Oblékni svou duši

23. srpna 2018

Lenka Klánová a Lucia Suďová jsou dvě dámy, které vpustí čerstvý vítr nejen do vašeho šatníku, ale také do vnímání sama sebe. Možná zatím netušíte, jak vyjádřit své opravdové JÁ jednoduše a s grácií, pomocí svého outfitu. Je to možná jednodušší, než jste si mysleli. Ano, svou opravdovost můžeme podpořit i svým vizuálem a se cítit se u toho skvěle.

Oblečení nám utváří prima den, nebo nás může podpořit v různých situacích. Může nám slušet a vytvářet naší vlastní jedinečnost. Přitahovat k nám ty správné lidi. Pomáhá nám cítit se ve vlastní kůži a ve své energii. Nejsme-li ve své energii, jsme unavení, frustrovaní a nejistí. Nežijeme svou opravdovost, a to je velká škoda.
Lenko, vypadá to, že si budeme povídat o hledání a nacházení sama sebe, co ty na to?

Určitě. Je to naše velké téma. Nejsme tady do nekonečna, život máme odměřený a je potřeba si začít vážit svých možností už teď. Ve zralém věku si člověk uvědomí, že chce žít naplno, žít smysluplně. Jakákoliv možnost, přiblížit se svému opravdovému Já, osobně kvituji s povděkem.

Mnohokrát se mi stalo, že nevím, kde jsem na cestě, jestli jsem to opravdu já. Kde si na sebe hraju hry, kde hraju hry na druhé. A kde se mi tam vlastně líbí nebo nelíbí.

Člověku se tu otvírá možnost přestat na sebe něco hrát a žít naplno.

Kolikrát ani nevíme, kdo jsme, protože žijeme životy rodičů, předků. Než zjistíme, kde končí jejich život a začíná náš, tak to taky trvá nějakou životní etapu. Někdo to ví hned, ale já jsem byla třeba navázaná na rodinu a určitě mám ještě hodně, co dohánět. Ale už vím, jak si pomoci, jak na to nahlížet jinak. Móda mi pomáhá, můžu si tím pomoct a je to dlouhodobě moje láska. Můžu se podpořit energií, která mi třeba není vlastní, ale momentálně ji potřebuji.

Jak poznáš, že je to pro tebe pravá cesta? Přeci jen podléháme tolika vlivům.

Poznáš to podle radosti. Je to něco, co s tebou souzní. Třeba dostaneš i přes prsty, a i tak víš, že tahle cesta ti dělá radost. Když se necítíš dobře, jsi frustrovaná a nešťastná, tak je někde chyba a je třeba to zkoumat.

Dnes už vím, že člověk tu má být hlavně pro sebe, tím udělá nejvíc i pro druhé.

Je třeba možné, že člověk potřebuje víc možností, nebo je mu blízkých víc typů? Já někdy potřebuji být extra zjemnělá, někdy mám naopak rebelský tón.

Určitě je to otázka energií, toho, co prožíváš. Můžeme si pomoci, podpořit svou náladu. Oblečením neverbálně promlouváme k okolí. Lidé si řeknou, že jsi dnes rozverná, nebo naopak rázná. Nevypovídá to ale o tom, kdo jsi esenciálně. Když chceš odhalit sama sebe, pracovat na sobě, je dobré nahlídnout do hloubky, třeba právě terapií a podle toho vědět, jaký styl je tvůj korunní. Pak vidíš, že některou cestou nemá smysl jít, protože ti sebere spoustu energie. Je to i hra, poznávání, kde je ti dobře.  Já ti to neřeknu, musíš se nacítit. 

Lenka Klánová

Takže jsi taky tápala a hledala, co tě vyjadřuje?

Jasně, taky jsem byla rebel, nosila jsem tátovu motorkářskou bundu, černé nehty, rozdrbané kalhoty. (Smích)

Tak to si na tobě vážně nedokážu představit. Taková dáma. (Smích)

No vidíš, a tohle všechno jsem byla. Rebelové jsou nám hodně blízcí, pomáhají nám měnit nefunkční pravidla a zatvrzelé životní postoje. Rebelská energie je velmi dobrá a inspirativní. Muži, rebelové jsou mi sympatičtí, jsou úžasní. (Smích) Ženy milují grázly, jak se říká.

S tím můžu jedině souhlasit, co tě dovedlo k zájmu o typologii osobnosti? 

Dnes už vím, že člověk tu má být hlavně pro sebe, tím udělá nejvíc i pro druhé. Takhle mě přitáhly semináře Táni Havlíčkové. Byly o mé milované módě a také o sebepoznání. Nejdříve jsem si udělala test. Vyšel mi, asi jako většině z nás, chaoticky. Nevypovídal o mně nic. Po dalších kurzech jsem prošla obrovskou terapií a pročištěním. Věci se najednou děly samy. Musela jsem zastávat mámu i tátu, brala jsem to jako fakt a nijak víc jsem to neřešila. Až později jsem pochopila, že jsem typově žena, co má sílu vše zvládnout a nesložit se z toho. Jsem typ, který si se vším poradí. (Smích)

Metoda je založená na tom, že se díváš hluboko do sebe. Tím, že je založena na módě, je dostupná pro hodně lidí. Dokonce i pro skeptiky, kteří nejsou otevřeni alternativním metodám.

Jsou lidé, kteří svůj život berou pragmaticky a mají pocit, že je nic neovlivňuje. Móda je takový odlehčený způsob práce na sobě. Není to tak těžké a je to zábava. Zdánlivě jde o nedůležité věci, ale k těm důležitým se dostaneš, aniž bys věděla, kolikrát tě to překvapí.

Jak sis tedy poradila s integrováním poznatků, které ti Táňa zprostředkovala?

Pomohlo mi to pochopit samu sebe, neodsuzovat se. Přijmout i to, co třeba ostatní nechápali a odsuzovali, jako svou přednost. Prožívala jsem celkem dlouhé období, kdy jsem si myslela, že jsem špatná, protože druzí na mě vidí to a to. Vší silou jsem se snažila změnit, pracovat na sobě a předělat se. Stále to nešlo a s tím přicházela stále větší frustrace. Najednou mi někdo ukázal, že moje přání, potřeby a zájmy, to co mě zajímá či trápí, co umím a dělám, vše je vlastně správně. Že nejsem vůbec tak špatná a můžu zůstat sama sebou. Umím poznat druhé, umím s nimi spolupracovat, vážit si jejich schopností a jejich individuality. Rozumím víc svým dětem, i když je to pro mě těžké. Oba jsou dospělí žijí si svůj život a po svém.

Proč zrovna Fashion terapie? K módě máš blízko, navrhuješ a šiješ, ale co ta terapie?

V době, kdy děti vyrůstaly, a já prožívala různá životní období, mě život přivedl k Reiki a k Shamballe. To mě asi učinilo více citlivou a vnímavou. Ve spoustě věcí i nesnesitelnou a měnícící se. (Smích) Neuspokojovalo mě být jen doma a začala jsem se vzdělávat. Náš vztah s manželem se rozpadal a nakonec jsme se rozvedli. Dodnes to vnímám jakou obrovsky smutný krok, ale stalo se to. Rodina pro mě byla nejvíc a já měla pocit, že to jsem právě nezvládla. Hodně jsem se tím trápila a vinila sama sebe, bylo načase se s tím začít vyrovnávat. Jak děti dospívaly, začalo mě zase šití víc a víc lákat. Tvořila jsem a tvořila. Absolvovala jsem stylistické i kosmetické kurzy a přibližovala se svému snu.

Ráda ženám ukazuji skrytou krásu, kterou nevidí, nebo raději nechtějí vidět. Často o ni neumí dbát.

O čem sní krásná a úspěšná žena?

Být nablízku ženám a jejich osobitosti. Věnovat se péči o sebe. Ráda jim ukazuji skrytou krásu, kterou nevidí, nebo raději nechtějí vidět. Často o ni neumí dbát. Ráda bych vytvořila prostor pro ženy, samoživitelky a pomáhala jim s péčí o sebe. Vím, že dopřát si více péče není lehké. Zvláště když my, ženy, máme v povaze dělat vše pro druhé. Pro sebe často až v poslední řadě.

Chápu dobře, že je to tvá dlouhodobá vášeň?

Spolužačky si brzy všimly mé vlásky k módě už na gymnáziu. Radila jsem jim, co si mají vzít, aby se líbili svému vytouženému klukovi a pozval je na rande. Tehdy přicházela první odměna, když přiběhly a šeptaly mi, že na ně jejich idol na obědě pořád koukal. (Smích)

Dodnes jsou pro mě odměnou jiskřičky v očích žen, když na sebe obléknou šaty, které spolu vytváříme, a jsou šťastné, jak jim to sluší. (Smích)

Lucia, spolu s Lenkou se věnujete Fashion terapii, přiblížíš mi, co to vlastně je?

Je to způsob, jak sladit svůj styl oblékání s osobností, s energií člověka. Způsob sebevyjádření a životní cesta. Je to objevování, co sluší naší duši. Je to pro všechny, ženy i muže. Je to smysluplná cesta, jak mít větší radost ze života, najít svůj vlastní styl a pochopit, co nás jako lidi spojuje a v čem jsme rozdílní. Získáme tak respekt, úctu, lásku ke svému okolí.Naše semináře jsou založené na Tánině metodě a používáme z nich i barevnou typologii a další nástroje stylového poradenství. Naše fashion therapy je inspirovaná metodou OCTO CODES. Máme stránku www.fashiontherapy.sk

Ráno před šatníkem nemusím dlouho meditovat nad oblečením, každý kus ve skříni mě baví. 

Co konkrétně to přineslo tobě? Jak ovlivnila tebe a tvé vnímání sebe sama?

Lucia Suďová

Mám se víc ráda, mám víc energie. V obchodě už vím, co mi sluší. Nekupuji zbytečnosti, které potom nenosím. Dost i ušetřím, oprosti nakupování v minulosti. Ráno před šatníkem nemusím dlouho meditovat nad oblečením, každý kus ve skříni mě baví. Už vím, jak rozlišit, po čem touží pouze moje ego a co je v souladu s mou podstatou. Je to pro mě i příjemné rozptýlení z práce v bance. Je to takové smysluplné hobby.

 Já se typologií osobnosti zabývám už dlouho, protože už roky pracuji na manažerské pozici. Sestra je psycholožka, máme hodně společných témat. Otázky a úkoly, které nám Táňa dávala, mě přivedly k zajímavým a léčivým rozhovorům, i s rodiči.

S jakým záměrem se pouštíte do workshopů?

Naším cílem je, aby si uměli vybrat obchod s oblečením, kterým jim pasuje a sluší. Nebo si je klidně vybrat i v second handu, ale měli by být spokojeni s tím, koho ukazují světu a kdo je celý den provází na každém kroku. (Smích)

Rády bychom, aby se lidé začali míti více rádi, více se uměli ocenit, podpořit, rozpoznat svůj talent a dokázat jít svou cestou. Zároveň se ráno probudili a z šatníku si uměli vybrat kousky, které jim dělají radost a sluší jim.

S čím vším se na workshopu potkáme?

Každý má jeden hlavní typ a další bonusy po rodičích. Díky našemu semináři se s typy seznámíš, naučíš se je rozeznat, pozorovat a poznávat sebe i druhé. Naučíš se, jak vycházet s lidmi, co tolerovat, v čem je podpořit. Jak si vážit všeho a všech. Netrápit se vlastnostmi, které nemůžeš změnit. Rozpoznat ve svých blízkých jejich pravé já, být oporou a průvodcem. Provázet je a vést k sebevědomí. Naučíš se vkusnému a jedinečnému oblékání, komunikaci, kterou oslovíš již při prvním setkání.

Ženám, které znám, se změnily vztahy v rodině s rodiči i s manželem, ujasnily se jim postoje a úlohy, které ve vztahu zaujímají. Jsou spokojenější, protože jsou samy sebou.

Díky našemu semináři se člověk dozví vše k OCTOCODES a zároveň se bude umět orientovat ve vzorech, materiálech a střizích, které mu sluší a budou a ladit s jeho duší. Pomůžeme mu porozumět sobě samému.

 

Akce lektorek v Maitrei: 

14.9. 2018 Oblékni své tělo i duši

25.11. 2018 Oblékni své tělo i duši

 

 

Autor článku: Barbora Jirsová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku