Menstruace namodro

10. listopadu 2010

Měsíc v nás je projekt inspirovaný filmem slovenské režisérky Diany Fabiánové „The Moon Inside You“. Mottem projektu je „otevřený dialog o menstruaci“. Upřímně se přiznávám, že jako muž jsem se ještě nikdy v Magazínu necítil tak nesvůj, co se tématu týče, jako nyní.

Báro, co tě inspirovalo k vytvoření projektu Měsíc v nás?

Hlavní inspirací byl dokument slovenské režisérky Diany Fabiánové. Ke mně se dostal na počátku letošního roku. Znamenal pro mě procitnutí – došlo mi totiž, že to, co já považuji za běžnou a přirozenou součást ženského života, je pro mnoho žen jakousi nutnou a nepotřebnou stránkou ženství. Úplně stranou přitom zůstává samotná podstata, kterou s sebou nese krev.Po zhlédnutí filmu jsem ucítila velký impuls toto téma nějak výrazněji uchopit. Vnímala jsem velký potenciál, který dokument nese, a chtěla jej využít tím, že téma menstruace vystavíme otevřenému dialogu.

V čem spočívá síla slovenského dokumentu?

Má dvě linie. Jedna se věnuje tomu, jak se na menstruaci dívá současná medicína, věda, současné ženy a lékaři. Druhá linie se snaží ukázat možná trochu zapomenutý pohled na menstruaci – totiž že s sebou nese ještě jiné poselství než jen to, že slouží k reprodukčnímu cyklu.

Jaké?

To ve filmu sice není otevřeně řečeno. Vede nás ale k tomu, že menstruační čas může být pro ženu hodnotným zdrojem síly, regenerace, inspirace a tvořivosti. Například tradičních severoamerických kulturách to byl vždycky čas, kdy ženy mohly být samy se sebou. Měly zvláštní měsíční chýše, mohly se stáhnout do sebe. Byl to pro ně posvátný čas, kdy se mohly napojit na cyklus Luny i cyklus Země. V těchto kulturách ženy dodnes z měsíčních chýší přinášejí svému kmeni poselství.

Dokument Diany Fabiánové nabádá k tomu, abychom se podívali, proč se tyto informace ztratily. Proč dnes bereme menstruaci jako něco nemístného a obtěžujícího. Jako nutnost k tomu, abychom měly děti. Ten přesah ale schází.

V některých kulturách jsou menstruující ženy  považovány za nečisté a jako takové jsou separovány od zbytku společenství. Že jde o společnosti, které jsou ovládány muži, asi nebude náhoda, viď?

Jenže i na to se lze podívat jinak. To, co se nám jeví jako separace, mohlo být pro ženy ve skutečnosti velmi příjemné. Mohly se totiž díky separaci oddělit od profánního světa a ponořit se do svého posvátného světa. Patriarchální kultura, pravda, pak celý proces popíše a dá mu nálepku „nečistý“. Pravdu ale  máš v tom, že v mnoha patriarchálních kulturách – křesťanství nevyjímaje – je menstruující žena označována za nečistou, není možné se jí dotýkat a tak dále. Otázkou ale je, proč tomu tak je. Jestli v sobě třeba menstruační krev nenese něco, s čím si patriarchální společnost neví rady.

Co to je?

To je právě ta otázka (směje se)! Myslím si a doufám, že právě k této otázce se v rámci naší otevřené diskuse také dostaneme. Proč je od nás v západní, patriarchální kultuře menstruace odstřihávána. Proč je tabuizovaná a nemluví se o ní volně?

Proč?

Můj pocit je, že menstruační krev v sobě nese potenciál probuzení ženského vědomí. Napojení na cykličnost, tvořivost, vnitřní zdroj ženské síly a na potenciál přeměny života a smrti. To se v ženském těle děje neustále: něco nového vznikne, pak to vyčkává a – pokud nedojde k oplodnění – se současná forma roztrhá a menstruační krví ženu opouští. Na symbolické rovině je zásadní si toto uvědomit: menstruace nás spojí s neustálou přeměnou. Můžeme brát tento proces jako malou smrt a znovuzrození. Představuje šanci nechat s měsícem odtéct vše bolavé nebo nepovedené. Opustit to.

Představuje šanci nechat s měsícem odtéct vše bolavé nebo nepovedené. Opustit to.

Když žena začne vnímat, že je sama o sobě v pořádku – včetně menstruace, včetně toho, že má takové nebo makové tělo, že může být sama sebou a i trochu divoká, přinese do společnosti něco, co není snadné ovládnout. Ženský duch totiž vnáší do světa neustálou přeměnu. Nepravidelnost, nestálost vlastně svým způsobem chaos.

Lékaři přitom mají potřebu naši menstruaci „zpravidelnit“. Pokud není na den přesná, je s vámi podle nich něco špatně. To je dost zvláštní obraz – upravit ženu k obrazu svému. Jako by žena byla nějaká odchylka. Je to ale většinou mužský obraz. Buďte pravidelné, správně načasované. Jakmile se vymknete tomuto obrazu, je s vámi něco v nepořádku a my vás musíme léčit. To je ale naprostý nesmysl.

Krev sama o sobě je docela tabu, ne?

Ano. Když se podíváš na reklamy, jak je menstruace zobrazována, zjistíš, že krev je modrá. Menstruace je u nás obarvována namodro. Nikdy tam není skutečná červená krev. Dospívající dívka pak při první menstruaci zjistí, že krev není modrá, ale červená…

Co je tedy podstatou ženského cyklu?

Krev. Menstruační krev, porodní krev, ale i menopauzní krev, která se stahuje dovnitř. Jenže to, co bylo pro generace žen přirozené, se dnes přestěhovalo do nemocnic. Jako by to vyžadovalo nějakou kontrolu a paradoxní jistotu. Jedním z našich záměrů je otevřít diskusi k tomuto tématu, předat informace z nejrůznějších zdrojů a říci ženám, že o svém těle může každá rozhodnout sama.

Tedy bez lékařů?

Spíše zodpovědně a informovaně o všech možnostech, které současná věda, ale i alternativa nabízí. Já lékaře vůbec nepodceňuji. Je skvělé, že se medicína dostala na úroveň, na které je. Je úžasné, jak se snížila úmrtnost při porodech. To je vážně skvělé. Přijde mi ale, že je té kontroly příliš. Projekt Měsíc v nás si klade za cíl otevřít právě toto téma – jak s odborníky (jakkoli legrační je označit za odborníka na menstruaci někoho, kdo sám nemenstruuje, jako třeba lékaře-muže), tak s ženami, které toto téma nesou.

Je mezi odborníky na menstruaci víc mužů, nebo žen?

Ženští lékaři většiny mých kamarádek jsou muži. To je zvláštní (směje se). My je samozřejmě k našemu dialogu zveme. Z našeho šestičlenného diskusního panelu jsou dva muži, kteří chtějí přispět k diskusi svým pohledem. Přijde mi hezké, že díky nim není menstruace viděna jen jako ženské téma.

Pokud je jedna část v nepohodě, ovlivňuje to i část druhou. Jinými slovy, téma menstruace se týká i mužů.

Společnost je rozdělena na muže a ženy a téměř polovina populace menstruuje. Průměrná žena s dvěma dětmi za život menstruuje přibližně 400x. To není zanedbatelné číslo. Pokud je jedna část v nepohodě, ovlivňuje to samozřejmě i část druhou. Jinými slovy, téma menstruace se týká i mužů. Abychom si rozuměli – jde o čistě ženské téma, ale způsob, kterým se objevuje navenek, se mužů významně týká. Týká se to partnerů, šéfů, synů, přátel. Je to všechno spojené.

Autor článku: Petr Sedláček

Komentáře

Zpět na předchozí stránku

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021