spánku.

Když se vrátím k vaší metodě, řekl jste, že na aktivní snění lze také pohlížet jako na způsob vědomého života. Co si pod tím představit?

V tomto přístupu je zapotřebí se znovu spojit se svým vnitřním dítětem a dětskou hravostí, spontanitou a imaginací, díky kterým se znovu rozvzpomeneme na svůj životní sen. Na to, co jsme chtěli dělat, až vyrosteme, na náš životní „projekt“. Se svým vnitřním dítětem se můžeme vydat na dobrodružnou cestu objevování a následování naší energie, která nás vede k tomu, co je nám vlastní, co je skutečně naše. Doslova nás volá k tomu, abychom si vzpomenuli na náš „velký příběh“, vyprávěli ho a také ho žili způsobem, aby ho ostatní slyšeli a naslouchali mu.

Jak poznáme, že sníme právě v tomto významu?

Začneme si všímat, že se v našem životě děje daleko víc takzvaných náhod. A rozhodnutí nechat se těmito synchronicitami vést pak vyústí v to, že budeme každou událost, která se objeví v našem každodenním životě, chápat jako určité vodítko vyššího a hlubšího řádu. Nebo ještě jinak: Aktivní snění ve významu žít vědomě se týká naší schopnosti pochopit, že energie, kterou máme k dispozici, a náš přístup, který jsme si vybrali, že budeme mít, má doslova magnetický efekt na svět kolem nás, na okolnosti a souhru událostí a setkání.

Sám se sebou hraji takovou hru: Předpokládám, že všechno (zdůrazní), co se objeví v mém zorném úhlu, může být zprávou, kterou pro mě vesmír má. Jednou z takových miniaturních her, které naprosto miluji, je „náhodné“ otevření knihy a sledování, jaká věta na mě z otevřené stránky vyskočí jako první. Nebo pět minut doslova čirého pozorování dění kolem sebe, na rušné ulici nebo v klidu lesa a snažím se pochytit, co se mi svět snaží říct.

Už jsem se naučil a poznal, že „náhoda“ může být divoká a nespoutaná, ale nikdy není tak úplně „náhodná“. Vždycky totiž následuje určitá pravidla; například to, že jakýkoliv neúspěch nebo porážka zároveň představuje určitou šanci. Nebo to je známý zákon přitažlivosti: Naše myšlenky a pocity jsou akcí, po které následuje odpovídající reakce.

Co nám život v synchronicitě přináší?

Pokud pochopíme, že touhy a vášně naší duše mají magickou  moc a mohou nám poskytnout skvělé zážitky a příležitosti, budeme připraveni na daleko naplněnější, doslova šťavnatější a tvořivější život. Všechno ale záleží na nás, zda jsme opravdu schopni věřit sami sobě a zda budeme své nejhlubší touhy a přání následovat.Ano, my skutečně můžeme pozvat „náhody” do svého života a učinit z nich své průvodce, kteří nám pomohou v předkládání otázek světu kolem nás.

Jak to funguje prakticky?

Řekněme, že ve vašem životě existuje situace, pro kterou byste si přáli mít někoho, kdo by vás jí provedl. Napište si to jako své přání na kus papíru: Rád bych získal vedení v otázce.... a dosaďte svou konkrétní situaci. Vyjadřujte se jednoduše. Potom si stanovte určitý konkrétní časový horizont – deset minut, půl hodiny, doba, než dorazíte do cíle, jsem-li například v dopravním prostředku. A pak pozorujte, co se během této stanovené doby děje. Hrajte si s tím, že všechno neobvyklé nebo do očí bijící, co vám po vymezenou dobu vstoupí do života, je odpovědí světa na vaši otázku.

Slyšela jsem, že takovým vaším průvodcem je černý pes...

Každý si po určité době praktikování vědomého snění najde nějaké své vlastní specifické znamení (omen, pozn.red.), které mu bude ukazovat, že vše se děje správně. Říkám tomu tříbit v sobě smysl k tomu, jak k nám okolní svět promlouvá tak, abychom mu porozuměli. Proto je takové znamení pro každého jiné; pro mě osobně je jedním takovým symbolem přátelský černý pes. Vždy, když ho někde uvidím, vím, že to je pro mě dobré znamení.

Jak se stalo, že vás takto provází právě černý pes?

Kdysi dávno byl na ulici zabit nádherný černý pes, byl jsem zrovna u toho. Hned tu noc se mi objevil ve snu, ale ve změněné  podobě, jako Anubis, egyptský bůh s černou psí hlavou. Je považován za strážce brány do říše mrtvých.

Několikrát jste ve spojení se životem zmínil slovo „hra“. Je podle vás život hra?

Ano, ale ne ve smyslu soutěže nebo zápasu jako spíš ve smyslu radovánek. Podle mě může být náš život daleko lepší, budeme-li na něj nahlížet jako na hlubokou spirituální hru. Antický filosof Herakleitos řekl, že ta nejhlubší hra, rozuměj Pravda je chlapec „za oponou“ hrající si s jednotlivými částečky této hry.  Co je ale těmito částečkami? To jsme my, lidé... Akorát jsme na to zapomněli stejně jako na to, že můžeme celou tuto  hru pozorovat. Hrajeme „hru“ určitých programů, povinností, připoutaností nebo odpovědnosti

Podle mě může být náš život daleko lepší, budeme-li na něj nahlížet jako na hlubokou spirituální hru.

