Tajemný vládce uvnitř nás, odhal se!

25. září 2013

„Pokud někdo žije rigidní a jednostranný život, zrcadlí tím do vnějšího světa strukturu svého vnitřního světa. Čili uvnitř něj existuje někdo, kdo drží pevně žezlo ve své ruce a rozhoduje o zbytku systému, který tím pádem nemá možnost se vyjádřit nebo se jinak rozhodnout,“ říká o vlivu vnitřních osob na náš život Veeta Wittemannová, terapeutka pracující metodou Individuální systemika.

Veeta Wittemannová ve své terapeutické praxi uplatňuje metodu Individuální systemiky, kterou vytvořila spolu se svým manželem Arthem. V čem tato metoda spočívá a jaké možnosti léčení přináší, si můžete přečíst v rozhovoru s Arthem v archivu našeho magazínu. Veeta se s touto metodou setkala před dvaceti lety; od té doby se jí věnuje a jak říká, stále je co objevovat. Objevení osob, které se v nejvyšším utajení skrývají uvnitř nás a ovládají zbytek systému, považuje za největší objev dlouholeté terapeutické práce.

Věk třiadvaceti let byl pro Veetu obdobím výrazného spirituálního rozvoje a právě v tomto období odjela do malého nepálského ašrámu. „Celou dobu života v ašrámu jsme pouze meditovali a konali různé drobné práce v domácnosti nebo na zahradě. Po dvou letech jsem ale věděla, že se mám vrátit zpátky.“

Co vás přivedlo zpátky?

Silný pocit, že jako lidská bytost nejsem celistvá. A to i přes to, že jsem se během života v ašrámu cítila naprosto naplněná! Ale poznala jsem, že spirituální oblast není jedinou v lidském životě. Že existují další, které jsem chtěla prozkoumat, ale které by se nikdy neobjevily, kdybych dál pokračovala v cestě, na jaké jsem byla.

Zhruba tehdy jsem se dostala do kontaktu s Arthem, který v té době s konceptem vnitřních postav už pracoval. A to bylo přesně to, co jsem hledala! Protože tento pohled v sobě zahrnuje fakt, že jako lidská bytost jsme mnohovrstevnatí a že máme spoustu podob! Že uvnitř nás existuje mnoho entit, o které je zapotřebí se postarat.

Co konkrétně vám tedy tato metoda dala ve vztahu k sobě samé?

Rozpoznala jsem, že i když mám velmi silně vyvinutou duchovní složku své osobnosti, existují uvnitř mě zároveň určité nezpracované oblasti týkající se mého ženství či rezignace na „normální život“. Poznala jsem tedy, jaké různé osobnosti uvnitř sebe může člověk odkrýt a jak moc je ta která z nich vyvinutá nebo naopak odstrčená či dokonce to už „vzdala“.

A tohle bylo pro mě hodně překvapivé zjištění, protože když jsem žila v ašrámu, plně duchovně, myslela jsem si, že prožívám všechno, co jen může lidská bytost prožít: Nádherné zážitky, které mě tak naplňovaly! Jakmile jsem ale přivedla pozornost i na ostatní části sebe sama, zhrozila jsem se: „Pane bože, zatímco moje duchovní část vzkvétala, ostatní se odmítaly života účastnit!“ Přenesením pozornosti na ostatní aspekty sebe sama rozšiřuje povědomí o sobě jako o lidské bytosti.

Přenesením pozornosti na ostatní aspekty sebe sama rozšiřuje povědomí o sobě jako o lidské bytosti.

Říkáte podívat se na své nepříliš vyvinuté části... Jak je to snadné, sám je uvidět, a je to vůbec možné? Nebo k tomu potřebujeme „zrcadlo“, které nám nastaví druhý člověk?

V práci, kterou děláme s Arthem, skutečně takové „zrcadlo“ potřebujete, protože vnitřní osoby reagují až poté, co s někým naváží vztah. Spousta z nich žije izolovaně; můžeme si je představit jako někoho, kdo žije sám v pokoji ve velkém domě zcela mimo dění v něm. A někdy dokonce ani nevíme, že takový pokoj vůbec existuje! Bez vztahu nemůže nikdo pocítit sám sebe. Potřebujete někoho, kdo vás bude zrcadlit, kdo k vám přijde tak blízko, že na vás bude reagovat. Proto kořeny naší práce leží ve vytváření vztahů s vnitřními osobami.

Bez vztahu nemůže nikdo pocítit sám sebe. (…) Potřebujete někoho, kdo k vám přijde blízko a bude na vás reagovat.

A čím více má terapeut svůj vlastní vnitřní svět vyvinutý a otevřený, čím víc ho má z pohledu všech pěti kontinentů lidské přirozenosti „k dispozici“, tím lépe může reagovat na nejrůznější typy vnitřních osob. (podle Individuální systemiky pocházejí všechny vnitřní osoby z celkem pěti „kontinentů“ lidské duše: žena, muž, dítě, zvíře a bůh. Více o metodě v rozhovoru s Arthem, pozn.red.) Platí to ale obecně pro každého člověka, nejenom pro terapeuty. Je k tomu zapotřebí v sobě rozpoznat a vstoupit do kontaktu s jednou nebo dvěma vnitřními osobami z každého kontinentu, nemusí se všemi. Toto je určitý indikátor toho, jak jsme v tom kterém kontinentu otevření, jak jsou vnitřní osoby, které na nich žijí, flexibilní a jak moc se jim líbí, že s nimi komunikujeme. (usmívá se)

Na jednom kontinentu tedy nežije pouze jedna osoba, ale víc?

Přesně tak - ve vnějším světě jsou také kontinenty osídleny více obyvateli. V našem vnitřním systému jsou na každém kontinentu vždy určité hlavní postavy, které disponují největší mocí a silou než ostatní postavy stejného kontinentu. Vezměme si jako příklad kontinent „žena“: Jednou z hlavních postav může být žena ve své matriarchální podobě, která znázorňuje hodnotu ženství ve svém nejširším slova smyslu: schopnost vytvářet vztahy na osobní rovině a ženskou sílu postavit se (rázně) za tento celý kontinent, je-li to nutné. Je to ona, kdo chce, aby svět a ostatní skutečně respektovali a přijímali to, co světu jako žena přináší.

Další z těchto základních postav kontinentu žena může být Afrodita (zjemní pohyby svých rukou, kterými začne „tančit“), vysoce smyslná a do jisté míry i sexuální žena, která je plně zakotvena ve svém těle, která ráda navazuje kontakt s muži a ráda světu ukazuje svůj smyslný tanec! A dalším základním typem ženy je žena-matka se svým obrovským otevřeným srdcem (naznačí dlaněmi rozvírající se květ svého srdce), odkud plyne proud hluboké vyživující lásky ke každému, kdo se k němu obrátí...

Ukázaly jsme si pouze tři základní typy osob z kontinentu „žena“; kromě nich tam ale žije ještě celá řada dalších osob! (odmlčí se) Zajímavé na tom je, že ač jsou všechny kontinenty v každém člověku podobné, jejich obyvatelé se ve svém chování velmi liší! Proto vaše Afrodita bude úplně jiná než moje, i když obě budou spolu tančit a užívat si svou ženskost a smyslnost. Vaše matka bude jiná než moje, i když obě budou schopny sdílet obrovskou lásku, které je žena jenom schopna.

K zakoupení na eshop.maitrea.cz

Přítomnost většího množství „postav“, aspektů v nás samých dává našemu životu větší barevnost a živost. Přesto si o sobě často a rádi vytváříme určitou představu, kdo jsme, a tu velmi rigidně naplňujeme. Sami se dobrovolně zavíráme do škatulek, „takoví jsme“...

Ano a to i přes to, že nám život dává k dispozici naprosto všechno! Naše lidská přirozenost nám umožňuje žít v lásce a intimitě, úspěšně, vitálně a také duchovně. Co se týká barevnosti našeho života, můžeme na to pohlížet také takto: Pět kontinentů, které existují v naší duši, nám dává k dispozici pět různých druhů inteligence: intuitivní, senzitivní, logickou, instinktivní a duchovní. Jsme-li schopni využívat tyto své přirozené zdroje, dokážeme daleko víc a lépe zacházet se vším, co k nám v životě přichází.

V dnešní době ale žijeme rigidně a jednostranně. Tento způsob života ale pouze do vnějšího světa zrcadlí strukturu světa vnitřního a ukazuje, že uvnitř nás existuje někdo, kdo drží pevně žezlo ve své ruce a rozhoduje o zbytku systému, který tím pádem nemá možnost se vyjádřit, jinak se rozhodnout nebo se vůbec účastnit života. Části naší duše, naše vnitřní postavy totiž mezi sebou budují silnou hierarchickou strukturu připomínající společnost a ten, kdo je jí vládne, nechce svou centrální pozici a moc za žádnou cenu ztratit. Na zajetém systému nechce vůbec nic měnit a drží zbytek systému v šachu.

A také proto se tyto vládnoucí postavy velmi rafinovaně skrývají. Objevení těchto „utajených“ osob bylo pro nás obrovským překvapením a zároveň největším výsledkem naší dosavadní práce a zkoumání, kam až tato metoda může zajít. Zatím jsme je odhalili téměř u každého klienta.

Utajené osoby nechtějí přijít o svou moc. Proto drží zbytek vnitřního světa v šachu...

Můžete tyto utajené osoby přiblížit?

Běžně se skrývají v našem nevědomí, kde o nich nikdo neví a ani je nikdo nehledá. Objevili jsme je vlastně náhodou: Během dlouhodobé práce s klienty jsme se opakovaně dostávali do mrtvého bodu, kdy se všechno zdálo být vyřešené. Vnitřní osoby se volně pohybovaly po „domě“, tedy ve vnitřním systému klienta, navzájem spolu komunikovaly, zdály se být svobodnější a uvolněnější, byly si samy sebe více vědomy a účastnily se běžného života klienta. Ve skutečnosti ale ve svém vývoji zakrňovaly; přestávaly se projevovat, pokud byl pro ně takový projev příliš intenzivní. Cítili jsme, že jsou „pod kontrolou“ Někoho, o kom zatím nemáme tušení.

A tak se stalo, že jsme hodiny seděli spolu s klientem a vůbec nic se nestalo. Prostě nic.. Ale právě toto „nic“, ze kterého přímo čišela kontrola někoho dalšího, se stalo branou do tajné komnaty klientovy psýché. A odtud vystoupil onen utajený vládce a bez jediného slova a s obrovskou vůlí nám řekl: „Nech mě na pokoji!“

Jak se takové utajené osoby staly utajenými?

Tyto utajené osoby se vzdaly jakékoliv účasti na životě. Protože mají osobní zkušenost s temnou stránkou života, odmítají vstoupit do jakéhokoliv kontaktu s ním nebo s ostatními lidmi: Některé z nich prožily hluboké odmítnutí nebo ignorování svých darů, které měly k dispozici a chtěly je nabídnout. Jiné okusily krutost života a rozhodly se, že se už nikdy nestanou obětí, jiné jsou naopak plné zášti a touhy po pomstě.

Přesto mají něco společného: Všechny velmi dobře porozuměly tomu, že budou daleko mocnější, když o jejich existenci nebude nikdo vědět, a všechny řekly jednoznačné NE životu. A toto jeho hluboké odmítání silně ovlivňuje náš osobní rozvoj jako lidské bytosti i celé společnosti.

Všechny vnitřní osoby ale vznikly proto, aby ochránili naši zranitelnost. Tyto utajované osoby prožily obrovskou bolest či zklamání, je tedy logické, že se skrývají.

Ano, protože to nechtějí prožít znovu. Každá další vrstva jednotlivých vnitřních osob skutečně vzniká proto, aby ochránila naši přirozenost, naši esenci. Tou je obrovská hluboká všezahrnující láska a maximální otevřenost všemu. Ale kde je otevřenost a láska, tam je také zranitelnost.

Na tomto procesu je důležité vnitřní osoby do ničeho nenutit, žádnou z nich a ty utajené už vůbec ne. Nemůžeme je nutit, aby se vzdaly svého negativismu vůči světu – dokud toho nemají plné zuby ony samy a dokud nejsou připraveny se o sobě dozvědět víc. Ony se musejí rozhodnout, zda se chtějí na sebe s plnou zodpovědností podívat, na své chování a zjistit, kým ve skutečnosti jsou a koho uvnitř sebe vlastně „chrání“.

Vnitřní osoby nemůžeme nutit, aby se vzdaly svého negativismu vůči světu – dokud toho nemají plné zuby ony samy...

Celé to připomíná loupání cibule, slupku za slupkou... až k samému jádru. Jakmile se k němu ale dostaneme, předpokládám, že jednotlivé vrstvy – podoby jedné konkrétní vnitřní osoby, jak jsme je „sloupli“, jen tak nezmizí, pouze je od této doby můžeme používat vědoměji.

Přesně tak! Už nás neovládají a my jim lépe rozumíme. Díky tomu, že v sobě rozpoznáme jednotlivé osoby a začneme odkrývat jejich vrstvy až ke stavu jejich původní esence, získáme k dispozici celou řadu nástrojů, o kterých jsme dříve nevěděli – protože je postavy uvnitř nás dosud používaly právě pro ochranu sebe sama. Jakmile toto jednou pochopíme, budeme nejenom schopni tyto nástroje ve svém životě používat vědomě, ale zároveň si také podržíme kontakt s esencí svých vnitřních postav. A tak se rodí svoboda – jak jednotlivých vnitřních postav v nás, tak svoboda nás samotných jako lidských bytostí.

 

Náš tip
Koho by zajímala metoda Individuální systemiky víc, nahlédne na www stránky Artha a Veety Wittemannových.

 

Kniha Inteligence duše na e-shopu ZDE.

 

 

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku