Své vnitřní dítě prostě jenom milujte

7. srpna 2013

Prenatální vývoj, okamžik porodu a dětství do deseti let věku – to jsou období našeho lidského života, která na nás jako dospělé mají snad nejsilnější vliv. Jak se chováme a reagujeme; často to připomíná náhle zapnutého autopilota. Je možné tak hluboké vlivy změnit a prožít svůj život vědomě a ve své přirozenosti - a nikoliv v obranných vzorcích vytvořených pro „přežití svého dětství“? Což takhle se podruhé narodit? Svarup a Premartha, lektoři metody Twice Born a přímí žáci Osha, mi pověděli víc.

I když je možné název metody Twice Born přeložit do češtiny (Druhé narození či Znovuzrození), pro zjednodušení a lepší plynutí rozhovoru používám originální název, tedy Twice Born, čímž však nemám v úmyslu svému rodnému jazyku prokazovat menší úctu.

Proč se vlastně chtít „podruhé narodit?”

To je pravda: Proč chtít znovu procházet bolestí a všemi útrapami, které jsme prožívali během porodu? Náš příchod na svět je pro nás velmi často tak traumatickou zkušeností, že téměř nikdo není schopen si ji zpětně vybavit a vyvolat bez terapeutické spolupráce a pomoci. Byli jsme příliš malí a neměli dosud žádnou zkušenost oddělenosti od matky. Přesto platí nepsané pravidlo vnitřního světa, že pokud chceme vyléčit minulost, musíme se do ní vrátit a dokončit nedokončené. Se zpracováním traumatických zážitků pracuje řada metod, my ale jdeme jiným směrem. Název metody Twice Born odkazuje na původní sanskrtské slovo Dwija označující psychologické a duchovní znovuzrození.

„Twice Born“, Druhé narození, je metaforou pro nový začátek, díky kterému můžeme odložit všechno, co nejsme my, a naopak můžeme nechat plně projevit svůj skutečný potenciál. Je to proces, který nám pomáhá uznat sami sebe, kým ve skutečnosti jsme, a zároveň tuto svou podstatu projevit ve fyzické realitě. Někdy to může znamenat radikální změny v životě, jindy se to projeví jemným posunem v perspektivě uvažování a podívání se na svůj život z naprosto nového úhlu pohledu.

Metoda Twice Born pracuje s konceptem vnitřního dítěte. Jak se v nás naše vnitřní dítě projevuje?

Pociťujeme ho jako tu část sebe sama, která zadržuje bolest, vztek nebo strach v situacích, kdy v běžném životě zažíváme odmítnutí nebo potrestání. Tehdy reagujeme přehnaně, čímž si zvětšujeme své utrpení. Zároveň ho také můžeme pocítit díky jeho původním vlastnostem a dětské energii; tehdy, když někoho milujeme, když jsme ponořeni do proudu své kreativity nebo když se dostaneme za hranici všední rutiny. Naše vnitřní dítě v sobě nese všechny pocity, které nás uvnitř tíží a nikdy jsme je nevyjádřili, stejně jako náš hluboce pohřbený potenciál.

Jak je důležitý věk dítěte, ve kterém došlo k emocionálnímu nebo psychickému zranění?

Důležitá jsou ta takzvaná nejhlubší duševní zranění, protože z nich se dále utvářejí různé druhy osobností. Například dvouleté dítě může být skutečně hluboce zraněno, když někdo zablokuje či dokonce potrestá projev jeho fyzické energie! Takové dítě se naučí potlačovat svůj vztek a nebude schopné určit limity. Podobně jsou ale na věku dítěte závislé také naše pozitivní vlastnosti. Tak například potenciál čili „esence“ dvouletého dítěte je entusiasmus a obrovská síla vůle. Když se nám podaří ji získat nazpět coby dospělí, dává nám sílu říct „ne“ a jít si svou vlastní cestou.

Dvouleté dítě může být hluboce zraněno, když někdo zablokuje či dokonce potrestá projev jeho fyzické energie.