Znamená to, že my, lidé, bereme život příliš vážně?

Myslím, že ano! Kdybychom si museli vybrat, jestli náš život bude komedií nebo tragédií, doporučoval bych komedii. To oceníme obzvlášť v těžkých chvílích, kdy je opravdu náročné najít v sobě schopnosti vnést do této tíže lehkost. Nechci se zaseknout a přistupovat k životu tak, že je všechno hrozné, těžké nebo nesnesitelné a že se z toho nelze dostat. A také bych nerad, aby takto zůstali zaseknutí druzí.

Pracujete také se šamanským pohledem na svět, který mimo jiné předpokládá, že neexistuje nic jako minulost, přítomnost a budoucnost, ale že všechno probíhá paralelně. Je tedy právě tohle ten aspekt aktivního snění, který mluví o vědomém vytváření budoucnosti?

Ano, skutečně právě teď vytváříme základy toho, co bude. A co se týká času, už Einstein říkal, že je pouze určitou konvencí vytvořenou člověkem, nikoliv tou základní realitou. A já s tím souhlasím, čas je principem pouze v současném „teď“. Když začnete snít, obzvlášť když se naučíte šamanské techniky snění, pochopíte, kolik síly je skryto a kterou najednou máte k dispozici, jakmile se vám podaří osvobodit se z tlaku představy, kterou máme o čase. Tedy když přijmete, že jediný čas, který je, je „teď“.

A já s tím souhlasím, čas je principem pouze v současném „teď“.

V ten moment můžete cestovat do budoucnosti nebo do „možné budoucnosti“, tedy takové, kterou si vědomě vytvoříte poté, jakmile si osvojíte techniky tohoto vytváření. Můžete cestovat do minulosti ke svému mladému „Já“ do doby, kdy potřebovalo nějakého průvodce. Můžete cestovat skrze čas do paralelních realit nebo také k sobě samému v různých projeveních, v jakých jste se objevili v různých historických obdobích...

Můžete se dostat ZA všechna tato období času a prostory různých realit a pozorovat je. A to je také jednou z věcí, kterou "aktivní snivci" během vědomého snění dělají, které je učím. To, o čem tu teď mluvím, tvoří základ šamanského snění: Snění je cestování skrz čas. A my se učíme v sobě tyto schopnosti rozvíjet.

Aktivní snění může být nejenom aktivní přístup ke svému životu, například prací se svými sny, ale také specifickým způsobem léčení...

Ano a tím léčením je scelování naší duše, tedy nalézání jejích ztracených částí a navracení do zpátky do našeho těla. Pokud se naučíme používat sny jako bránu, skrz kterou můžeme cestovat, ve smyslu lucidního snění, do prostoru za tímto světem, můžeme se snadno dostat tam, kam zmizely ztracené části naší duše. Může to být například dům naší babičky, kam jsme jezdili na prázdniny, nebo byt, ve kterém jsme žili se svou první láskou.

Pokud se naučíme používat sny jako bránu (...), můžeme se snadno dostat tam, kam zmizely ztracené části naší duše.

Někdy jsou ale tyto ztracené části naší duše tak poničené, že je zpátky ani nechceme; mohou vypadat tmavě nebo jako by byly spálené. A někdy je pro ně naše volba, kterou jsme v životě udělali, tak radikální a nepřijatelná, že je nelze jenom tak přinutit, aby s námi tuto naši současnou situaci sdílely. A jsou to právě sny, kdo nám může „říct“, jaké části naší duše se poztrácely a zda nastal správný čas přivést je zpátky. Například opakující se sny z našeho raného dětství mohou naznačovat, že právě tam někde zůstává nějaká část naší duše.

V únoru (2013 - pozn.red.) zavítáte do Prahy. O čem bude váš seminář?

Hlavním tématem bude pomoc účastníkům plně se probudit do příběhu jejich života, dodat jim odvahu ho žít a vědomě budovat realitu. Sami na sobě pak budou moci vyzkoušet, jaký příliv energie najednou pocítí. Je to, jako když v sobě zažehnete vnitřní plamen kreativity. Seznámíme se s některými šamanskými a starodávnými technikami a technikami Aktivního snění, které představuje spojení těchto silných tradičních technik s moderním přístupem.

Naučíme se také sdílet (zdůrazní) vlastní prožitky s ostatními, což je nejenom zábavné, léčivé a dodává to spoustu energie, ale navíc je možné to procvičovat každý den. Nebude to tedy víkend, ve kterém by šlo primárně o to „zažít skvělé dobrodružství“; ano, zažijeme ho, ale smyslem toho všeho bude vnést naučené techniky a procesy do svého běžného každodenního života.

Setkání v Maitrei v roce 2015:
23.09.2015   LÉČIVÁ SÍLA SNŮ - Aktivním sněním k uzdravení těla i duše

V nakladatelství Maitrea od Roberta Mosse vyšlo: Snění navrací duši

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku