Maitrea magazín - inspirace srdcem

Hypnoporod: důvěra místo strachu

K nejslavnějším matkám, kterým se hypnoporod podařil, patří vévodkyně z Cambridge Kate Middleton. Do Česka se dostal díky jeho lektorce Michaele Klementové. My jsme si povídaly o tom, jaká byla její cesta k této metodě, a co konkrétně taková předporodní příprava obnáší.

Máte dvě děti. První přišlo na svět ještě v době, kdy jste neznala metodu terapeutky Marie Monganové – hypnoporod. Jak jste se tenkrát na porod připravovala a jak potom proběhl?

Bylo to před deseti lety, mně bylo sedmadvacet. Absolvovala jsem dva předporodní kurzy, s manželem jsme pečlivě vybrali porodnici - schválně jsme zvolili malinkou, kde to vypadalo, že na nás budou mít čas a budou s námi mluvit, jenže nakonec se to úplně nepodařilo.
Už při prvním předporodním vyšetření mi udělali Hamiltonův hmat, což je jeden ze způsobů vyvolání porodu. Nikdo se mě nezeptal, jestli to chci. A v tomhle duchu to pak pokračovalo. Když jsem přišla do porodnice, nahlásila jsem, že mi ve čtyři ráno odtekla plodová voda, a oni mi sdělili, že do tří do odpoledne musí být na světě. A podařilo se jim to, syn se narodil asi ve tři deset. Způsob, jakým to dokázali, byl ale silně traumatizující. Prostě si usmysleli, že něco udělají, neptali se mě na názor, nečekali na souhlas a šli na věc.

Pro to, co jsem zažila, existuje speciální termín: porodnické násilí. A tak jak to hrozně zní, takové to i je.

Jak vám pak bylo?

Odcházela jsem s tím, že jsem úplně neschopná, že moje tělo neumí porodit. Na fotky z porodnice jsem se dlouho nemohla ani podívat. Vadilo mi v podstatě už samotné slovo porod. O tom, jak proběhl ten můj, jsem se vůbec nebyla schopná bavit, okamžitě jsem začala plakat. Další těhotenství nepřipadalo v úvahu.
Pro to, co jsem zažila, existuje speciální termín: porodnické násilí. A tak jak to hrozně zní, takové to i je.

Ovlivní taková zkušenost vztah ženy k dítěti?

Velmi. Žena ztratí půdu pod nohama, její sebevědomí je podkopané, přijde o svoji sílu. Vyčerpání a obavy jí pak mohou znemožnit se na své miminko napojit. Matka pak není schopná vidět potřeby svého dítěte. Pak se třeba stává, že miminko pláče a ona neví, co se děje, neví si rady. Napojená matka naopak přirozeně cítí potřeby svého dítěte a reaguje na ně někdy dokonce i s předstihem. Když pláče její dítě, intuitivně najde způsob, jak mu nejlépe pomoci.

Vy sama máte dvě děti, díky kterým to asi můžete srovnat …

Ano. Prožila jsem nenapojení u svého syna a napojení se svou dcerou, takže vím, o čem mluvím, ale přesto se mi to těžko dává do slov. Svému druhému dítěti jsem prostě rozuměla mnohem líp – jednoduše a přirozeně.    

A nemohlo to být jenom tím, že už jste byla zkušenější matka?

Tahle možnost mě samozřejmě taky napadala, hodně jsem o tom uvažovala a mluvila jsem o tom i s odborníky, kterých si vážím, a vždycky jsem nakonec došla ke stejnému závěru – tedy k tomu, že naše napojení souvisí se způsobem, jakým se děti narodily. Navíc podobné pocity a vztahy se svými dětmi mi popisují i klientky, které mají zkušenost s přirozeným i nepřirozeným porodem.   

Kamarádka teď rodila asi dvanáct hodin a nakonec přišlo miminko na svět císařským řezem – samozřejmě to nejsem schopná posoudit, ale mám pocit, že ona i její malý syn jsou naprosto spokojení a pohodoví …

Vždy hodně záleží na povaze konkrétního člověka, ale císařský řez sám o sobě nemusí být traumatizující. Záleží na velmi jemných detailech. Právě ony mohou podstatně změnit celý prožitek. Pokud se ženou zdravotníci jednají s respektem, vysvětlí jí situaci, informují ji o možných postupech a dají jí možnost rozhodovat nebo spolurozhodovat o tom, co se bude dít, tak přesto, že jde technicky vzato o tentýž proces, prožitek z něho může být absolutně jiný. I porod císařským řezem může být krásný.

Jak se vlastně stalo, že jste se přece jen rozhodla znovu otěhotnět?

Další dítě jsem vždycky chtěla, problém byl, že jsem se začala bát porodu. Fyzická poranění, která jsem si odnesla od toho prvního, se podle lékařů nedala vyléčit. Všichni tvrdili, že další těhotenství bude nejisté a porod bude muset proběhnout jedině císařským řezem. Já se proto začala soustředit na to, co jsem mohla ovlivnit – na svá psychická zranění a na své mentální nastavení.
O hypnoporodu jsem poprvé slyšela od kamarádky, která také prožila těžký první porod. Když otěhotněla podruhé, s manželem žili zrovna v Německu. Tam si našla kurz hypnoporodu. Druhé dítě pak porodila v podstatě sama, krásně, úplně přirozeně. Miminko přišlo na svět dokonce v plodových obalech. Když mi to vyprávěla, přišlo mi to neuvěřitelné, ale okamžitě jsem se rozhodla, že na kurz chci jít taky. Tušila jsem, že pokud mi pomůže překonat strach z porodu, najdu odvahu na to znovu otěhotnět.

Překonala jsem strach z porodu, zbyla z něho jen zdravá pokora.

Pomohl ten kurz?

Ano. Informace mi dávaly smysl a přístup k rodící ženě se mi zamlouval. A především jsem prošla hloubkovým zpracováním svých traumat a strachů a získala novou sebedůvěru. Neříkám, že jsem pak neměla vůbec žádné obavy, ale spíš už to byla zdravá pokora. Věděla jsem, že se může stát cokoliv, ale věřila jsem, že to dopadne dobře.

A jaký tedy byl váš druhý porod?

Odehrál se asi šest let po tom prvním. A byl to nádherný, transformační zážitek. Poprvé v životě jsem sama porodila své dítě. To se o prvním porodu skutečně říct nedalo. Bolest jsem při druhém porodu cítila minimálně – vlastně jen tehdy, když jsem musela komunikovat s lidmi okolo sebe. Když jsem mohla být ponořená v sobě a plně se soustředit na samotný proces, nebolelo to, až mě samotnou to překvapovalo. Přes očekávání lékařů nedošlo k sebemenšímu poranění. A já už tehdy na porodním sále věděla, že chci tuhle zkušenost předávat dál. Věřím, že pokud jsem to dokázala já, mohu dodat jistotu a sílu dalším ženám, aby dokázaly totéž.

 

Co vlastně může kurz hypnoporodu ženě přinést?

Pro mě samotnou bylo stěžejní odstranit strach z porodu. Ale zdaleka nejde jen o to, každá žena potřebuje něco jiného. Hypnoporod je soubor technik, které maminku vedou k sobě samé a ladí ji na vlastní tělo. Cílem je nechat porodu volný, přirozený průběh … a dosahujeme jej tak, že odstraníme překážky, které té přirozenosti stojí v cestě. Konkrétně například právě ten strach.
Jsou i výjimečné případy, kdy se bez přípravy povede krásný porod. Někdy se samovolně seskládají dobré podmínky. Ale pokud žena nemá takové štěstí, a v průběhu porodu je například donucena jednat s osobou, která zrovna nemá dobrý den a je na ni nějakým způsobem nepříjemná, ženu to odkloní z žádoucího stavu, ve kterém původně byla.

Je možné nějak přiblížit ten žádoucí stav?

Když žena rodí, dostává se do jiného stavu vědomí. Porod neřídí šedá kůra mozková, ale limbický systém – to znamená, že logiku nahrazuje instinkt. A žádoucí je, aby se žena nechala svým instinktem vést, aby se nesnažila vymyslet, jak má správně dýchat a co přesně má dělat.
Je-li z takového stavu vytržena žena, která zná hypnoporodní techniky, může v takové situaci po některé z nich sáhnout a s její pomocí se vrátit k sobě, do kontaktu se svým tělem a s dítětem. V takovém nastavení žena přirozeně vnímá, co dělat má a co dělat nemá. Nevymýšlí to. Prostě to ví. Podobně jako člověk ví, kdy má jít na záchod.

 

Jak vypadají základní hypnoporodní techniky?

Stěžejním prvkem je dýchání, respektive dýchací techniky. Ty ženu uvolňují. Říkáme, že žena dítě nevytlačuje, ale vydechuje ho. A zbytek nechává na tělu. Ono k tomu tlačení nakonec obvykle samovolně dojde, ale to už si právě zařídí tělo samo. Udělají to děloha, pánevní dno a břišní svaly – ne šedá kůra mozková. Další techniky, s nimiž pracujeme, jsou vizualizace, relaxace a afirmace.
Hodně rozšířená je například vizualizace otevírajícího se květu. S tou je dobré pracovat už v termínu porodu.  Květina – obvykle lotos, ale může to být i jakákoliv jiná – symbolizuje děložní čípek. Když si představujeme, jak lotos rozkvétá, můžeme si výrazně usnadnit fázi otevírání. Tahle technika je velmi jednoduchá, a přesto může být velmi efektivní.
Skrz relaxace se dostáváme do změněného stavu vědomí, do kterého se žena, když rodí, dostává přirozeně. Naše ženy si v rámci příprav na porod trénují, jak se do tohoto stavu dostat a jak v něm být.   

Tenhle stav ale v těle normálně spouští porodní hormonální koktejl… vážně se to dá natrénovat?

Ano, i tohle se dá natrénovat, podobně jako se trénují svaly. Díky vědě a medicíně známe způsob tvoření a působení hormonů v těle rodičky, a proto jí umíme nabídnout techniky, díky nimž si v těle vytváří svůj oxytocin, endorfiny, nebo například melatonin. Jedna z technik je v podstatě forma autohypnózy. V tomhle stavu vědomí se pak dějí zázraky. Zde může po určité délce tréninku dojít k hluboké změně v nastavení celého systému. Logická hemisféra usíná, intuitivní dostává prostor. Logická jí do toho nekecá, nevnáší do procesu informace o pravděpodobnosti, statistikách a rizicích. O podobném přenastavení mysli vědí své mnozí kuřáci, kteří se v hypnóze odnaučili kouřit.

Afirmace je třeba formulovat pozitivně. Podvědomí nerozlišuje zápor.

Napadne vás nějaká konkrétní afirmace?

Například: Dýchám lásku, dávám život. Smyslem afirmací je udržet pozornost tam, kde ji chceme mít, a zároveň měnit nežádoucí návyky. Těch doporučených máme dlouhý seznam, ale každá žena si může vytvořit svoji vlastní, přesně takovou, jakou potřebuje. Základ je formulovat větu pozitivně. Neříkat „nebojím se“, ale „mám důvěru“, protože podvědomí zápor nerozlišuje.

To zní docela univerzálně … dají se techniky, které se ženy učí na kurzech hypnoporodu, použít i po porodu?

Rozhodně ano. Třeba relaxace přímo doporučujeme jako pomoc při vytváření spánkového režimu a režimu kojení. Ale ty možnosti jsou mnohem širší. Například si jimi mohu řešit vztah k sobě, ke staršímu dítěti i k celému svému okolí.
Navíc mohou člověka nasměrovat na správnou cestu … Já třeba praktikuji meditace a nevím, jestli bych si k nim došla i bez zkušenosti s hypnoporodem.
Také stále pracuji s afirmacemi. Jedna z mých oblíbených je například: „Na své děti mluvím jemným a tichým hlasem.“ V praxi se mi to sice nedaří úplně pokaždé, ale pracuji na tom. A mám vyzkoušeno, že když si ráno najdu prostor na relaxaci anebo meditaci, den je pak pro celou naši rodinu pohodovější. A mně samotné se víc daří mluvit tím jemným a tichým hlasem.

 

 

Více informací o hypnoporodu a Michaele Klementové.

Další informace o porodech a mateřství, které přináší Maitrea.

Autor článku: Petra Dombrovská