14 „jednohubek“ ke skutečnému uzdravení

6. července 2015

Zajímá vás, jakými cestami je možné se vydat k uzdravení? Jaké metody použít a proč se nevěnovat jenom fyzickému tělu? Jakou roli v uzdravení hraje naše mysl a jak skloubit ájurvédu se západním stylem života? Ochutnejte naše čtrnáctichodové menu – a vyberte si, co právě vás nejvíc zaujme!

O propojení naší mysli a stavu fyzického těla není třeba se sáhodlouze rozepisovat; takzvanou „tělomysl“ začíná brát v potaz i věda. (více např. zde) Pro začátek tedy stačí si uvědomit, že své zdraví držíme ve vlastních rukách do velké míry my sami. „Sebeléčení či obnovení mechanismu seberegulace může člověk začít v devadesáti, padesáti nebo deseti letech, není v tom rozdíl. Důležitější je, že se člověk dokáže, pokud chce, skutečně sám ze svých problémů vyhrabat. Je to jen otázka času - kolik času tomu chce on sám aktivně dát,“ říká Josef Červienka, autor vlastní metody samo-léčení založené na bioenergetice JoČer.

V hlavě to začíná...

A jsme u toho: všechno začíná (a také svým způsobem končí) v naší hlavě. Slyšeli jsme to stokrát, možná tisíckrát. Ale ruku na srdce: kolik z nás to ve svém každodenním životě skutečně praktikuje? A přitom někdy stačí málo; jak málo, ví Daniel Čépe: „To, co nás trápí, jsou naše nepříjemné zážitky či zkušenosti, ale především pocity, které se k nim váží. Pocity přicházejí a odcházejí, ale daleko častěji se v nás také ukládají a doprovázejí nás celý život, i když situace, se kterou jsou primárně spojeny, už dávno pominula,“ připomíná jeden ze základních mechanismů našeho „utrpení“ tvůrce metody Funkční princip Daniel Čépe. A co s tím tedy? Pustit. „Klientovi v tom pomáhám: Dovedu ho k tomu, co ho trápí, a on to nechá odejít. Vlastně i to, jestli v nás nějaké pocity zůstanou uložené, je otázka našeho vlastního rozhodnutí.“

A někdy, když se nedaří a nedaří, může pomoci drobné postrčení na energetické rovině; třeba v podobě aromaterapie pracující s éterickými oleji: „Ty totiž ovlivňují nejenom fyzické tělo, ale také naše emoce a chování. Přírodní éterický olej je komplexní, holisticky působící lék, a zda bude působit na fyzické tělo nebo na mysl, závisí na dávkování,“ říká absolventka Institutu aromaterapie Marie Noe, která se aromaterapií a aromamasážemi zabývá.

... a v těle pokračuje, protože...

Aromamasážemi se dostáváme k fyzickému tělu jako takovému. Dalším druhem masáže, která nás může výrazně podpořit na cestě k uzdravení, je tzv. integrativní masáž. „Je to olejová masáž, během které jsou hmaty a tahy hodně pomalé a jsou vedeny s dechem, respektive výdechem klienta. Výdech je totiž přirozený relaxační princip v těle,“ popisuje tuto metodu terapeutka Zuzana Kozáková. A proč integrativní? „Protože cílem je integrovat celé tělo, přivést do celého těla dechovou vlnu. Když se díváte na malé děťátko, když spí, vidíte, jak se mu dechem hýbe celé tělíčko. U dospělých už to tak není, tím, jak v těle vznikají různá napětí, je i dech omezen. Masáž může pomoci tělo propojit.“

Naproti tomu specifikem tibetské masáže kunye je harmonizace tzv. tří šťáv v těle. „Tibetská medicína vychází z filosofie pěti elementů; tyto elementy se na fyziologické úrovni v těle nachází ve třech tzv. šťávách s označením vítr, žluč a hlen. Názvy těchto šťáv nejsou ekvivalentem pro hlen a žluč v rámci pojmů západní medicíny. Masáž kunye se pak individuálně přizpůsobuje tak, aby harmonizovala případnou nerovnováhu v těle klienta,“ přibližuje tuto masáž jeden z českých masérů Jiří Klozar.

Masáž kunye. foto: attm.cz

... tělo a mysl jedno jsou

A když už jsme u fyzického těla, slyšeli jste o tom, že buňky mají svou paměť? „Základním aspektem biosyntézy při práci s fyzickým tělem je fakt, že kromě kognitivní paměti existuje i paměť buněčná, zakotvená v těle. Učíme se, jak s touto pamětí, s touto moudrostí těla navázat kontakt a jak ji využívat. Je to takový „postoj duše“, protože tak se naše esence, duše reprezentuje v našem těle,“ představuje v „instantní“ formě základ metody biosyntéza psychoterapeutka Gabriela Hoppe. Z vlastní zkušenosti musím říct, že i těch několik málo sezení, které jsem s biosyntézou kdysi před lety absolvovala, patří mezi významné okamžiky na mé cestě „zpátky k sobě“.

Hlava rozhodne – tělo vykoná, chtělo by se říct. Některé přístupy s tím ale skutečně tak trochu pracují, například taková biodynamická psychoterapie: „V ní pracujeme také s tím, že úkolem trávicí soustavy není pouze trávit potravu, ale také trávit emoce a stres. Ve střevech je totiž velmi bohatá a silná nervová pleteň, někdy se o ní mluví jako o druhém, břišním mozku. Takže zvuky, které vznikají při pohybech střev, nám mohou dávat dobrou zpětnou vazbu ohledně toho, jak probíhá vnitřní proces „trávení emocí“ během biodynamické masáže,“ říká Tomáš Morcinek, povoláním lékař a terapeut pracující s touto metodou.

Iridolog Frank Navrátil jde na stav uzdravení trochu jinudy: „Říkám všem svým pacientům, že neexistuje žádný rychlý a zázračný způsob, jak napravit ztracené či narušené zdraví. Jsem přesvědčen, že naprostá většina zdravotních problémů současnosti je způsobena nevhodnou stravou a nevhodným životním stylem, proto na sobě musíme soustavně pracovat a životní styl změnit.“

Třeba tak, že začneme více, hlouběji a vědoměji dýchat. „Jak můžeme být psychicky i tělesně zdraví, když jsme celí zanesení špínou? Každá buňka našeho těla je špinavá a tato špína vede člověka k polomrtvému stavu. V Čechách na to máte pěkné přirovnání – je jako tělo bez duše,“ říká Gantulga Ganjuur, v Čechách známá jako „paní Gana“, která z rodného Mongolska přinesla do Čech metodu s názvem Vítězný dech.

Zlatá brána ke zdraví - ájurvéda

Aniž bych chtěla některou metodu protežovat před ostatními, troufám si označit ájurvédu jako jednu z těch, které tvoří Zlatou bránu ke zdraví. Už pro její komplexitu a také „stáří“; udává se věk tři tisíce let. Dost dlouhá doba k prověření pravdivosti používaných metod, co říkáte...? A když jsme u té pravdivosti, „myslím, že velký zájem o ájurvédu na Západě pramení z toho, že se lidé zajímají jak o to, jak se cítit dobře, tak současně o pravdivost a autenticitu. A ve světě, kde velké korporace vydělávají peníze tím, že my všichni zaměřujeme svou pozornost na nemoc a ne na to, jak se  cítit a být v pořádku, tuhle pravdivost nacházejí jen pramálo,“ komentuje stav západního přístupu ke zdraví himalájský „bylinkář“ a znalec ájurvédy Prashanti de Jager.

Další silnou stránkou ájurvédy je její schopnost poradit si s chronickými nebo tzv. nevyléčitelnými nemocemi. Jak říká indický lékař Kiran Achutha Bhat, který dvakrát ročně přijíždí do České republiky a poskytuje své zkušenosti a schopnosti těm, kdo vyhledají jeho pomoc, „většina našich pacientů trpí chronickými potížemi. S nimi, stejně jako s autoimunitními nebo psychosomatickými onemocněními, neurologickými problémy nebo pooperačními traumaty, si ájurvéda umí velmi dobře poradit.“

Víte, kde máte svoje marma body? - dr.Kiran.

Někdy se stane, že se na vlně zájmu o skutečně hluboký a komplexní přístup k životu takzvaně svezou i okrajové metody, které mnohdy útočí spíš na klientovu peněženku než na podporu jeho zdraví. „Ájurvéda není jen nějaký wellness, ale učí nás, jak zaopatřit svoje tělo a mysl tak, aby co nejlépe sloužily svému účelu. Co se týká nemocí, ájurvéda má pro ně asi dvanáct různých jmen. Můžeme to také popsat pomocí různých příčin nemocí. Například mentální postoje jako třeba výčitky či sebeobviňování, nebo takové jednání, o němž podvědomě víme, že bychom neměli konat, a přesto je konáme,“ přivádí nás hlouběji do filosofie ájurvédy Petr Pleticha, ájurvédský poradce, který tento léčebný systém studoval v Londýně na Mayur University, pobočce Manipal University India pro studia ájurvédy.

Při prvním pohledu na ájurvédu nás možná zarazí celá řada odlišností; používanými bylinami coby „léky“ nebo způsoby léčení na úrovni fyzického těla počínaje (rozšířené klystýry zvané vastu je skutečný zážitek téměř na celý život. Kde jinde vám připraví klystýr z medu, soli a bylinek?? Z osobní zkušenosti doporučuji.) a tamní kuchyní a stravovacími doporučeními podle toho, který typ „dóši“ jste, konče. A otázka „Je  vůbec možné tohle všechno aplikovat ve svém každodenním životě tady na Západě?“, je nasnadě.

Ano, je to možné. „Ve své podstatě tyto principy nejsou vůbec exotické nebo „cizí“, ale naopak naprosto univerzální a přirozené, ať jste Američan, Čech nebo Ind,“ říká Komala Lyra, autorka programu Ayurveda Mandala, žena, která pochází z Brazílie a dlouhou dobu žila v Indii. A nyní k nám přináší poznání, která za tu dobu učinila: „V Indii jsem se naučila spoustu věcí, například že nemá smysl vytvářet žádná pravidla, protože žádná pravidla nefungují. Když si budeme vědomi toho, co děláme, nebude důležité, CO děláme, ale JAK to děláme. Nemusíme tedy dramaticky měnit svůj každodenní život; když budeme ve svých volbách vědomější, všimneme si, že jsou daleko přirozenější, nikoliv z nutnosti.“

Jednoduchost života vítězí

Ájurvéda, to ale není pouze „napravování škod“, tedy samotné léčení, ale především prevence; a to v celém našem způsobu uvažování a myšlení a žití vůbec. Na samý závěr připomenu nádhernou životní moudrost spojenou s ájurvédou, kterou v jednom z posledních rozhovorů uvedl ájurvédský lékař, původem z Indie George Eassey: „Ájurvéda nás učí jednoduchosti, schopnosti milovat a respektovat svou vlastní důstojnost i prostor, ve kterém žijeme. Učí nás porozumět tomu, že podstatou světa, do kterého jsme se narodili, je mír, a že Příroda nebyla stvořena proto, aby nám škodila. Učí nás, jak pomáhat nejen sobě, nýbrž i druhým. Věnujeme-li svůj čas druhým, mizí ze světa disharmonie. Staráme-li se jenom sami o sebe, druzí lidé pociťují prázdnotu. Lidé mají žít navzájem ve spojení, máme společné vědomí a chceme být spolu! Jako jeden celek, jako jedna planeta. Nemůžeme odletět kamsi na Měsíc a tam si žít o samotě... Zeptejte se astronautů, zda by chtěli žít na Měsíci. Odpoví, že ne. Nikdo nechce být sám.“

A už někde tady se rodí naše zdraví: v jednoduchosti života. Ať je jeho cesta lemována arommasáží nebo tibetskou masáží, irisdiagnostikou nebo ájurvédskou konzultací. Nebo to celé vidíte jinak? Napište nám. I to, zda jste zkusili některé ze zmiňovaných metod, ať už u nás – nebo jinde. Podělte se s námi o vaše zkušenosti: co byste doporučili – a proč? A co ne – a proč?

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021