Jak rozkvétá ženskost

11. září 2019

Olivie Pospíšilová je jednou ze „služebně nejstarších“ lektorek Maitrey. Ženské kruhy tady vede už od roku 2010. Její cesta k nim začala v Lažánkách u Brna, kam přijela jako účastnice na kurz Mohendžodára. Systému devíti jógových ásan vyvinutému speciálně pro práci s ženskou energií zůstala Olivie věrná dodnes. Její semináře se přesto proměnily, stejně, jako se změnila ona sama.

Původní profesí jsi učitelka prvního stupně základní školy. Jak se stane z paní učitelky prvňáčků lektorka ženských kruhů?

Hledala jsem způsob, jak se vyrovnat s velikou bolestí a smutkem z rozpadu manželství. A jednoho dne jsem se přitom ocitla na Celoroční škole Mohendžodára jeho zakladatelů Moniky Sičové a Igora Samotného. Bylo to v Lažánkách u Brna, v roce 2008. A já vůbec nevěděla, co to Mohendžodáro je. Přivedlo mě tam něco vyššího, nás přesahujícího.
Když jsem školu absolvovala, začala jsem vést své první kurzy pro ženy – pro čtyři maminky svých žáků. Pak přišly další ženy a přibyly další kurzy, až jsem se jednoho dne potřebovala rozhodnout, jestli zůstanu u dětí, nebo se budu věnovat ženám. Můj vnitřní hlas mi tenkrát řekl: "Dětem ve škole, které máš moc ráda, jsi už dala vše, co jsi jim dát mohla. Teď potřebuješ jít dál. K jejich maminkám. Aby byly ty děti šťastné a spokojené, potřebují šťastné a spokojené maminky."

V čem jsou tvé dnešní kurzy jiné než ty na začátku?

Více a více pracuji s přítomným okamžikem a se záměrem. Nacítím a navnímám, co se děje. Ptám se, s čím ženy do kruhu přicházejí, co pro sebe v daný okamžik potřebují. Stále na sobě pracuji a díky tomu se mi daří ženám přirozeně předávat to, čím jsem sama prošla a co mě samotnou na mé cestě podpořilo. A tak, jako se vyvíjím já sama, se vyvíjejí i mé kurzy. Už delší čas cítím, že nejsou jen Mohendžodáro.
V bezpečném, podporujícím a léčivém ženském kruhu otevřu prostor pro sdílení. Spontánní tanec a Oshovy meditace vedou k vnitřnímu prožitku. Relaxace harmonizují a ásany vedou ke spojení se sebou. V podstatě ve své práci používám techniky ze systému Mohendžodáro a pak své osobní koření.

Co na tvých kurzech ženy nenajdou?

Nenabízím univerzální návod na to, jak se stát ženou. Nenabízím ani teorii. To, co mohu poskytnout, je vnitřní prožitek, podpora a přijetí.

Odpovědi na otázky související s vlastním ženstvím dnes hledá mnoho žen. Přitom se snažíme pochopit, po čem to vlastně pátráme, co to znamená být ženou. Předpokládám, že odpověď si potřebujeme najít každá sama … ale přesto se zeptám: Máš nějakou nápovědu? 

Každá žena intuitivně cítí, vnímá a ví, co to je, být ženou. Každá žena to v sobě nese. Pokud je žena od sebe odpojená, to znamená, že necítí a nevnímá samu sebe a své tělo, pokud není ve svém středu, nedostatek energie, zdravotní problémy, nefunkční vztahy nebo stagnace ji většinou přivedou k tomu, aby své ženství začala podporovat. Mou zkušeností je, že pokud je žena připravená, stačí, když přijde do bezpečného ženského kruhu a její tělo, její srdce, její duše se začne rozpomínat. A to je ta nápověda. Svému ženství se stačí otevřít. To ostatní se bude dít už samo. Tak velikou sílu a moc naše ženství má.

Odpovědi na naše otázky vždy přijdou. Stačí se jim otevřít.

Jak v tom hledání může pomoci právě Mohendžodáro?

Je to systém, který pracuje na úrovni tělesné, zdravotní, duchovní a sexuální. Já sama Mohendžodáro vnímám jako práci s ženskou energii, její kultivaci a podporu. Je to práce s tělem. Pomůže ženě spojit se se sebou, se svou vnitřní silou, láskou a moudrostí. Podpoří u žen přijetí sama sebe ve všech podobách, aspektech i emocích. A to nejdůležitější a nejcennější je, že přináší vnitřní prožitek a odpovědi. Ty vždy každé ženě přijdou. Stačí, když se jim otevře.     

                                                             

Na které otázky hledají ženy odpovědi?

Je to individuální a proměnlivé. Mohou souviset s různými zdravotními problémy, týkat se obecné vnitřní nespokojenosti, nenaplněnosti. Obvyklými tématy jsou i neshody v partnerství a ve vztazích, touha po miminku, nebo chuť něco tvořit. Ženy také často zpracovávají důvěru v sebe a odvahu se za sebe postavit.
Mnoho žen ke mně ale chodí bez konkrétních otázek. Hledají totiž podporující ženský kruh, kde ucítí porozumění, najdou inspiraci, a kde budou moci otevřeně sdílet to, co prožívají. To je pro ženy velmi důležité. Potřebujeme to. Tak, jako kdysi, když se ženy scházely v Červeném stanu nebo společně draly peří.                                                                   

Kurzy pro ženy vedeš deset let. Změnily se nějak za tu dobu jejich účastnice?

