Lucidní snění na křídlech nočních můr

11. února 2015

Lucidní snění jako psychoterapeutická metoda nebo prostor k rozvíjení své spirituální praxe? Ano, proč ne!, říká Charlie Morley, mnohaletý učitel lucidního snění a aktivní praktikující buddhismu. „Díky lucidnímu snění se můžeme vypořádat se svými fobiemi nebo strachy a z buddhistického hlediska to, co nazýváme realitou, víc vnímat jako sen.“

Charlieho Morleyho se mi podařilo zastihnout až po několika pokusech; v tu dobu byl naštěstí právě ve své domovině, Anglii, ale jinak cestoval po celém světě. O téma skrytého potenciálu lucidního snění coby psychoterapeutické metody, buddhistické praxe nebo pomůcky k osobnímu rozvoji v našem každodenním životě se zdál být velký zájem. Dobrou zprávou je, že přijal naše pozvání, a tak příští rok přijede i k nám.

Charlie, co je to lucidní snění?

Lucidní snění je takové snění, ve kterém si uvědomíme, že spíme. Tedy že všechno, co prožíváme, se nám zdá a je jenom sen. Lidé si často pletou „živé sny“ s „lucidními“. Ale tak to není; ne každý sen, který je živý, je zároveň i lucidní. Můžete mít „naprosto reálné“ živé sny i naprosto „bláznivé“, ale to, co je dělá lucidními, je moment uvědomění, jakýsi AHA-efekt: „Aha, já spím a tohle všechno se mi zdá!“ Velmi často si tyto lucidní sny uvědomíme během noční můry.

Proč právě tehdy?

Protože hrůza, kterou prožíváme, je tak velká, že se chceme probudit. „Né, to je tak děsné, to nemůže být pravda! To musí být sen...!“  A pointa je v tom, že když sami sobě říkáme „To musí být sen!“, tak už jsme vlastně ve svém lucidním snu. Už jsme si vědomi, že spíme.

Chybu, kterou v tu chvíli ale děláme, je, že se nás druzí snaží probudit. Nebo se o to někdy snažíme my sami tím, když si ve snu říkáme:„Chci se vzbudit, vzbuď se, vzbuď se...!“ Když se z noční můry probudíme, další nebo jinou noc se prostě znovu vrátí. Protože noční můra potřebuje být integrována do naší psychiky. Když ale během noční můry začneme lucidně snít tedy si uvědomíme, že se nám to jenom zdá a je to jenom produkt naší mysli, můžeme sami sebe, naši noční můru „vyléčit“.

Když se z noční můry probudíme, znovu se vrátí.

Můžeme lucidní snění použít k nahlédnutí do budoucnosti?

V podstatě ano, ale to není to, co dělá lucidní snění lucidním, stejně jako v případě živého snění. Tedy i sen, který není lucidní, může být vizionářský. I když se lucidní snění velmi často zaměňuje právě s živým sněním nebo se sny předpovídajícími budoucnost, ve skutečnosti je lucidní sen ten, ve kterém si uvědomíme, že sníme. A jakmile si jednou uvědomíme, že spíme, v tu chvíli se před námi otevře obrovské pole možností, jak tento stav bdělého snění využít.

K tomu v jednom ze svých rozhovorů říkáte, že v době svého dospívání, tedy v době, kdy jste s lucidním sněním začal velmi aktivně pracovat, jste tyto možnosti využíval skutečně do sytosti... (usmívám se)

(směje se) Ano, to je pravda. Byl jsem mladý, takže první, co mě během lucidního napadlo, bylo užívat si sex s každou dívkou, se kterou jsem zrovna chtěl. Ale i když to k tomu tak trochu patří, našemu spirituálnímu rozvoji to moc nepřispívá. Daleko lepší je během lucidního snění rozvíjet svou duchovní praxi, praktikovat místo toho, abychom jenom „spali“. Takhle to ostatně dělali i tibetští mniši před stovkami tisíc let: jejich duchovní praxe a trénink nepřestával ani v noci.

Byl jsem mladý, takže první, co mě během lucidního napadlo, bylo užívat si sex s každou dívkou, se kterou jsem zrovna chtěl.

Jak se tedy dá lucidní snění konkrétně využít v našem každodenním životě?

Z psychologického hlediska například jako účinnou metodu hypnózy pro práci s negativními myšlenkami, závislostmi, fobiemi, post-traumatickým stresem nebo nočními můrami. Z hlediska buddhistického ho pak můžeme využít právě ke své duchovní praxi, například jako vědomou přípravu na smrt, protože v buddhismu je smrt a snění velmi úzce propojené, a také nám může pomoci pochopit podstatu toho, co nazýváme skutečností, realitou. Protože lucidní sen vypadá tak živě a „skutečně“ a všechno, co v něm prožíváme a cítíme, vypadá tak „skutečně“ – úplně stejně jako náš každodenní život a to, co v něm prožíváme.

A když začneme na lucidní sen nahlížet jako na něco, co se děje z naší vůle, můžeme stejným způsobem nahlížet i na svůj běžný život. Tedy že se také děje z naší vlastní vůle. A to už je jenom krůček od konceptu vědomé manifestace; tedy že můžeme „snít“ svou realitu v prostoru Existence.

Mohl byste trochu rozvést myšlenku použití lucidního snění v psychologické praxi?

Řekněme, že máte strach z pavouků. Začnete lucidně snít a záměrně si vytvoříte situaci, ve které jednoho takového pavouka potkáte. Který bude v lucidním snu, samozřejmě, vypadat naprosto reálně! A i pocity, které se objeví, budete prožívat reálně. Až na to, že to není reálné, je to pouze iluze, něco jako virtuální simulace...

Vtip je v tom, že náš mozek to ale jako reálné identifikuje. A začne vytvářet nervová spojení a dráhy, jako bychom bděli. A tak když se setkáte s pavoukem v lucidním snu, ve kterém, opakuji, si jsme vědomi toho, že se nám to všechno zdá, můžete zcela vědomě a záměrně vytvářet nová spojení v mozku. Například si řeknete: „Vida, ten pavouk není zas tak děsivý...“

Vtip je v tom, že náš mozek to jako reálné identifikuje. A začne vytvářet nervová spojení a dráhy, jako bychom bděli.

Podobným způsobem pracuje kognitivně-behaviourální psychologie, během které se v bdělém stavu záměrně setkáváte s různě velkými pavouky, od nejmenšího po největšího a postupně se jim přibližujete natolik, až se ho v představě dotknete. To můžete během lucidního snění také stejně jako nechat rozplynout svůj strach z toho, že vás třeba kousne. Protože víte, že to je pouze sen.

Jsem to tedy já sama, kdo si celé lucidní snění, řekněme, řídí. Kdo si záměrně vytváří situace a určuje, co bude prožívat.

Ano, je to, jako byste najednou rozsvítili v tmavé místnosti – to je to uvědomění, že sníte: „Páni, já spím!... Bezva. O čem jsme to odpoledne mluvili? O strachu z pavouků. Fajn, tak to teď vyzkoušíme....“ Když lucidně sníte, plně si pamatujete, co jste prožívali během dne. Doslova a do písmene jste uvnitř své mysli a ta také všechno vytváří. Všechno je jedna obrovská projekce vaší mysli; můžete v ní vytvářet naprosto, co chcete. V tom se také skrývá velký potenciál k léčení sebe sama.

Už jsme na to narazili: Jak lucidní snění využít ve svém duchovním rozvoji případně praxi?

Tak, že v ní pokračujete i během spánku. (směje se) Je-li vaší praxí meditace, můžete využít lucidní snění k jejímu prohloubení. A nepotřebujete k tomu nic speciálního, ani čas ani prostor ani meditační polštářek, nic takového, protože jste plně ve své mysli. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že meditace prováděná ve stavu lucidního snění má obrovskou sílu, už jenom proto, že lucidní snění samo o sobě je takovou meditací.

Jak to myslíte? Během lucidního snění přeci naše mysl pracuje, vytváří různé obrazy a navozuje různé situace, například setkání s pavoukem...

Protože meditace je jednoduše pozorování, vnímání a vědomí toho, co se děje. Což je ale přesně i lucidní snění. Takže vlastně meditujete v meditaci... Řekl bych, že jedna taková meditace během lucidního snění vydá za víkendový meditační retreat v bdělém stavu. Jedna jediná modlitba a přání řečená ve stavu lucidního snění vydá za tisíce modliteb a přání vyřčených v běžné realitě. To samé platí i s afirmacemi, se kterými lidmi v současné době hodně pracují.

Během lucidního snění je totiž hranice oddělující naše vědomí od podvědomí velmi tenká. Vyřknutí jedné afirmace v tomto stavu, který je tak blízký našemu podvědomí, je, jako bychom zasadili semínko hluboko, hluboko do úrodné výživné půdy. Strom, který z něj vyroste, bude daleko silnější...

Vyřknutí jedné afirmace ve stavu, který je blízký našemu podvědomí, je, jako bychom zasadili semínko do velmi úrodné výživné půdy.

Máte osobní zkušenost i s tímhle?

Ano, docela humornou, protože v té době jsem ještě netušil, jak mocné afirmace jsou... Mnoho let jsem byl vegetariánem, i v době, kdy jsem se o lucidní snění začal aktivně zajímat. A tehdy jsem si během lucidního snění řekl afirmaci týkající se mého plného pevného zdraví. Celkem nevinná a obecná afirmace... Ráno jsem se probudil a necítil se dvakrát skvěle: „No jo, nefunguje to...,“ řekl jsem si a pustil to z hlavy.

Ale už odpoledne se začaly dít divné věci: Začal jsem mít obrovský hlad na velmi specifická jídla, jako byly syrové ryby a syrový špenát. Ani jedno z toho jsem nikdy před tím ve svém životě nejedl. Jenže mé tělo si evidentně začalo říkat o všechno, co potřebovalo ke splnění mého přání. A pak jsem už jenom sám sebe pozoroval, jak jdu do sushi baru a objednávám si sushi se syrovými rybami a špenát k tomu... (směje se) Moje kamarádka si ze mě dělala legraci, že jsem v jiném stavu, když mám takové divné chutě.

A pak mi to došlo: Vyřčená afirmace začala pracovat a začala ovlivňovat mou mysl, která vyslala signály mému tělu, které ji jen a pouze následovalo.

Mysl je jen nástroj, záleží, jak ho používáme, zda ve službách dobra, nebo zla. A všechno se dá zneužít.

To je pravda, ale když si budeme přát něco negativního, naše vědomí bude takové přání ignorovat. Protože vědomí se chce vyvíjet, růst a nepodporuje nic, co jde opačným směrem a růstu a vývoji neslouží.


Charlie Morley - zjistěte si termíny jeho akcí v Maitrei ;-)

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku