Proč jsou peníze větší tabu než sex?

14. prosince 2016

Co na srdci, to na papíře. Filmová scénáristka, režisérka a spisovatelka Julia Cameronová ve svých knihách už léta otevřeně sdílí osobní úspěchy i strasti s tvůrčí činností a po bestselleru Umělcova cesta přichází na český trh její příručka k finanční nezávislosti. V knize Od opojení penězi k vystřízlivění vyvádí čtenáře z bludného kruhu šetření a utrácení a západní civilizaci vybízí k jednoduchosti bytí.

Doslechla jsem se, že k psaní používáte psací stroj. Stále to platí?

Ráda píšu rukou nebo na stroji namísto používání počítače. Taky často někomu své myšlenky diktuji. Vybírám si z mnoha různých cest, když utvářím text. Záleží, na čem právě pracuji.

Vypadá to, že si držíte odstup od moderních technologií. Například i teď, když s vámi dělám rozhovor. Navrhovala jsem spojit se přes oceán na Skypu, ale nakonec Vám volám domů na pevnou linku…

Ano. Myslím, že je to tak. Nedávno se mi někdo vloupal do domu a ukradl mi počítač i se zálohovým systémem a vzápětí nato jsem se přistihla, že tyto věci vlastně nechci nahradit.

Takže neplánujete koupit nový počítač?

Ne. A co se týče psaní, tak mám stejně nejraději pero a papír.

To mi připomíná vaši knihu Umělcova cesta, ve které vybízíte čtenáře, aby si ručně vedli deník. Jak se přihodilo, že jste jako umělkyně napsala knihu o závislosti na penězích?

Vyučovala jsem kreativitu a opakovaně jsem si všimla, že se studenti obávají oddat tvůrčí činnosti, aby neskončili na mizině. Pomyslela jsem si, že jim musím dát nějaké nástroje, aby se cítili dostatečně bezpečně a měli odvahu zkusit to. Díky tomu jsem zjistila, že závislost na penězích představuje velmi průkazný kreativní blok. Kniha Od opojení penězi k vystřízlivění se tak stala volným pokračováním mého dřívějšího díla Umělcova cesta.

Vyučovala jsem kreativitu a opakovaně jsem si všimla, že se studenti obávají oddat tvůrčí činnosti, aby neskončili na mizině.

A jaká je vaše zkušenost? Pocítila jste někdy sama na vlastní kůži, že vás peníze v umělecké činnosti brzdily?

K získání na eshop.maitrea.cz

Když si přečtete Od opojení penězi k vystřízlivění, najdete tam takzvaný profil člověka, který vnímá chudobu jako ctnost. To je můj případ. Uvědomila jsem si, že pro mě bylo těžké říct si o peníze, které jsem si zasloužila. Tato vlastnost mě uvedla do situace, kdy jsem musela žít takzvaně z ruky do huby. V tomto smyslu mě peníze blokovaly.

Kdy u vás nastal moment uvědomění? Kdy jste zjistila, že máte blok, který musíte odstranit?

Všimla jsem si toho u ostatních. Pro mnoho lidí kolem mě byly peníze, řekněme, návykovou látkou. Sama jsem se vyléčila z alkoholismu a na základě toho jsem vypozorovala, že závislosti na alkoholu a penězích jsou si velmi blízké a opakují se v nich podobné vzorce.

Jako jsou například velké výkyvy nálad, o kterých se ve své knize zmiňujete? Proč mají peníze takovou moc, že nás dokážou ovládat?

Podle mého názoru žijeme ve společnosti, která je nasáklá peněžní propagandou. V Americe na to existuje termín americký sen. Nevím, jestli je něco takového u vás, ale doufám, že i v České republice vám moje knížka pomůže.

Podle mého názoru žijeme ve společnosti, která je nasáklá peněžní propagandou.

Věřím, že peníze jsou tématem pro spoustu lidí i tady… Vy sama vidíte nějaký rozdíl mezi odlišnými kulturami a jejich vztahem k penězům?

Podle mě se nyní setkáváme spíš s pojmem světová kultura, než abych hovořila o jednotlivých zemích. Mé nástroje fungují univerzálně. Utrpení způsobené finanční situací může potkat kohokoli v jakémkoli kulturním prostředí.

A co je tedy hlavním klíčem k prosperitě?

Nejdůležitější je zapisování. V knize to nazývám počítání. Když si budete psát, kolik peněz k vám přichází a kolik vydáváte, získáte nad tím přesný přehled. Jakmile s vedením údajů začnete, sami zjistíte, kam se vám peníze vytrácí dřív, než se dostanete do fáze takzvaného konečného zeslábnutí. To je stav charakteristický pro závislé lidi, kdy už nemáte ponětí o tom, kam se nabyté peníze poděly. Přitom se díky zcela jednoduchému počítání příjmů a výdajů může ta pomyslná mlha nad vaší finanční situací klidně rozplynout.

Chodíte nakupovat s platební kartou nebo platíte hotově?

Přimlouvám se k placení v hotovosti. Kreditní karty jsou velmi návykové, protože nám dávají iluzi toho, že máme víc peněz, než je ve skutečnosti pravda. Navíc za platbu kartou se obvykle strhává osmnáct procent z částky, takže jde o poměrně drahou věc. Lidé opojení penězi vyčerpají jednu kreditku a sáhnou po druhé a následně po další, až se dostanou na maximum.

Kreditní karty jsou velmi návykové, protože nám dávají iluzi toho, že máme víc peněz, než je ve skutečnosti pravda.

Čtenářům radíte, aby nežili na dluh. Je to ale v dnešní době hypoték vůbec možné?

S Markem Bryanem, se kterým jsme knihu psali, věříme, že je v pořádku mít dluh, který je takzvaně se zárukou. Koupit si auto nebo dům je normální. To jsou nevyhnutelné půjčky a těm čelíme v rámci jakési platební schopnosti. Půjčky, které nás znepokojují, jsou spíše ty, u kterých není zodpovědnost.

Stačí nám devadesát dní na to, abychom získali finanční svobodu? Tuto metodu tříměsíčního kurzu už jste použila u Umělcovy cesty…

Vědci nám řekli, že devadesát dní je ideální doba pro vytvoření nových návyků. Na základě vlastní zkušenosti z učení jsem si všimla, že třídě obvykle trvá dvanáct týdnů, než začne kreativně myslet. Když jsme se pustili do přednášek na téma opojení penězi, potvrdilo se to samé. Devadesát dní je pro lidi optimální čas, aby na nových návycích zapracovali.

Jaké mají peníze dočinění se sebeláskou?

Peníze mají obrovský dopad na úctu k sobě samému. Vyrůstáme ve společnosti, která nám říká, že pokud jsme bohatí, jsme chytří. Tudíž máme-li zrovna nedostatek, začneme sami sebe trestat a nadávat si do hlupáků. Máme pocit, že bychom měli být lepší a považujeme se za ztroskotance. Z toho vyplývá, že nedostatek peněz souvisí i nedostatkem sebedůvěry. V devadesátidenním programu studenty učíme, že existuje mnoho jiných cest, jak dosáhnout sebevědomí, a to nesouvisí pouze s vyděláváním, ale především s charakterem.

Vyrůstáme ve společnosti, která nám říká, že pokud jsme bohatí, jsme chytří. Tudíž máme-li zrovna nedostatek, začneme sami sebe trestat a nadávat si do hlupáků.

Dá se to chápat tak, že pro život v harmonii není nutné bohatství, ale změna myšlení?

Mnoho lidí se domnívá, že má spoustu peněz, a když se začtou do naší knihy, tak si uvědomí - ano, mám spoustu peněz, ale utrácím je zcela špatnou cestou. Snažíme se proto lidi vytrénovat k tomu, aby používali peníze v souladu se svými skutečnými hodnotami.

Čtenáře ve svých knihách nabádáte, aby se víc věnovali svým zálibám. Máme obecně vsugerované, že tvořivost je koníček, ale peníze se vydělávají hlavně prací v kanceláři?

Peníze přichází z různých zdrojů a postupně vyučujeme, aby i naše koníčky měly hodnotu. Nejdřív si začneme vážit sebe samotných a toho, že máme být zaplaceni. Mnohokrát se děje, že jakmile člověk rozpozná svou závislost k penězům a překoná ji, začne se posouvat ke své vysněné kreativní stránce a ta mu často přinese i hojnost.

Ve společnosti se podle vás mluví mnohem otevřeněji o sexu než o penězích…

Lidé si běžně myslí, že mluvit o sexu je něco jako tabu. My jsme ale přišli na to, že se často zdráhají mnohem víc mluvit o penězích než o intimním životě. Takže peníze jsou dnes takové poslední tabu.

Jste autorka bestselleru a v mnoha dílech se opíráte o spiritualitu. Co mají společného peníze a duchovno?

Lidé věří tomu, že bůh peníze nedělá. Když na tom s nimi začneme pracovat, trváme, aby získali mnohem benevolentnější přístup k tvořivosti i stvořiteli. Když přijdou na to, že bůh má co dočinění s penězi, pak je možné změnit jejich představu trestajícího boha na představu boha laskavého. Chceme, aby pochopili, že ruka stvořitele nás vede životem v pozitivním světle.

Teď to může znít naivně, ale potřebujeme peníze ke štěstí?

Kdokoli, kdo vám řekne, že ne, tak popírá sám sebe. Myslím, že peníze jsou důležité. Určitý obnos peněz je potřebný k tomu, abychom se cítili tak, že máme vzkvétající šťastný život.

Kdokoli, kdo vám řekne, že nepotřebuje peníze ke štěstí, tak popírá sám sebe.

Denně si už léta vedete deník, to stejné radíte čtenářům Umělcovy cesty. Platí to i o zapisování vašich příjmů a výdajů?

Mapování peněz je jedním z nástrojů, který sama každý měsíc používám. Mám díky tomu přesný přehled, za co jsem peníze použila. Přiznám se však, že se stále potýkám se zmíněným syndromem závislosti na chudobě. Zrovna nedávno jsem si koupila nádherný kabát a přistihla jsem se, že se cítím směšně proto, že jsem za něj utratila peníze. Uvědomila jsem si, že tento pocit byl jakousi recidivou z mého léčení na opojení penězi. Stále pracuji na tom, abych byla více vyrovnaná a věděla, že mám dost úspor a kabát si můžu dovolit. Měla jsem se z nákupu těšit a ne si říkat - bože, co jsem to provedla. Vidíte, stále zdolávám některé bloky a věřím, že aby se člověk vyléčil, musí se mít pořád na pozoru.

 

Poznáváte se? Úryvky z knihy Od opojení penězi k vystřízlivění:

·         Odmítáte sledovat stav svých financí, protože „velký projekt“ všechno brzy napraví? V tom případě možná trpíte velikášstvím.

·         Je plat jedinou věcí, která se vám líbí na vaší práci? V tom případě jste penězi možná opojeni z donucení.

·         Bojíte se říct ne, když vás partner požádá o peníze? V tom případě možná trpíte negativní dobročinností.

·         Nakupujete, abyste si zlepšili náladu? V tom případě jste možná závislí na utrácení.

·         Považujete chudobu za ctnost? Pak jste možná závislí na chudobě.

 

 

Autor článku: Lenka Nechvátalová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku

26. září 2008

Vědomý business

12. září 2008

Co je Umělcova cesta?

ŽIJTE SVÉ SNY!

12.-9.11.2017

TĚLO A EMOCE

4.10.-13.12.2017