Kdo jsem? ušité na svou míru

9. října 2013

Doba přeje „uvědomování si sebe sama“. Vědomě tedy utváříme prostor kolem sebe (feng-shui), vědomě přistupujeme ke krajině, ve které žijeme (geomantie), vědomě se stravujeme, vědomě pečujeme o vztahy s ostatními lidmi. Co ale takové vědomé oblékání? Zajela jsem do severomoravské Hrabyně a zeptala se Táni Havlíčkové, designérky a propagátorky vědomého přístupu k oblékání.

Táňo, jak jsi přišla na nápad spojit svou profesi módní návrhářky s konceptem osobního rozvoje, konkrétně vědomého přístupu k oblékání?

Způsobila to hluboká profesní krize, do které jsem se dostala po dvaceti letech práce: Na jedné straně jsem věděla, že pro tuto práci mám určitý dar a svým způsobem mě i baví, ale na straně druhé mi čím dál tím víc připadala povrchní.... Odjela jsem do Paříže, kde jsem nějakou dobu žila a pracovala, ale chyběla mi tam moje rodina a přátelé. Tak jsem se vrátila a hledala dál.

Otevřela jsem si vlastní obchod v Praze s vlastními kolekcemi, které měly úspěch... Pořád mi v tom ale něco chybělo a já nevěděla co! Pořád jsem se sama sebe ptala, co mám tedy dělat, kam zamířit... Až jsem se to rozhodla pustit a přestat „tlačit“.

 Zmínila jsi, že máš k módnímu návrhářství určitý dar. Co to je?

Jednotlivé modely se mi zdají. Když vytvářím kolekci, přestávám vnímat okolní svět a jsem „napojena“. Také mám na látky nesmírný cit, cítím v prstech, jakou má gramáž a jak bude vypadat hotový oděv. Stejně tak cítím, jakou energii lidé vysílají, a dokážu podle ní vybírat nejen oblečení se shodnou energií, ale taky doplňky nebo zařizovat interiéry. Všechno kolem nás včetně nás samých je totiž energie. A módní návrháři, kteří tvoří svým srdcem a s radostí ze samotného tvoření, ji také do svých výtvorů vkládají. Zní to neuvěřitelně, ale takové oděvy jednoznačně poznáš!

Říkám tomu laserové oko, kterým vidím až do morku kostí a díky kterému během osobních konzultací dokážu určit typ klienta a říct, co by mu prospělo a co mu určitě neprospívá. Takže vůbec nejde pouze o klasické módní či stylingové poradenství, ale o realizovanou harmonii naší vnější stránky s naším nitrem.

Toto laserové oko mi také během osobních konzultací pomáhá určit typ klienta.

O co tedy jde?

Vytvořila jsem podrobnou typologii osobností, které se projevují, chovají a také samozřejmě oblékají podle určitých zákonitostí. I když mě k této typologii přivedla moje vlastní praxe, kontakty s lidmi na osobních konzultacích a zkušenosti v oblasti módního návrhářství, později jsem zjistila, že má hodně společného s tradiční východní filosofií jin a jang. To mě úplně fascinovalo! Jak jednoduché, hluboké a přitom pravdivé a univerzální to je! Platí totiž na ženy i na muže.

(odmlčí se) Duše každého z nás má určitý typ energie. Jakmile ho rozpoznáme a obklopíme se stejným typem, budeme působit harmoničtěji. Například žena romantického typu a žena sportovního typu: Zatímco žena „romantička“, vysoce jinová a absolutní ztělesněná křehkost, jemnost a závislosti, vysílá do světa zprávu „Sama nic nedokážu, jsem závislá na vaší pomoci“, vysoce jangová sportovní žena je jejím naprostým protikladem: „Všechno zvládnu sama! Máš problém? To neřeš! Dej si do těla a všechno bude dobré!“

Energie obou jsou diametrálně rozdílné. Ale podobně jako v monádě i v této typologii platí, že jinový člověk má v sobě jangové jádro a jangový člověk má v sobě jinové jádro... V každodenním životě se pak děje to, že se opačné energie vzájemně iritují – protože si navzájem ukazují svůj stín. Což nám ale současně dává obrovskou možnost s ním pracovat!

Opačné energie se vzájemně iritují – protože si navzájem ukazují svůj stín.

Žena romantička a sportovní žena jako dva typy z celkových osmi. A co těch dalších šest?

Musím to trochu upřesnit: TYPY jsou dva základní: jin a jang. Rozdíly netřeba podrobně zmiňovat, vycházejí z orientální filosofie jin a jang: jin je více „žensky“ jemný, měkký, pasivní a velmi pečovatelský, zatímco jang je více „mužsky“ akčnější a aktivní, silnější. Zároveň ale mezi jangovými typy existuje jeden velmi introvertní a klidný a mezi jinovými jeden aktivní a rázný.

Každý z těchto dvou základních typů má své čtyři PODTYPY. Žena romantická, elegantní, okázalá a avantgardní spadají do jinového typu, zatímco žena sportovní, ležérní, nekonvenční a extravagantní jsou jangovým typem.

Daly by se jednotlivé podtypy stručně charakterizovat?

Romantickouženu jsem popsala. Elegantní žena je vždy perfektně sladěná, miluje kostýmky a pocit, že má všechno pod kontrolou. A ona opravdu má! Je mistryně v organizaci čehokoliv, ale je poněkud chladná - protože ženská elegance je v této společnosti na nejvyšší laťce a ona si je toho vědoma. Ženu okázalého typu nejlépe vystihuje Ivana Trumpová, žena s obrovskou sebedůvěrou a zároveň obrovskou dávkou ženství. Avantgardní ženy jsou tzv. New Age ženy s dredy, batikovanými šaty a dřevěnými korálky.

Co se týká jangového typu, o sportovní ženě už něco málo víme. Ležérní žena je spíše introvertní a jemná. Nemají příliš rády vyzývavé šaty a přehnané doplňky, ale ony je ani nepotřebují, protože jsou krásné svou jemností a přirozeností. Ležérní žena má ale ze všech ostatních jednu velikou nevýhodu: Ze všech ostatních typů má nejnižší sebedůvěru a neustále o sobě, svém stylu pochybuje. Myslí si, že by tedy „měla“ nosit výraznější oblečení, že by „neměla“ nosit ten svůj šedivý rolák nebo svetr do véčka, který tak miluje... (usmívá se)

Nekonvenčnížena ráda porušuje pravidla, protože je neuznává, a vytváří si svá vlastní. Působí drze a drsně, ale přitom má velmi jemnou a něžnou duši. Extravagantní žena je typem, který nám ukazují média: vydesignované a vždy perfektně upravené ženy oblečené do oděvů poslední módy, vystavující své tělo a ve skrytu duše toužící po hřejivé lásce. Podrobnější charakteristiku najdou čtenáři na mých webových stránkách.

Zmínila jsi stín. Myslíš z hlediska jungiánské psychologie?

Ano! Má ho každý z osmi podtypů. A my, abychom se cítili celiství a v dokonalé harmonii, což je mimochodem podle mě cíl našeho života, se ho nemusíme zbavovat nebo podstupovat žádné dlouhé terapie. Stačí, když ho poznáme, a pak s ním pracujeme. Zajímavé na tom je, že určitý jinový typ stojí v opozici jangovému typu, co se stínů týká, který si tím navzájem ukazují:

Výrazem romantické ženy je například bezradnost, křehkost, sportovní ženy naopak vysílají neohroženost a sílu. Když tedy víme, jaký jsme typ, a tím pádem známe i svůj stín, můžeme ho vědomě integrovat do svého života. Romantická žena si tak v pocitu své naprosté závislosti a zranitelnosti jednou prostě odnese nákup domů sama a sportovní žena si s ním naopak jednou nechá pomoci. Kdo se o sebe a svou duši alespoň trochu zajímá, záhy svůj stín zjistí. A když ne, tomu mohu pomoci na osobních konzultacích. (směje se)

Samozřejmě to je ale jen hrubý obrys, ve skutečnosti jsou některé rysy víc potlačené, některé víc vynikají. A pak velmi záleží na prostředí, ve kterém žena vyrůstala a které ji ovlivnilo. Pokud jí byla ponechána svoboda, pak dorostla bez problémů do svého stylu a má se v něm taková ráda. Pokud ve svém dětství potkala někoho, kdo ji omezoval a směroval cílenou manipulací jinam, pak může mít pocit, že neví, kým ve skutečnosti je. S touto energií já dále pracuji a spolu hledáme původní krásné jadérko.

Romantická žena si tak prostě jednou odnese nákup domů sama a sportovní žena si s ním naopak nechá pomoci.

O této své typologii pořádáš přednášky, děláš osobní poradenství a také jsi otevřela kurz kreativního šití ...

(směje se) Přednáškami to začalo a pokračuji v nich, protože neustále přibývá lidí, nejenom žen, které se o tuto oblasti zajímají. Kurz kreativního šití jsem otevřela celkem nedávno. Ale je o něj zájem, takže na podzim plánuji kromě dalšího pro začátečníky otevřít také jeden pro ženy, které už mají ten začátečnický za sebou.

Mým celoživotním heslem je „jednoduchost, jednoduchost a ještě jednou jednoduchost“. (směje se) Vlastně mě kvůli tomu kdysi vyhodili ze školy: Ještě před školou jsem se učila šít, sama, na koleni a vždycky jsem si na sebe šila podle sebe, nikdy podle střihu. Díky tomu jsem věděla, co je možné a co ne. A když nám ve škole začali tvrdit, že se něco musí šít a hlavně stříhat právě tak a ne jinak, tak jsem se ozvala, že to není pravda. (směje se) Vyhodili mě. Jenže jsem chtěla dostudovat a potřebovala jsem „papír“, abych mohla tuto práci dělat, tak jsem příští rok přišla znovu - a už byla zticha, i když jsem věděla své. (směje se)

Co se na kurzech ženy naučí?

Ušít si jednoduché sukně, trička, šaty a kalhoty, pro sebe i třeba pro děti. Co si ale opravdu pochvalovaly, byla práce s přírodními materiály. Na ty nedám dopustit: bavlna, vlna, len a viskóza. Naopak odrazuji od všech umělých materiálů... Na kurzu si také zkoušíme pracovat s biobavlnou dováženou z Indie. Je to skutečně přírodní sto procentní bavlna z původních semen, žádná geneticky modifikovaná, kterými se nám snaží Montsanto zaplavit svět. Ale my se nedáme! (směje se)

Na kurzu pracujeme s biobavlnou z Indie. Je to skutečně přírodní sto procentní bavlna z původních semen, žádná GMO...

Táňo, spoustu let jsi hledala svou vlastní cestu, až si ji, zdá se, našla. Proč tohle všechno vlastně děláš?

(přemýšlí) Chtěla bych ženám i mužům ukázat, že skutečně velmi záleží (zdůrazní) na tom, co nosí na svém těle, jaké materiály a jaký střih! Vždyť jsme dvacet čtyři hodin pořád oblečeni! Ložním povlečením počínaje přes pyžamo a spodní prádlo a kabátem konče. Pořád!

(zamyslí se) Otázka použitého materiálu je pro mě asi nejdůležitější: Pro příklad nemusíme chodit daleko, třeba takový nejmenovaný obchodní řetězec se dvěma písmeny v názvu. Víš, jak se vyrábí trička, která v něm za stovku a ještě levněji seženeš? Trička, která se neprodají, se odvezou zpátky do Asie, kde se před tím vyrobily, smíchají se s trochou bavlny a s plasty z tříděného odpadu, který tam z Evropy vesele dovážíme, všechno se to nadrtí a několikrát propláchne v chemické čističce... a pak se z toho vyrobí látka, ze které se ušijí trička. Která si pro své nízké výrobní náklady skutečně můžeme pořídit i za stovku... Kolik je v takovém tričku asi původní bavlny, i když se jako bavlněné prodává?!

(odmlčí se) Hluboko pod tím vším je ale asi moje touha říct ženám, že vůbec nemusíme vypadat jako ten „pseudoideál krásy“, který se nám snaží média podsunout, že „takhle má vypadat krásná šťastná žena“. Nikdo nemá právo nám říkat, co bychom měly a neměly nosit. Stačí poznat SVOU vlastní cestu, SVŮJ vlastní styl. Protože móda je pomíjivá, nikoliv ale náš vlastní styl.

Náš tip:

Milé ženy, našly jste se v některém z typů, o kterých Táňa mluvila? Nebo Vás zaujaly zmíněné přednášky či workshopy? Podívejte se na www Táni Havlíčkové, zda byste tam objevily přesně to, co hledáte. Třeba další střípek do mandaly s názvem „Já“...

Pár slov na závěr – které vlastně žádným závěrem nejsou, spíše naopak:

„Některé typy -zvláště ty jangové, vypadají navenek jako lvice - a uvnitř skrývají malou myšičku.... A ty, které navenek vysílají myšičku, mají v sobě sílu lva... Poznáme-li svůj styl, objeví se před námi náš stín. Teprve pak můžeme se svým stínem pracovat.“ / Táňa Havlíčková/

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021