Uzdravení za několik minut

18. září 2013

„Jsme to my sami, kdo pořád proti něčemu bojuje, kdo něco chce nebo naopak nechce. Když necháme toto své chtění a nechtění odejít, situace se sice nezmění – ale nám bude lépe. A o to v životě přeci jde,“ říká tvůrce léčebné metody Funkční princip Daniel Čépe. Vyzkoušela jsem na vlastní kůži...

Metoda, se kterou na svých sezeních s klienty pracujete, se jmenuje funkční princip. O co jde?

To, co nás trápí, jsou naše nepříjemné zážitky či zkušenosti, ale především pocity, které se s k nim váží. Pocity přicházejí a odcházejí, ale daleko častěji se v  nás také ukládají a doprovázejí nás celý život, i když situace, se kterou jsou primárně spojeny, už dávno pominula. A to nejjednodušší, co můžeme udělat, je, že to necháme odejít.

Jak nechat odejít něco, co je v nás, v našem těle uloženo velmi hluboko, někdy dokonce zakořeněno?

Klientovi pomáhám: Dovedu ho k tomu, co ho trápí, a on to nechá odejít. Je to záležitost jednoho jediného momentu, ani to není vteřina... Vlastně i to, jestli v nás nějaké pocity zůstanou uložené, je otázka našeho vlastního rozhodnutí, ať už podvědomého nebo plně vědomého.

Říkáte „nechat odejít, otázka vlastního rozhodnutí“... Pracujete tedy s myslí a vědomím?

Nejprve bych rád rozlišil mezi vědomím a myslí: Vědomí je bytost samotná, mysl je její součást, kterou využíváme. Podobně využíváme emoce, cítění nebo logické myšlení, které je součástí mysli jako takové. Naše bytost má fyzickou stránku, jakou je tělo, a také stránku spirituální, řekněme energetickou, kam můžeme zařadit čakry, meridiány, auru... Ale zpátky k vaší otázce: Nejlepší by bylo, kdybyste si to sama vyzkoušela. Můžeme teď?

Mohli jsme. A pak následoval skutečně pouze několikaminutový dialog založený na jasných a přímých otázkách a mých ne vždy jasných a přímých odpovědích. Pan Čépe mě „tam“ ale stejně navedl... a bylo. Vnímání svých pocitů, jejich plné zvědomění, připuštění si jiné možnosti, rozhodnutí, puštění – to všechno, aniž bych hluboce analyzovala kořen všeho, co jsem s sebou řadu let neustále vláčela.

Pracovali jsme hodně se změnami vnímání a připouštění si jiných možností, teď a tady. Jak své klienty povzbuzujete v tom, aby si toto vědomí podrželi právě v situacích, které jsou pro ně těžké?

Pokud se situací neobáváme, tak pouze přijdou a zase odejdou. Když se jim ale začneme bránit, v tom okamžiku vyvíjíme vnitřní tlak, který se potom v našem těle projeví různě: někdo cítí stažení v podbřišku, o kterém jste mluvila vy, jiného bolí hlava nebo záda. Vždy ale za tím stojí naše nechtění čili odmítání – nebo naopak chtění, jak by měla situace, která se nám nelíbí, vypadat.

Tato metoda tedy vkládá odpovědnost za své zdraví skutečně do rukou klienta, protože to je čistě jen on sám, kdo se rozhodne, zda svůj postoj změní či nikoliv. Častěji totiž vidíme, že se k léčbě přistupuje „tak jsem tady a něco se mnou udělejte, já se na vlně uzdravení jenom povezu...“

Tento přístup je naprosto iluzorní. U většiny technik to skutečně funguje tak, jak popisujete, takže pokud se sám klient rozhodne, že se „nic prostě nezmění“, může každý terapeut dělat, co chce, ale skutečně se „nic prostě nezmění“. Je dobré si uvědomit, že pro všechny naše bolesti a trápení jsme se kdysi rozhodli my sami, většinou i vědomě.

Například dívka se rozejde s chlapcem a velmi ji to trápí. Proto se rozhodne, že bude hodně smutná a nešťastná, aby to chlapec viděl a vrátil se k ní. Čas plyne, dívka je stále smutná a nešťastná a chlapec se stále nevrací. Postupně na to zapomene, ale smutek a neštěstí v ní zůstávají. Pak se znovu zamiluje a začne prožívat sblížení – ale v tu chvíli jí okamžitě naskočí smutek a neštěstí, které si v sobě sama uložila v domnění, že je to pro ni dobré. Jakmile si tohle uvědomí a „pustí“, zmizí s tím všechna traumata, která v sobě nesla.

(...) Znovu se zamiluje, ale v tu chvíli jí okamžitě naskočí smutek a neštěstí, které si v sobě kdysi uložila v domnění, že je to pro ni dobré.

(odmlčí se) Za tím stojí naše slepá víra v to, že když mě něco trápí, budou mě druzí opečovávat a zahrnou mě láskou. Což je pouze podmíněný vzorec chování z našeho dětství; příkladem je dítě, které spadne: Pokud se kolem toho zvedne vlna zájmu, dítě se tímto způsobem naučí získávat pozornost. Pokud tam ale nebude nikdo, kdo by ho viděl, sebere se a bez breku poběží dál.

Na této metodě mě zaujalo, že jsme spolu vůbec neřešili původ nebo příčinu potíží. Pracovali jsme čistě s tím, co je teď a tady.

Dříve jsem s klienty historii jejich problému řešil, ale postupně jsem přišel na to, že to je úplně jedno, že na tom nezáleží. V momentě, kdy klient dovolí, aby odešel, tak skutečně odejde, a to ze všech úrovní, na kterých ho klient pociťoval. Jde pouze o to „dovolit“, aby z nás naše potíže a chtění a nechtění odešly.

Normální stav je takový, že pocity přicházejí, projdou námi, my na ně reagujeme a ony zase odcházejí. Změna nastává tehdy, když se rozhodneme, že tyto pocity potřebujeme a chceme si je udržet. Pak je v sobě ukládáme. Nebo se naopak rozhodneme, že je nechceme, a tehdy je začneme odmítat. Takže místo toho, abychom je prožili a ony mohly odejít, tak se s nimi pereme neboje v sobě potlačíme... Tak či onak v nás zůstávají – a na začátku stojí pouze naše chtění či nechtění.

Změna nastává tehdy, když se rozhodneme, že tyto pocity potřebujeme a chceme si je udržet. Pak je v sobě ukládáme.

Trochu jsme zamluvili otázku, zda při této práci také využíváte nějaké techniky pro uvolnění bloků uložených přímo ve fyzickém těle?

Mohu je využívat, ale vždy volím pokud možno nejsnazší cestu. Čili pokud je takovou cestou funkční princip, použiji ten; pokud je zapotřebí „silnější“ nástroj, použiji yuen metodu (více o metodě zde, pozn.red.)

Funkční princip je tedy metoda, kterou jste vytvořil. Z čeho vychází?

Základy této metody spočívají v technice Emotional Release, Uvolňování emocí, se kterou jsem se seznámil u pana doktora Nývlta. Ve své praxi jsem potom na to navázal a využíval spolu s intuicí. Během sezení s klienty ke mně totiž přicházely různé věci. A když své intuici dobře nasloucháme, máme najednou k dispozici dokonalý nástroj, který j skutečně funguje a navíc funguje rychle.

(odmlčí se) Pocity a emoce námi mohou skutečně pouze projít a nezůstávat, běžně se to tak děje. Ale někdy se holt rozhodneme, že si je chceme nechat nebo se jim naopak bráníme. A je to většinou právě náš vnitřní odpor k něčemu, co nechceme zažívat, co se nám potom odráží v podobě nejrůznějších bolestí a ztuhlostí v těle.

Mluvíme o tom nechat všechny pocity sebou projít a nijak na ně nereagovat. To ale vyžaduje, abychom uvnitř sebe byli ve svém středu, v dokonalé harmonii, v klidu...

Ani ne. Já bych teď třeba mohl být nervózní z toho, že spolu natáčíme rozhovor. Reagoval bych na to tak, že bych to v sobě potlačoval, byl bych ztuhlý a moc by nám to nešlo. Když to ale nechám tak, jak to je, protože (usměje se) věci jsou tak, jak jsou, tak se s tím neperu, nevzdoruju tomu a naše komunikace je daleko uvolněnější. Mohu být tedy nervózní – a přesto se rozhodnout, že to sebou nechám projít.

To máte jako s tím stolem: Teď sedím u stolu. A ten tady je a to je fakt. A já buď mohu být proti tomu, aby tady byl, nebo naopak mohu toužit po tom, aby tu zůstal navěky... To je to moje chtění a nechtění. Ale jediný fakt, který je, je ten, že ten stůl tady prostě JE. (usmívá se) Můj boj s tím by ničemu neprospěl a k ničemu by nevedl.

Když necháme toto své chtění a nechtění odejít, situace se sice nezmění – ale nám bude lépe.

Jsme to my sami, kdo pořád proti něčemu bojuje, kdo něco chce nebo naopak nechce. Když necháme toto své chtění a nechtění odejít, situace se sice nezmění – ale nám bude lépe. A o to nám v životě přeci jde: Abychom svůj život prožívali dobře.

Náš tip:

K tomu, aby se nám změnil život, stačí několik minut. A velká většina z nás to zažila: jediné rozhodnutí, jediný okamžik - a všechno by bylo bývalo jinak. Metoda zvaná „Funkční princip“ také pracuje s minutami a s okamžikem rozhodnutí. Pokud byste ji chtěli vyzkoušet, na stránkách Celostní zdraví se o ní dozvíte víc včetně aktutálního termínu 19. a 20. října v Rychnově nad Kněžnou.

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021