Ano. A to hodně. Žijeme v nádherné době, v úžasné České republice. Máme spoustu možností pro svůj seberozvoj. Doba je velmi otevřená. Je spousta knih, seminářů, přednášek, ženských kruhů a úžasných žen, které o ženství otevřeně mluví a píší.
Před deseti lety, kdy jsem začínala, to vše bylo ještě v plenkách. S úsměvem vzpomínám na své začátky, kdy jsem nesměle, ale s velikou důvěrou začínala vést své první lekce na základní škole, kde jsem učila. Tenkrát ještě nikdo o Mohendžodáru nic moc nevěděl. Dnes už přicházejí ženy, které vědí, co můžou očekávat. Ale objevují se i ženy, které vůbec nevědí, do čeho jdou. Mám zkušenost i se ženami, které otevřeně řeknou, že jim je mezi ženami nepříjemně. A toho si velmi vážím a jsem za to moc vděčná. Zvlášť u nich totiž dochází k velikému léčení nevědomých zranění. Otevřou se témata, se kterými můžeme vědomě pracovat, přetransformovat je a uzdravit. Právě tyto ženy nejvíc rozkvetou. A sledovat ten proces mě naplňuje radostí. Asi i proto jsem své kurzy nazvala Rozkvétání ženy.

Pochybovala jsi někdy o tom, že ses rozhodla správně?

Ne, nepochybovala. Nikdy. Přišly chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát, ale vždy pak přišla i podpora a odhodlání pokračovat. Nejtěžší pro mě bylo vyrovnat se se samotou a s hlubokým vnitřním smutkem. Samotu přijmout a hluboký smutek vyčistit.

Jak jsi to udělala? Co děláš, když jsi smutná, nebo když přijdou jiné nepříjemné pocity?

Dlouhou dobu mi v tom pomáhaly hlavně Oshovy meditace – konkrétně Dynamická a Kundalini. Ty jsem doplňovala čištěním svého vnitřního prostoru láskou a světlem. Dnes mi pomáhá udržování vnitřního prostoru v čistotě a každodenní rituály. Mohou být úplně jednoduché. Například ráno předtím, než někam vyrazím, se vědomě spojím sama se sebou – se svým srdcem, se svou duší, se svým tělem – a se Zemí. Často přitom pracuji právě s Mohendžodárem. Tak nepříjemným pocitům předcházím – a když přesto nějaký přijde, mám připravenou krátkou meditaci, jejímž smyslem je přijetí těch pocitů a otevření se prostoru lásky.

To, zda si dopřeji odpočinek, když to tělo potřebuje, nebo ne, je otázka sebeúcty.

Dá se podobně pracovat i s únavou? Co ty sama děláš, když cítíš nedostatek energie?                                                                                           

Nejprve se zeptám sama sebe a svého těla, co se děje. Většinou to má svůj důvod. Odpověď vždy přijde. A já v tu chvíli vím, co mám udělat. Mám tu zkušenost, že pokud jsem sama se sebou spojená a se svou energií zacházím vědomě, nemělo by se to stát. Proto se ptám. Abych si uvědomila, co se děje, a mohla to změnit, nebo příště udělat jinak. Svému tělu naslouchám také tehdy, když mi říká, že potřebuje odpočinek. A pak si jej dopřeji. Je to téma sebelásky a sebeúcty.

Když jsme u té sebelásky … čím si dokážeš udělat radost?

Radost mi dělají nádherné proměny žen, se kterými pracuji. Radost mám ze svých úžasných dospělých dcer. A pak mám velkou radost, když můžu být v přírodě, na horách, lyžovat, plavat v moři, v jezeru, nebo se koupat u vodopádů … V takových chvílích bývám úplně spojená, propojená s vodou i sama se sebou. A v neposlední řadě se raduji z toho, že mám kolem sebe spoustu úžasných vědomých žen. Mnohé z mých žaček se staly mými kamarádkami, přítelkyněmi, sestrami. Vzájemně se propojují a podporují. A to, co získaly v mém ženském kruhu, šíří dál. A za to vše jsem velmi vděčná.

Dokázala bys to, co si od tebe odnášejí, nějak popsat? Co vnímáš jako svůj dar?                      

Mým darem je mateřská energie, která bez podmínek přijímá, podporuje, vyživuje, léčí a uzdravuje. Mám schopnost vnímat a cítit – a zároveň věci rozhýbat, změnit, přetransformovat. Vím, že, když s ženami tančím – a je úplně jedno, jestli je to tichý tanec se sebou, nebo pořádná diskotéka – děje se něco mezi nebem a zemí. A právě to něco věci mění, transformuje a dává do pohybu.
Mám schopnost vytvořit podporující, bezpečný a láskyplný prostor. Prostor pro přirozený ženský pohyb, který může uvolnit zablokovanou nebo potlačenou ženskou energii a tím umožnit ženám rozkvést.

 

Akce lektorky v Maitree

 

Autor článku: Petra Dombrovská

Komentáře

Zpět na předchozí stránku