Jak ale vůbec poznáme, že problémy, se kterými se potýkáme ve svém každodenním životě, jsou spojené právě s vnitřním dítětem?

Pokaždé, když na nějakou současnou situaci reagujeme přehnaně a to tak, že nám to způsobuje ještě víc bolesti nebo se cítíme ještě víc izolovaně. To totiž ani nejsme „my“, kdo to uvnitř nás cítí, ale právě naše vnitřní dítě, které se znovu dotklo své staré rány. To jsou situace, kdy se náš šéf v práci nebo učitel ve škole stává otcem našeho vnitřního dítěte nebo naše milenka jeho matkou. V obou případech to je právě naše vnitřní dítě, které v nich otce nebo matku vidí. Jsou to situace, kdy na osoby žijící s námi teď, v přítomnosti projikujeme pocity, které jsme v minulosti jako děti nemohli vyjádřit svým rodičům.

Takže pokaždé, když jsme naštvaní nebo smutní, v nás reaguje naše vnitřní dítě? Nemůže se tak cítit „dospělý“ uvnitř nás a ne pouze dítě?

Samozřejmě, že můžeme cítit smutek nebo vztek vyplývající z reálných současných situací. Rozdíl je v tom, že vztek nebo smutek, pokud se mu dá prostor a je jednou vyjádřen, má tendenci se rozpustit. Pokud ale zůstává i poté, co ho vyjádříme, a dokonce se k němu přidá pocit viny, můžeme si být jisti, že to je naše vnitřní dítě, které nás prosí o naši pozornost

Pokud ale zůstává (smutek, vztek) i poté, co ho vyjádříme, a přidá se k němu pocit viny, naše vnitřní dítě nás prosí o naši pozornost.

Když ho nevyslyšíme, stáhne se zpátky do našeho nevědomí na území, kam je vstup zakázán. Žijeme sice dál jako dospělí, nemůžeme ale plně využít celý náš potenciál. To, co metoda Twice Born – Primal Childhood Deconditioning Process nabízí, je možnost spojit se se svým vnitřním dítětem, porozumět tomu, co se v minulosti stalo, a dokončit, co uvnitř něj zůstalo zablokované nebo nevyjádřené. Tím tyto pocity ztratí svou sílu a úplně se „odlehčí“. Už tolik netíží. Výsledkem je, že se cítíme prázdnější a prázdnější, dokud se tato prázdnota znovu nezačne zaplňovat vlastnostmi, které jsou vlastní naší přirozenosti a na které jsme zapomněli.

Už víme, jak to vypadá, když se skrze naše chování ozývá naše vnitřní dítě. Vydáme-li se za ním s úmyslem zahojit jeho zranění, kde ho budeme hledat?

Vydáme-li se ho hledat na svou vlastní pěst, velmi brzy se můžeme dostat do slepé uličky: Každý z nás se totiž se svým vnitřním dítětem spojuje v závislosti na tom, jak vůbec vnímáme svůj vnitřní svět. Naše vnitřní dítě žije v našich pocitech; takže někdo z nás ho vidí, jiný slyší, někdo jiný ho cítí. Pokud tomu začneš věnovat pozornost, dřív nebo později si toho všimneš.

Na cestu ke svému vnitřnímu dítěti je lepší, alespoň zpočátku, mít po ruce někoho, kdo ti pomůže ukázat směr. Takže první, co bychom s tebou během sezení udělali, by bylo, že bychom tě zavedli na místo, kde své vnitřní dítě můžeš potkat nejčastěji – v jeho dětském pokojíčku. Zatímco ty bys ve svém vědomí zůstala dospělou, spolu bychom se krůček za krůčkem vrátili do minulosti. Jakmile se ocitneš přede dveřmi dětského pokojíčku, můžeš si být jistá, že tvoje vnitřní dítě tam na tebe už bude čekat.

Řekněme, že mu právě stojím tváří v tvář. Jak mu vyjít vstříc? Co mu mám říct a co naopak říkat nemám, abych nejitřila jeho zranění?

Setkáme-li se tímto způsobem se svým vnitřním dítětem, jak jsme právě popsali, nás vede k uvědomění, že jsme nyní dospělí a můžeme se za něj plně postavit a chránit ho, bude-li to potřeba. Z naší perspektivy dospělého je pro nás snadné dítě uvnitř nás milovat a chtít ho chránit. A to už je víc než dost. To je jediné, co všechny děti potřebují k tomu, aby se více otevřely. Žádné velké sliby nebo proslovy nejsou vůbec nutné. Láska a naprostá přítomnost stačí.

Z naší perspektivy dospělého je pro nás snadné dítě uvnitř nás milovat a chtít ho chránit.

Jak proces terapie Twice Born vypadá v praxi?

Může být vedena buď jako práce ve skupině nebo jako individuální terapie složená z několika pravidelných setkání, jednou až dvakrát týdně. Každý přístup má své: Zatímco práce ve skupině nabízí velmi silnou podporu ze strany účastníků, individuální přístup zase umožňuje podívat se na daný problém daleko hlouběji. V obou způsobech práce ale postupujeme stejně: vracíme se v čase zpátky a po cestě léčíme všechna zranění a odkrýváme svůj skrytý potenciál. Celou dobu se ale pohybujeme v rozmezí deseti let věku až k okamžiku porodu.

Co se týká metod, používáme techniky odpovídající dané situaci; pracujeme tedy s tělem, uvolňováním emocí nebo regresemi. Největší práce ale odvede jedna velmi jednoduchá technika: naučit se vědomě změnit perspektivu vnímání. Jde o to být schopen prožít stejnou situaci z jiného úhlu pohledu: jednak jako to dítě v nás, jednak jako dospělí.

V srpnu chystáte v Čechách šestidenní workshop Primal terapie Twice Born. To bude tedy setkání ve skupině....

Výhodou, kromě obrovské podpory a pospolitosti, kterou může nabídnout pouze práce ve skupině, je také daleko intenzivnější,  hutnější práce a speciální harmonogram. K tomu, aby se účastníci mohli plně ponořit do svých velmi starých pocitů a prožitků, je totiž zapotřebí, aby se na několik dní „odpojili“ od vnějšího světa a svou pozornost věnovali plně dítěti uvnitř sebe.

Během práce ve skupině se střídají okamžiky, kdy se ocitneme v obrovské hloubce sebe sama, s okamžiky, kdy naopak prožíváme zcela nově objevenou hravost! Okamžiky ztišení a naprostého ticha se střídají s okamžiky obrovského uvolnění a osvobození. Toto střídání a současně rovnováha velmi vyhovuje právě našemu vnitřnímu dítěti, které dokáže být ve svých emocích ještě stále velmi flexibilní, na rozdíl od dospělých.

Na konci skupinové práce je mezi účastníky cítit obrovské spojení, které jako určitá forma podpory může pokračovat i nadále v každodenním životě každého z účastníků. Zároveň je toto spojení nutné a vítané v okamžiku, kdy přijde čas začlenit do svého života vhledy, prožitky a změny nastalé během workshopu... Kdo by se tedy nechtěl podruhé narodit?

Za zprostředkování rozhovoru srdečně děkuji Leele Victorii Sedláčkové.

 Náš tip:

Zaujalo-li Vás téma léčení vnitřního dítěte, pak Vás možná bude zajímat, že už za pár dní, 26.-31. srpna, začíná v severočeském Osho centru Leela workshop Primal-Childhood De-Conditioning, který Svarup a Premartha povedou. Více o Primal terapii se dozvíte přímo na jejich www stránkách Primaltantra.com. A těšit se také můžete na jejich knihu Twice Born - Healing the Past, Creating and New Future, jejíž překlad pro Vás naše nakladatelství už v tuto chvíli chystá.

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku