Proč kroužit kolem? Jdu přímo do středu!

5. října 2016

„Existují předměty, symboly, které na nás působí. Jsou to prostředky zvenčí, které nás vedou k rozpomínání, co máme uvnitř sebe. Mě dnes moc baví ta přímá cesta. Jít do středu. Nechodit oklikami, nekroužit a neorbitovat dokola. (smích) Pomalu nechávám ty pomůcky stranou“, vypráví Gabriela Dušková, lektorka mezinárodní Školy rozpomínání a seminářů o propojenosti moderní vědy a mystiky. Působí jako terapeutka.

Věnujete se energetickým symbolům, které nás harmonizují. Jak tomu vlastně říkat?

Posvátná geometrie. Například Květ Života je jedním z jejích základních symbolů. Jeho vyobrazení pocházející z různých období a kultur se nachází po celé planetě Zemi.

Co s námi vlastně dělá posvátná geometrie? K čemu nám může pomoci?

Vnímám to jednoduše. Na povrchu je trochu chaosu. A vždy pod tím zmatkem a chaosem, když se jde do hloubky, je nádherná struktura. To je ta posvátná geometrie. Takže když se v naší lidské zkušenosti zanořujeme do hloubky, nacházíme tam univerzální principy, které jsou platné v celém vesmíru. Platí to jak pro člověka, tak pro planetu, měsíce, hvězdné systémy... Obsahuje to stejnou identickou strukturu.

Když se v naší lidské zkušenosti zanořujeme do hloubky, nacházíme tam univerzální principy, které jsou platné v celém vesmíru.

Když si vzpomenu na makrofotky, tak struktura listu a kůže vypadá hodně podobně.

Síť neuronů je stejná, jako když se vyfotí nějaký hvězdný systém Hubbleovým teleskopem. Je to jen o měřítku. Vnímám, že se skrze to rozpomínám na podstatu; že mě to vede domů. Funguje tam nádherná provázanost mezi mystikou a kvantovou fyzikou: východ a západ se teď spojují dohromady.

Gabriela Dušková

A kdy jste to poprvé pocítila a řekla si: „Ha, tady je něco jinak.“

Je to už několik let zpátky. Otevřelo se mi vnímání přes semináře o feng shui. Měli jsme si donést půdorysy bytů a podívat se, jak tam energie krásně tečou, nebo naopak. Používalo se k tomu kyvadlo. Zjistila jsem, že už nepotřebuju žádný prostředek pro vnímání, žádné kyvadlo.

Tehdy nám lektorka doporučila literaturu a jedna z těch knížek byla Prastaré tajemství Květu Života. Když to řekla, úplně se mi rozvibrovalo celé tělo, každá buňka. (směje se)

Když jsem si knížky objednala, měla jsem pocit, že tyhle informace už dávno znám a vím. A nesmírně mě lákalo nejenom o tom číst, ale jet si to v praxi vyzkoušet. Autor těch knížek, Drunvalo Melchizedek, pořádal kurzy, ale nejezdil už po světě. Muselo se za ním do americké Sedony. Měla jsem tehdy konstelaci, že se mi ta cesta otevírá i finančně, tak jsem se přihlásila a v roce 2010 jsem vyjela za dobrodružstvím. (smích)

A jak to dopadlo?

Hned první den jsem zažila déjà vu. Přišla jsem do velké meditační místnosti asi pro 120 lidí z celého světa: z Kanady, Aljašky, Nového Zélandu… a měla jsem pocit, že na tomhle jsme se už domluvili kdysi dávno, že to není náhoda a že se už všichni známe. A bylo to veliký! Měla jsem pocit, že na semináři vše rychle běží, že to nabralo vysokorychlostní stupeň. Objevovali jsme skrze cvičení schopnosti a kapacity těla. A najednou byla možnost být i na pokračujícím kurzu „Probuzení moudrosti v srdci“. Už to Drunvalo nevedl podle not, ale úplně v naladění. To se mi líbilo, byla to ještě větší síla.

Drunvalo Melchizedek založil i Školu rozpomínání.

Ano, byla otevřená pro absolventy obou kurzů, takže jsem měla v sobě rozpor. Tento učitelský kurz měl začít za 3 měsíce a to znamenalo potřetí letět přes oceán. Intuice hodně chtěla, ale fyzické tělo už toho mělo dost. Nakonec jsem to podala a řekla jsem si, že to svoje tělo tam nějak dovezu. (směje se) Je fakt, že předchozí dva pobyty na mě působily, jako když mě hodí do pračky. Velká očista.

Když jsem se tam s těmi lidmi zase setkala, zažili jsme neskutečnou společnou meditaci na zvědomení si Merkaby kolem těla. Nemám ráda přehánění, ale tohle bylo neskutečné naladění. V místnosti se rozhostilo ticho, které celou skupinu propojilo v jednu bytost. Najednou tu nebyla žádná separátní těla s identitou, ale jedno propojené tělo se stejným rytmem nádechů a výdechů. Jako kdyby se v té chvíli přepisoval nějaký záznam nebo něco starého odešlo.

Vůbec jsem nemyslela na nějaký certifikát, byla jsem plně pohlcená tou společnou chvílí. Vnímala jsem, že čím více budeme citlivější, tím větší je šance, aby se nám otevíralo vědomí. Krása. Pak přišel i ten certifikát. (smích) Získala jsem i povolení pořádat tyto workshopy u nás.

Vy jste tehdy podnikala. Jak se daly dva světy, business a mystika, skloubit?

Prsten se symbolem Vesica Piscis. Foto: www.ka-gold-jewelry.com

Nějaký čas jsem sbírala odvahu. Byl to krok úplně jinam. Na doporučení jsem si objednala z Amazonu knihu Anna, Grandmother of Jesus - the Voice of the Magdalenes od Claire Heartsong. První věta, která na mě „vypadla“ byla: „Speak up!“ (Mluvit nahlas; ozvat se – pozn. red.) „No tak dobře“, řekla jsem si. (smích)
Ještě mi přišlo, že mám přeložit „Žít v srdci“ od Drunvala Melchizedeka, a pak se to skutečně hodilo jako taková skripta pro mé workshopy.

Jak vlastně probíhaly workshopy?

Základ byl daný. Změnit pohled na sebe, a tím i realitu. Nebýt jen v hlavě, ale zapojit celé tělo. Jednoduše řečeno, aby tělo povolilo a „probudilo“ se. Prolínaly se nám tam prvky z tradice mayské, súfijské, maorské, tibetské…

Po třech letech jsem věděla, že nastal čas pro posun. Škola byla úžasná, „dveře otevírající“. Zároveň však určovala pevný a neměnný obsah semináře. Po nějaké době jsem v tom nedokázala fungovat, šla bych proti sobě. Bylo pro mě nemyslitelné oddělovat dál skupinu na učitele a naslouchající. Začala jsem vést vlastní, intuicí vedené, semináře, které se časem proměnily do spolutvoření.
Koncept založený na hierarchii „učitel-student“ je zastaralý, vychází z ega. Jsme jeden kruh, který se potkává. Je na nás, jestli se naše vědomí propojí. Když dovolíme dotýkat se přesahu, kterým jsme, v té chvíli se vyprázdní mysl a tělem může projít co nejsilnější prožitek.

Když dovolíme dotýkat se přesahu, kterým jsme, v té chvíli se vyprázdní mysl a tělem může projít co nejsilnější prožitek.

Jaké další osobnosti vás ještě oslovily kromě Drunvala?

Hodně mě baví kvantová fyzika, ale nemyslím tím vzorečky. Studuju dálkově na Resonance Academy u Nassima Harameina. To jsou lidé, kteří jsou vizionáři a zároveň to umí spočítat. Úžasná kombinace. Díky nim jsem poznala, že „informace obsažené ve starých Védách jsou již matematicky spočítané a vědecky dokázané“, což je super. Dává nám to úžasné možnosti vedoucí k harmonizaci těla i okolního prostředí. Jsme zpátky u posvátné geometrie.

Kdo se ponoří do hloubky sebe, tak objeví, že základní univerzální princip Vesmíru zní: „Jak uvnitř, tak venku“. Tudy vede cesta ze zmatků a iluzí zpátky do přirozenosti a jednoduchosti.

Možná jeden příklad za všechny. Týká se principu černé díry.
Dříve nám bylo předávané, že černá díra pohlcuje vše živé, destruuje a ničí. Opak je pravdou. Její střed je místem stvoření. Je to vlastně dynamický proces, nádech – výdech. Už bylo mnohokrát zdokumentováno, že černá díra je i ohromně světlá, a to v momentech, kdy z ní vystřelují silné proudy gamma záření – jsou to nejzářivější objekty ve Vesmíru. Černou dírou jsou galaxie, hvězdy, planety i energetická centra člověka. Stále ten stejný princip. Kdo zamíří do středu, ticha, vakua, prázdnoty, nalezne Zdroj. Místo síly, kreativity, života samého.

Takový bod nula?

Přesně. Bod nula je místem, kde se přepisují záznamy. A když si ho tělem naladíme, tak nemusíme jít do nějakých dlouhodobých terapií, praxí či regresí. Prostě dovolíme tělu, ať se dotkne středu. Až v hloubce samotné zjistíme, že vše je odrazem, zrcadlem vibračního nastavení. Jakou mám v těle vibraci, takové prožívám emoce.

Ve chvíli, když procítím, že mám klid v celém těle, tak přirozeným, jednoduchým způsobem – jenom tím, že dovolím, aby se systém otevřel – můžu pustit to, co jsem dřív svírala na vědomé nebo nevědomé úrovni, a vytvořím tím prostor pro něco nového. A to se teď děje na workshopech. Nejvíc je jít do prožitků, uvolňovat. Dotýkejme se bodu nula. Vnímám, jak se pak úplně mění vibrace nejen v lidech, ale i v prostoru.

V hlubokém klidu je místo, které ukrývá i radost. Místo, kde můžeme tvořit na základě svobodné volby, vlastního rozhodnutí.

Já měla vždy pocit, že posvátná geometrie je takový jemný způsob harmonizace, ale když to tak poslouchám, dokáže jít do pořádné hloubky.

Ano. Feng shui mi otevřelo dveře, které ukázalo nějaké obecné principy. Vše se skládá z energií, ale zároveň máme možnost přes tělo, přes ten náš krásný instrument, poznávat svět hmoty.

Vesica domek u řeky Oslavy

A jaký symbol z posvátné geometrie je vaší největší inspirací?

Jednoznačně Vesica Pisces, která znázorňuje vyvážení mužského a ženského aspektu. Jsou to dvě kružnice, které se spolu prolínají a ve středu tvoří Jádro. Dokonalou harmonii, posvátný vztah.
Svépomocí jsme ve tvaru Jádra, Oka, ženského lůna postavili na Vysočině přírodní, slaměno-hliněnou stavbu. Sem jezdí lidé na individuální proměny, které vedu. Tady se otevíráme změnám frekvenční úrovně těla, které vedou k vyléčení nejen toho fyzického, ale dotýkají se i ostatních úrovní a oblastí.

Všímám si, že nepoužíváte slovo léčení, ale proměna.

Nenabízím léčení. Protože když se řekne léčení, tak uznávám, že je někde něco špatně. Což je duální pohled. To, co mi přicházelo, bylo: „Pojďme do proměny.“ Máme tady určité frekvenční úrovně. Když v systému držím ještě staré zápisy, je tam frekvence pomalejší, hutnější, tak mi energie tělem neteče úplně volně. Mám třeba blok a projevuje se mi to na fyzické úrovni. Proměna probíhá takovým způsobem, abychom si zvědomili, jak je možné navýšit vibraci v těle a jak ji stabilizovat. Nejde o to, že někdo má migrény, někdo zánět. To je rozdíl mezi starou a novou fyzikou. Ta newtonovská byla: tady je jeden celek a my jej rozdělíme na všemožné části, které donekonečna zkoumáme. (smích)

A jdeme na oční a na kožní…

Je tolik specialistů a nekomunikují mezi sebou. Ale my jsme celistvá bytost. Je to jeden systém, jedna energie. A my když vědomě navyšujeme vibraci v systému, tak se vyladí úplně všechno. Už to nemusím rozdělovat na to, jaký mám zdravotní stav, jestli se mi daří v partnerském životě, jaké mám povolání. To rozdělování bere to tolik energie a času!

Pokaždé se rozpomínáme s lidmi na to, že náš systém má úžasné schopnosti a potenciály. Je to o naší volbě.

Kde vás mohou lidi potkat mimo Vysočinu?

Nejčastěji vedu semináře v Praze na Toulcově Dvoře. Každý měsíc tam mají lidi možnost prožít si tři hodiny oné „jednoduchosti“. A protože je mi blízké nastavení „no limit“, tak v listopadu nabízím víkendový workshop s názvem „LÉČIVÁ VIBRAČNÍ ZMĚNA V TĚLE“ za dobrovolné vstupné. Pokud člověk cítí, že jej to oslovuje a že by se rád dotýkal svých přesahů, tak mu odpadá překážka, že si to nemůže finančně dovolit.

 

Kontakt na Gabrielu Duškovou: http://www.vesica-news.com/

Víkendový seminář 11. - 13. 11. 2016 LÉČIVÁ VIBRAČNÍ ZMĚNA V TĚLE

 

 

 

Autor článku: Bára Pečová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku