O živlové terapii aneb Oheň není cílem!

25. března 2015

K rozhovoru s Vladimírem Jelínkem o živlové terapii mě inspirovala vlastní zkušenost s touto metodou. Nejenom pro její zajímavý pohled na práci s emocemi, ale také protože mě zajímalo, co dělat, když mi obraz „stříhání růží nůžkami nepomáhá“. Ale že se dostaneme až k nejvyšší možné alchymii, stvoření mocného šému nebo oživení kundalini energie..? A jak to nakonec dopadlo?

Pane Jelínku, jak jste se k živlové terapii dostal?

Víc než patnáct let se zabývám detoxikací podle doktora Jonáše. Tento přístup vychází z pěti základních prvků, živlů, které používá tradiční čínská medicína; jsou jimi oheň, voda, země, dřevo a kov. Každému živlu na emoční rovině odpovídá základní emoce a na fyzické úrovni lidského těla jeden „hlavní“ orgán. Například živlu ohni je přisuzována emoce radosti, ale také prohry a na rovině těla mu odpovídá srdce.

Tyto prvky jsou uspořádány do pentagramu a vzájemně se ovlivňují. Pentagram je z hlediska geometrie nejdokonalejší útvar, protože obsahuje největší počet zlatých řezů. (o důležitosti a jisté magičnosti tzv. zlatého řezu více pojednává posvátná geometrie, pozn.red.) I také proto je to skutečně velmi silný a mocný geometrický útvar. I když nechci zabíhat do podrobností z ranku čínské medicíny, pro bližší seznámení s živlovou terapií je potřeba vědět, jak tento pentagram funguje.

Co se týká živlů: Celou dobu, co s detoxikací a pentagramem pracuji, mě zajímalo, k čemu v něm ony živly jsou. Nějakou roli tam přeci musejí mít... Vlastní pozorování a neustálé praktikování mě nakonec dovedly až k této metodě, která na mentální úrovni pracuje s obrazy základních pěti živlů.

Už jste to zmínil a také se na tom shodují současné vědy, fyzika, chemie i neurověda: Tím nejdůležitějším v životě nejsou jednotlivé prvky, ale vztahy mezi nimi...

Ano a o to jde i v práci s živly. Každý jednotlivý živel ovládá jiný živel a současně je dalším živlem ovládán. Tedy konkrétně: například kov se v ohni roztaví, oheň tedy ovládá kov, ale je to kov, kdo zvítězí nad dřevem, v tomto případě tedy kov ovládá dřevo. A tyto vztahy tvoří základ pro živlovou terapii.

Kov se v ohni roztaví, oheň tedy ovládá kov, ale je to kov, kdo zvítězí nad dřevem. Tyto vztahy tvoří základ pro živlovou terapii.

(odmlčí se) Víte, v drtivé většině žijeme svůj život uvězněni, často dobrovolně pouze v jedné až dvou, maximálně třech emocích. Ty jsou nám blízké, takže poznávat ostatní se nám ani příliš nechce. Ale to je jako bychom žili pouze v jednom městě a odmítali navštívit další města. (kreslí prsty na stůl pomyslný pentagram a pohybuje se po trajektorii pouze mezi jeho dvěma vrcholy) Ale to bychom právě měli; poznávat i jiná „města“ a v nich tak další rozměry sebe sama.

Co to znamená ve vztahu k živlům a jejich vztahům mezi sebou?

Například někdo je neustále smutný a to je emoce, kterou velmi dobře zná. Nebo neustále o něčem přemýšlí a přemítá a nedokáže své myšlenky zastavit. Smutek i přemýšlivost k životu patří, ale v jeden okamžik je potřeba říct A dost! a jít dál. Na emocích není nic špatně a ke svému životu je potřebujeme. Potřebujeme cítit strach, abychom si dali pozor, když jdeme po hraně propasti. Potřebujeme cítit radost z výhry nebo když jsme zamilovaní. Jde ale o to naučit se své emoce ovládat - aby ony neovládaly nás. A k tomu velmi dobře napomáhá právě práce se živly.

Pentagram aneb Kdo ovládá koho?

Zmínil jste, že samotná terapie pracuje s mentálními obrazy. Jak to tedy vypadá konkrétně?

Nejdřív si představíme živel, který odpovídá dané emoci, například živel kov odpovídá emoci smutku, lítosti nebo viny. A už tady se často objevují první dysbalance v našich živlech; nevěřila byste, pro kolik lidí je problém pouze si vybavit mentální obraz daného živlu. Kov může být symbolizován například v podobě velikého pokladu...  nebo ostrého nástroje. Záleží na tom, jak s ním chceme dál pracovat.

Nevěřila byste, pro kolik lidí je problém pouze si vybavit mentální obraz daného živlu.

Například zmiňovaný smutek: Být smutný, když jsme ukončili vztah nebo nám odešel někdo blízký, je v pořádku, ale neměli bychom se v něm utápět po zbytek svého života. Proto když někdo na sobě zpozoruje, že se smutek stává jeho, řekněme základním nastavením a že toto své „město“ smutku neopouští, může použít živlovou terapii. V ní je potřeba „přemoci“ živel odpovídající smutku, tedy kov, živlem, který je schopen kov ovládnout. (odmlčí se) Toto je zatím první verze speciální mapky... (vytahuje mapku a ukazuje do vrcholu s označením „smutek“) Z ní vidíme to, co je nám přirozené: lékem na smutek je...

... radost. Jenže radovat se „na povel“ je někdy opravdu hodně těžké.

A to je přesně ten okamžik, kdy nám mohou pomoci živly. Víme, že myšlenka tvoří a vizualizace je velmi mocným nástrojem vnitřních přeměn. A právě na tom je postavena živlová terapie, takže opakované vyvolávání obrazů kovu, který se taví v ohni (posune prst na mapce do vnitřní části pentagramu), má velmi blahodárné účinky právě na stavy smutku.

Na druhou stranu, jako všechno v našem světě, i každý živel má dvě strany, své polarity. Přílišná starost a přemítání coby základní emoce živlu země má svou druhou stranu, kterou je soucit s druhými vedoucí mnohdy až ke ztrátě osobních hranic. Obraz pokladu schovaného hluboko v zemi (země vítězí na kovem) může výrazně pomoci. Podobně je radost jednou stranou, zatímco druhou je prohra. Živel ohně, který této emoci odpovídá, tedy buď podněcujeme, pokud je ho málo, nebo ho takříkajíc stahujeme, když je hodně.

Co je na radosti špatně, že je potřeba ji držet v mezích?

Žít radostně je krásné. Ale v životě je důležité naučit se i prohrávat. Protože ať se nám to líbí nebo ne, čím je člověk starší, tím více prohrám bude postupně čelit. Neustále v sobě tedy podněcovat oheň coby živel odpovídající radosti tedy také není ideální - oheň není cílem.

Neustále v sobě podněcovat oheň odpovídající radosti tedy také není ideální - oheň není cílem.

Onehdy mě zaplavila vlna hněvu z konané nespravedlnosti. Na vztek jsem tedy použila obraz nůžek stříhající růže, podle logiky kov vítězí nad dřevem. Jenže to nepomáhalo, zloba ve mně zůstávala. Jak to?

Tak příště zkuste něco agresivnějšího. Já třeba používám motorovou pilu... Agrese a jak s ní nakládat je velmi specifické a důležité téma. Tento způsob mentálních obrazů nabízí její bezpečné „vybití“. A někdy dokonce ani nemusí k takto silnému náboji dojít; určitě jste někdy zažila setkání s člověkem, ze kterého agrese přímo čišela. A i když jste nechtěla, podvědomě přitahoval vaši pozornost, což ale mohlo vyústit v konflikt, po kterém ten člověk toužil. Možným řešením v takové situaci je představit si obraz kovu řezajícího dřevo a mentálně se od něj prostě „odříznout“.

S živly se dá pracovat tímhle způsobem, ale pokud máme možnost, skvělé je jejich prožívání i ve fyzické realitě. Štípání dřeva je známým lékem na bezpečné vybití agrese, které ještě ke všemu má ještě užitečný „vedlejší účinek“. (usmívá se)

Cílem této terapie je tedy ovládnout své emoce...

... v krátkodobém měřítku ano. V tom dlouhodobém jde ale o něco daleko hlubšího. Tento přístup vám umožní vytvořit váš osobní šém, který vás otevře daleko hlubšímu a většímu prožívání svého života. Celé si to můžeme představit jako magický alchymický proces, během kterého v člověku vzniká dynamika emocí, něco jako skutečná alchymie, při které se v sobě propojí všech pět prvků do jednoho a vzniká něco jako neustále pulzující plazma.

Je to jako magický alchymický proces, během kterého se v člověku propojí všech pět prvků do jednoho a vzniká něco jako neustále pulzující plazma.

Nejde o to emoce potlačovat nebo se stát emočně plochým člověkem. Jde o to prožívat je všechny a díky tomu v sobě zažehnout jiskru nekonečného proudu... nechci říct přímo energie, i když vlastně to energie je; jde o kundalini energii. A jakmile se tohle jednou stane, zjistíte, že budete svůj život prožívat naprosto jinak.

Od emocí k probuzení kundalini, kdo by to byl řekl.

Cílem života by mělo být dostat se sem. (zabodne ukazováček do malého pětiúhelníku na mapce přímo uprostřed pentagramu) Na celý pentagram se totiž můžeme dívat dvourozměrně, ale také trojrozměrně, podobně jako na mandalu. Nebo jako na stúpu, ta je svým způsobem také mandalou v prostoru. Na svých přednáškách k tomu používám spíše obraz stromu života, protože v něm je znázorněno naprosto všechno: jak jednotlivé živly, například kořeny v zemi (země) sahající až do rozžhaveného jádra Země (oheň) nebo kmen stromu (dřevo), tak vztahy mezi nimi: strom vyrůstá ze země (dřevo ovládá zemi), ale je potřeba ho zalévat (země pohlcuje vodu) a korunu je třeba zastřihávat (kov ovládá dřevo).

Dostaneme-li se do stavu takového „stromu života“, ve kterém jsou zastoupeny všechny živly, můžeme postoupit na další úroveň, kterou je probouzení životní energie. K tomu slouží protichůdné rotace: Představte si, že stojíte na velkém kruhu, třeba hrnčířském, který se otáčí kolem své osy, kdežto vy sama se současně otáčíte kolem své vlastní osy proti směru jeho pohybu.

(zavírám oči a představuji si tyto dva pohyby)

Víte, co se stalo? Zcela automaticky jste narovnala svou páteř! Jak se cítíte?

Dobře, jistě... Tak nějak stabilněji...

To je ono. A to je teprve začátek!

 

Náš tip:

Pokud Vás tento přístup práce s emocemi zaujal a chtěli byste se dozvědět víc, nahlédněte do knihy Vladimíra Jelínka Jak zvládat emoce pomocí obrazů živlů. Najdete zde například odpovědi na otázku, jak se v našem těle projevuje nedostatek či naopak přemíra jednotlivých živlů nebo jaké další obrazy můžeme vyvolat, pokud s nimi chceme dále pracovat.

Pokud byste s panem Jelínkem rádi uspořádali přednášku na toto téma či využili jeho terapeutických služeb v oblasti celkové detoxikace organismu, kterou z vlastní zkušenosti mohu skutečně doporučit, kontaktovat jej můžete na adrese joaliscz0008@joalis.eu

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku