Láska prostě stačí

22. ledna 2014

„Kolem lásky bylo vytvořeno spousta romantických iluzí o tom, co to láska je a co není. Nikdo v západním světě si ale nedal tu práci vrátit se k původní esenci lásky a poznávat, co je to za sílu a co nás chce dál učit,“ říká Zdeněk Weber o novém projektu JustLove, který vytvořil spolu se svou partnerkou Šárkou. Takže: co to láska tedy je a co není?

O lásce se říká, že je největší síla ve vesmíru. A co třeba zraněná, uzavřená nebo naprosto umrtvená srdce? Je láska skutečně největší silou ve vesmíru - nebo má nějaké limity?

(oba dlouze přemýšlejí) Zdeněk (Z): Láska je skutečně největší síla ve vesmíru, ale především v našem vnitřním vesmíru, v našich srdcích. A to je také vize našeho projektu, kterou bychom rádi přinesli: Vrátit lásku zpátky tam, kam patří, do našich vnitřních chrámů, do našich životů a také do všech situací, které v mezilidských vztazích  nastávají. Protože mluvit o lásce a v klidu o ní meditovat je poměrně jednoduché. Ale přinášet ji do každodenních situací a do vztahů se svými dětmi, kolegy, ale především do našich partnerských vztahů je umění, které nás nikdo neučil.

Šárka(Š): Pro mě je láska něco, po čem všichni toužíme, co všichni potřebujeme a kvůli čemu děláme největší činy a největší přesuny v našich životech. A pokud prožíváme lásku, máme pocit, že máme úplně všechno, že nic víc už nepotřebujeme, že prostě „láska stačí“. A zároveň pokud nám  láska chybí, máme pocit, že se nám dějí největší bolesti a obtíže... Takže ano, je to skutečně největší síla ve vesmíru. (usmívá se)

Z: Láska nás zve k tomu, abychom poznávali, co to láska je, a zároveň abychom hledali moudrost. Moudrost a láska se vzájemně hledají. (usmívá se) Moudrost získáváme hlavně prostřednictvím vědomých životních zkušeností. A každý z nás je láskou vyzvaný k tomu, aby ji přestal hledat v někom nebo v něčem jiném a začal se vracet k sobě a ke svému vlastnímu vnitřnímu chrámu lásky (dotkne se hrudníku v místě srdce) a nacházel v něm sílu, která nemá žádný protiklad... Láska nemá žádný protiklad!

Láska nás zve k tomu, abychom poznávali, co to láska je, a zároveň abychom hledali moudrost.

Nelze nevzpomenout „Odi et amo“ starých Římanů, „nenávidím a miluji“. Co to je tedy nenávist, když není protikladem lásky?

Š: Životní zkoumání pro mě znamená neustále se ptát, „co je pod tím?“ Zajímají mě jednotlivé vrstvy. Protože se pod nimi vždycky objeví láska, nakonec i pod tou nenávistí. Protože čeho je nenávist obrazem, co představuje? Představuje bolest z toho, že mi někdo ublížil. A co je pod touto bolestí? Soucit se sebou samou, že jsem se od dotyčného člověka vzdálila, že jsme si daleko. A čeho je zase toto obrazem? Přeci mojí touhy být s ním blízko. A co je pod touto touhou...? Láska k němu. (usměje se)

Tohle jsou moje vlastní cesty ke všemu, co bolí a o čem si často říkáme „To není láska. Láska je přeci to hezké...“ Kdykoliv prožívám pocit, že Zdeňkovi vůbec nerozumím a že nevím, jestli s ním chci vůbec být, kdykoliv prožívám odpor k jeho způsobu myšlení a myšlenkám, které nechci přijmout, a kdykoliv v takové situaci jdu po jednotlivých vrstvách hlouběji a hlouběji, tak vždycky v sobě najdu, že s ním chci (zdůrazní) být. A když se spojím s tímto cítěním, že s ním chci být blízko, ale zrovna teď to nejde, tak je to právě tento cit, který mě přivede zpátky k lásce.

Z: A tohle je právě to umění neustále a v každé situaci se vracet zpátky ke své vnitřní lásce. A to i v situacích, ve kterých by se předpokládalo, že budeme reagovat s nenávistí ke druhému. Tohle je umění, které bychom v našem projektu lidem rádi předali; rádi bychom s nimi sdíleli naše vlastní zkušenosti a poskytli metody, jak těmito situacemi procházet.

Kolem lásky totiž vzniklo spousta romantických iluzí o tom, co to láska je a co není. Tyto iluze jsou v nás hluboce zakořeněné, ale nikdo v západním světě si nedal tu práci vrátit se k původní esenci lásky a poznávat, co je to za sílu a co nás chce dál učit. Takže JUST LOVE je také cestou (zdůrazní) lásky a poznávání, co to láska vlastně je. A také se naučit nechat se láskou vést (zdůrazní).

Kolem lásky totiž vzniklo spousta romantických iluzí o tom, co to láska je a co není.

Téma lásky je velmi obsáhlé a je toho opravdu hodně co říct. Jakým tématům se budete v projektu JUST LOVE věnovat?

Z: Jedním z nich je Láska jako konečná odpověď. Láska je totiž místo, které respektuje všechny barvy života, a tedy i emoce, které bychom označili jako negativní. My, lidé, jsme zapomněli, jak z tohoto bodu lásky vycházet ven a vracet se do něj nazpátek. Místo toho se neustále zaplétáme do svých emocí, pocitů a myšlenek a jsme jakoby někde mimo. (směje se) JUST LOVE je cesta, jak se vrátit zpátky do své esence.

A nemyslete si, já sám se několikrát během dne ztratím, nadechnu a znovu se vrátím. Ale to je právě život! To je na tom to zajímavé! Tento kyvadlovitý pohyb sem a tam (předvádí rukou) mezi běžnými situacemi a v nich hledáním rovnováhy a mezi návratem zpátky k sobě. A když tohle praktikujete, stane se to postupně vaší přirozeností. A tehdy se přestáváte bát. Už se nebojíte vstupovat do různých situací, které přináší život, nebojíte se vstupovat do konfliktů a nebojíte se ani do nich už nevstupovat (směje se)... Najednou totiž máte víc možností, protože víte, že láska je vaší konečnou odpovědí.

Já sám se několikrát během dne ztratím, nadechnu a znovu se vrátím. Ale to je právě život! To je na tom to zajímavé!

Š: Nebo se i bojíte, a přesto do toho jdete!...

Z: Přesně!

Š: ...Já sama se velmi často bojím, bojím se, jestli ho neztratím, jestli mě neodmítne, jestli se mu bude líbit, co přináším, bojím, že zrovna nejsem v takové vnitřní pohodě, abych ustála jeho jakoukoliv reakci... Vždycky tam alespoň trochu téhle obavy je. A někdy ten krok udělám a vykročím … a někdy ne. Ale nevyčítám si to, v tom je také láska: láska k sobě samé. Protože vím, že se daná situace vrátí a budu mít další šanci zareagovat jinak. (odmlčí se) Pro mě je JUST LOVE hodně o tématu odvahy, o přijetí svých stínů. A tím jsem vlastně zmínila další téma, kterému se budeme věnovat: Láska a zranitelnost...

Ano, váš projekt nese podtitul "Lidské učení o lásce, síle, zranitelnosti a humoru". Jak jde dohromady síla a zranitelnost?

Z: (smích) Síla je energie, která posouvá vztah dopředu. Síla je živost! Když nemáme sílu, jenom těžko něco v životě realizujeme. Pro mě samotného je otázka síly otázkou vnímání sebe sama, jak nakládat se svou energií uvážlivě a vědomě, abych unesl, kolik jsem si naložil. Jak jsem schopný vytvářet svoje vlastní záměry, které jsou současně užitečné pro ostatní. Protože pak i já sám jsem mnohem užitečnější.

Síla je živost! Když nemáme sílu, jenom těžko něco v životě realizujeme.

Síla ve vztahu pro mě znamená schopnost ustát (zdůrazní) všechny situace, které ve vztahu nastávají. A to nejenom mezi partnery, ale také ve vztahu s dětmi, v obchodních vztazích, ve vztahu ke svým financím... Svou sílu, svou živost je ale zapotřebí kultivovat. A to je další umění, které nás nikdo neučil.

Š: Pro mě je síla něco jako schopnost žít, a to říkám z pohledu ženy. Intuitivně si totiž k partnerství vybíráme takové partnery, kteří mají sílu a schopnost přežít a se kterými náš rod půjde dál. Zároveň to ale jistou sílu vyžaduje i ode mě, abych takový život mohla žít.... Velkou mýlkou dnešního pohledu je, že musíme být za každé okolnosti a vždycky silní, žena i muž. Z toho vznikají dobře známá klišé „Kluci nebrečí“, „To zvládneš, vydrž to“, „To dáš...“

Velkou mýlkou dnešního pohledu je, že musíme být za každé okolnosti a vždycky silní, žena i muž.

S tím vším souvisí zranitelnost: Pokud se spolu se svým partnerem zavážeme k tomu, že budeme v našem vztahu silní, že ho udržíme a spolu půjdeme životem, ale najednou přijde okamžik, kdy jsem unavená a nezvládám nastavené tempo, pocítím strach to svému partnerovi přiznat. Protože by to mohl vnímat jako zradu. A to by mě zranilo. Tak to, že jsem došla na nějakou svou hranici, nepřiznám. Když si ale připustím (zdůrazní), že mohu být zraněná a zranitelná, naopak je to projev síly odvahy to přiznat. Síla a zranitelnost jsou dvě strany jedné mince.

Pro koho je projekt JUST LOVE určen?

Š: Chtělo by se říct, že pro všechny (usmívá se), a v podstatě JE pro všechny, protože je o lásce a po ní touží každý z nás ... Při hlubším pohledu ale musím říct, že je pro lidi, kteří mají odvahu podívat se na sebe a přijmout se, milovat takoví, jací jsou. A také je pro ty, komu přestalo fungovat pozitivní myšlení.

Z: Je pro lidi, kteří se chtějí naučit přirozené  lidské způsoby chování, jak znovu a znovu a znovu a znovu ... obnovovat proud lásky v našich životech a vztazích. Nejsou to metody, jsou to skutečně způsoby, naprosto přirozené každému člověku, které je možné přinést do každodenního života!

Poznámka redakce:

Onehdá jsem vybírala přání k narozeninám a narazila na jedno „o lásce“ s předtištěným textem: „Láska je jako večerní obloha: Plná zářivých hvězd, třpytu a krásy...“ Tak nějak.

A pak se divme, že jsme až po uši naplněni pseudoideály o lásce, když se do nás ze všech stran valí, že láska je krásná a pohodová procházka růžovým sadem. Ano, dokáže taková být. Ale ne vždy a ne hned - někdy je potřeba k tomuto sadu nejprve dojít. A když k němu dojdeme, ještě nemáme záruku, že bude v dobrém, zdravém a parádním stavu.

Nikdo už totiž nemluví o tom, co všechno za takovou zahrádkou stojí, kolik překonaného strachu udělat první krok a obnažit své srdce, kolik odpouštění, vzájemné úcty a laskavosti v okamžicích, kdy máte pocit, že „dál už prostě nemůžete.“ Kolik pochopení a překročení vlastních stínů...I tohle je láska.

Oč pravdivější by byla předtištěná slova: „Láska – občas se třpytí jak tisíce hvězd na plášti noční oblohy a občas bolí; to když nám střípky rozbitých hvězd prší přímo do otevřených srdcí. Občas jasná jako letní den, občas plná zmatků a zdánlivě slepých uliček jako krétský labyrint. Přesto však jediná, která tomu všemu dává smysl.“ Tak nějak.

Ale nejsem výrobce přáníček; jsem zákazník, který má právo volby, co svou kupní silou podpoří. Hlasuji pro lásku takovou, jaká je – ve své celistvé podobě. A co Vy?

Náš tip:

Láska patří k tématům lidského života, o kterých by se dalo mluvit hodiny a hodiny a možná celý život a pořád by nebylo řečeno všechno. Důležité je vědět jednu věc: O lásce se nejenom mluví - láska se především ŽIJE.

Pokud Vás tedy chystaný projekt JUST LOVE zaujal, sledujte více na JUST LOVE.cz - online výcvik o Lidském učení o lásce, síle, zranitelnosti a humoru začíná na jaře.

Pár slov na závěr – který vlastně žádným závěrem není, spíše naopak:

„Přinášíme vizi, jak kultivovat a obnovovat lásku v našich životech. Jak se vrátit ke své přirozené síle, živosti, odvaze a autentičnosti. Dnešní společnost je plná nejrůznějších představ a iluzí o tom, jak vypadá dokonalý ideální vztah, rodina, život... Nic takového ale neexistuje! Je čas vrátit se sám k sobě, ke své přirozenosti, k odvaze cítit a sdílet svou zranitelnost, k odvaze manifestovat světu, kdo jsem, teď a tady, a stát si za tím! A pokud tohle budeme ve svém každodenním životě rozvíjet, staneme se mnohem otevřenějšími, živějšími a hlubšími bytostmi. A i k tomu chce projekt JUST LOVE dopomoci,“ říkají Šárka a Zdeněk, autoři projektu a jeho průvodci.

 

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku