Maitrea magazín - inspirace srdcem

Uzdravení

"Snažím se vytvářet a stále udržovat prostor, ve kterém se můžeme dotknout sami sebe ve svých Srdcích, a který nám umožňuje zorientovat se v sobě, abychom mohli najít své poslání či smysl vlastního života. Je důležité, abychom v sobě našli sílu žít to, po čem naše Srdce touží. Pak budeme všichni spokojení a šťastní. Nebude nám nic chybět ani přebývat, budeme spokojení s tím, co je.“

Antonio Koláček, zakladatel společnosti Maitrea v posledních měsících prochází velkou životní proměnou. Povídáme si nejen o tom, jak se stává léčitelem, ale i o soudní kauze a budoucnosti  Maitrey.

Nedávno ses vrátil ze své další cesty do Peru. Co tě tam přitahuje?

Poprvé jsem byl v Peru v roce 2010 u šamana Dona Ignácia ve vesničce Infierno u řeky Madre de Dios, kterého mi doporučil Viliam Poltikovič. Potkal ho při natáčení filmu Maestra Ayahuasca jako zkušeného léčitele. V té době jsem velmi toužil po úplné vnitřní očistě, protože jsem měl za sebou hodně náročné období dlouhé a intenzivní manažerské práce a trpěl jsem syndromem vyhoření. Zapomněl jsem při ní sám na sebe a na svou regeneraci.

Ano, do roku 2005 jsi řídil transformaci Mostecké uhelné společnosti, že?

Nejsem si jistý, kdo koho řídil. Někdy mám pocit, že si mě transformace MUS vybrala sama a řídila ona mě, protože ve skutečnosti sám nevím, proč jsem se najednou ocitl až v Mostě.V té době jsem často říkával: „Letím ve stíhačce, kterou umím pilotovat, ale neumím s ní přistát“.

Někdy v roce 2002 jsem se rozhodl, že přistanu za každou cenu, ať to stojí, co to stojí, a ať to bolí, jak to bolí, protože se rychlost letu významně zvětšovala a já se začínal odpojovat od reálného života. Takže jsem se postupně vzdal všech rolí v MUS, prodal svůj podíl a dopadl i se stíhačkou na zem. Přežil jsem to. Pozvolna jsem se začal znovu učit chodit na vlastních nohou a nyní se snažím žít v plném souladu sám se sebou - se svým tělem, duší i posláním.

Jaký jsi byl jako manažer Mostecké uhelné společnosti?

Ztratil jsem se v práci a zapomněl na sebe i na rodinu. Byl jsem k sobě i ostatním velmi náročný. Na záchraně MUS jsme pracovali od rána až do večera po dobu téměř deseti let. Vyčerpalo nás to asi všechny, i když nás uspokojovaly výsledky naší práce.

Byl jsem asketický a asi i docela přísný, možná i tvrdý. Na sebe, na své spolupracovníky a i na svého syna. Ale to vše se již dávno změnilo.

Jak k té změně došlo?

Uvědomil jsem si, že mě práce v Mostecké uhelné zavádí do vysokých pater dravého byznysu a do politiky, kde jsem opravdu být nechtěl. A navíc jsem byl úplně vyčerpaný.

Začal jsem proto jezdit do Nepálu, do Indie k pramenům řeky Gangy, setkal jsem se s Jeho Svatostí dalajlamou… Vyskočil jsem ze starého života do nového - zatím vlastně neznámého. Hledal jsem především v sobě vnitřní mír, harmonii a rovnováhu.

V té době jsem si myslel, že se vše změní rychle, ale ještě stále jsem zapomínal na své tělo a vůbec si neuvědomoval jeho setrvačnost. Netušil jsem, že změna bude vyžadovat další roky mého času, že to potrvá dlouho, než se uvolní hlavní část stresů hluboce zakořeněných v mém těle. Důležité však bylo, že jsem se s plnou vážností rozhodl a začal měnit své návyky a vzorce chování ve své duši i mysli.

Pomohl ti v tom pobyt v Peru?

Do Peru jsem letěl až v době, kdy už jsem byl alespoň trochu připravený a měl jsem za sebou výcvik rodinných konstelací u Jana Bílého, Bhagata a Moa Doris, a spoustu dalších seminářů zaměřených na sebepoznání a sebeproměnu. Prošel jsem také terapií tmou u Holgera Kalweita.
Takže jsem už byl daleko vědoměji propojený s vlastní duší a s duší svého rodu. Vrátil jsem se k mnoha vytěsněným a potlačeným vzpomínkám.

Zároveň jsem se v té době už také začal učit a chápat šamanské techniky léčení. Byl jsem tedy relativně připravený i na první setkání s léčením prostřednictvím ayahuascy.

Ale stejně mě velmi překvapil jeho průběh. Když obřad začal, propukla mohutná bouřka a spustil se déšť. Ve vizích se mi objevovala zlatá zářivá klenba a viděl jsem delfíny, kteří mi přicházeli pomoci léčit můj život. Na druhou stranu jsem z nějakého zvláštního důvodu prožíval válku a transporty lidí do táborů smrti, viděl jsem mnoho rozkládajících se těl.

Moje vlastní tělo to prožívalo velmi bolestně a procesu vzdorovalo. Přitom se ale také zároveň uvolňovalo. Začaly se drolit moje hlavní štíty a ochrany, které jsem si během tohoto života a asi i předchozích životů vybudoval. Mé tělo se teprve tehdy začalo skutečně hluboce čistit. Ayahuasca odstartovala hluboké změny v mém životě.

V té době jsem často říkával: „Letím ve stíhačce, kterou umím pilotovat, ale neumím s ní přistát“.

Zaujal tě něčím šaman Don Ignácio?

Ano, Don Ignácio měl v sobě obrovskou lásku k lidem a k přírodě a ke všemu stvořenému. To mu dávalo sílu a schopnost léčit. Cítil jsem, jak je nekompromisní v principiálních otázkách života. Na nic si nehrál. Hodně jsem se od něj naučil, protože člověk se učí především od těch, kteří již mají své zkušenosti hluboce zažité. Přitom ve mně zároveň probudil to, co ve mně již dlouho dřímalo – schopnost vědomě vytvářet prostor pro léčení lidí.

Takže ses dal na dráhu šamana?

V té době ještě ne. To byl teprve počátek zásadní očisty celého mého života. Další etapa mé očisty a zjemnění těla probíhala v Indii, kde jsem v roce 2012 prošel starobylým ájurvédským procesem kajakalpa, během něhož jsem v sobě objevil posvátnou úctu k životu a ke všemu stvořenému. Tady se zrodily hlavní předpoklady pro to, abych mohl skutečně vytvářet Sluneční lázně v Praze, ve kterých budeme lidem pomáhat s jejich vlastní očistou a transformací.

Zdravotní problém, který jsem si chtěl vyléčit, mi však zůstal i po ájurvédské kajakalpě. Musel jsem podstoupit operaci prostaty, ve které vznikl během mého života silný zánět a vytvářel velký tlak v celém mém těle i životě. Po operaci se tlak sice snížil, ale zákrok byl obrovským zásahem do mého těla a vytvořila se v něm nová vlna stresu. Tento stres a taky důsledky anestézie jsem pak ještě další dva roky čistil a uvolňoval v ájurvédském centru Kalari Rasayana v jižní Indii. Získal jsem tím spoustu vlastních zkušeností s ájurvédou.

Zdá se, že máš obrovskou trpělivost a systematičnost…

Nechal jsem to přirozenému vývoji tak, jak se věci samy děly. Naslouchal jsem potřebám těla, duše i Srdce a následoval je. Důvěřoval jsem Bohu či Existenci, že vše moudře vede a pomáhá mi v mém životě. Prostě jsem se plně odevzdal.

Život mě dovedl do role šamana léčitele a zároveň do role zakladatele a tvůrce společnosti Maitrea, jejímž smyslem je pomáhat lidem najít či vytvořit si takový způsob života, kde se vymaní z postavení oběti a převezmou za něj svou vlastní odpovědnost.

Sám jsem se to učil dlouho a věřím, že nyní to lidem půjde rychleji. Zkoušky, kterým mě život vystavil, byly opravdu silné, ale pomohly mi skutečně přijímat život takový, jaký je, z mnoha různých úhlů pohledu. Naučil jsem se přijímat s láskou nepřátelství, nepřejícnost, závist a vzájemné soupeření či souboje lidí. Udržuji si ve svém Srdci mír.

Nejdéle mi asi trvalo a možná to ještě stále neumím: „nepřebírat odpovědnost za životy druhých lidí“. Měl jsem a stále ještě trochu mám tendenci zachraňovat lidi a chránit je před nebezpečím. Tím jsem je ale připravoval o důležité zkušenosti jejich vlastního rozvoje, tak se to snažím už nedělat.

Kde se tedy nyní nacházíš?

Když jsem se letos seznámil s knihami Návrat duše, Šaman – mudrc – léčitel, Šamanská léčba duše od psychologa, antropologa a šamana Dr. Alberta Villolda, tak jsem se do jeho práce okamžitě zamiloval. Mluvil jazykem mé duše a plně jsem mu rozuměl.

Navíc vytvořil šamanskou školu The Four Winds Society, kde se ve spolupráci s peruánskou šamanskou linií Q´ero vyučuje mnoha léčitelským technikám, které pomáhají lidem projasnit světelné a energetické tělo. Cítil jsem, že jsou to správné techniky, které skutečně fungují na všech úrovních lidského života a vedou k úplnému léčení.

Na konci května jsem vyrazil za Albertem a jeho šamany do Posvátného údolí v Peru, kde jsme spolu vytvořili spoustu obřadů za uzdravení sebe sama i Matky Země. A během července jsem absolvoval měsíční výcvik v energetické medicíně, který byl velmi hluboký a jehož techniky jsem vyzkoušel sám na sobě a skutečně fungovaly.

Jak jsi to prožíval?

Moje Srdce se s tímto způsobem léčení života ztotožnilo. Má Duše se plně propojila s Duší šamanské linie Q´ero. Okamžitě jsem věděl, že k nim patřím. Vnímám to tak, že moje buddhistická část duše se spojila s peruánskou šamanskou, protože tady našla to, co dlouho hledala. Léčebné techniky, které skutečně lidem pomáhají proměnit a vyléčit jejich život. Prožívám velkou radost a cítím, že se nyní významně proměňuje také můj život.

Zároveň se tím propojila moje první cesta do Peru před osmi lety se současností, protože Don Ignácio byl také jedním z učitelů Alberta Villolda. A navíc se traduje, že část buddhistického vědomí přešla z Himálaje do And. Takže jsem šťastný, že mohu pomáhat lidem zklidnit se, dotknout se sebe sama, najít v sobě svůj posvátný sen a začít ho žít.

Absolvoval jsi šamanské léčení na sobě. Jak takové léčení probíhá?

V Peru jsem prožil několik léčebných obřadů, které mi pomohly pročistit a harmonizovat život. Nejsilnější obřad jsem zažil na hoře Pachatusan, ve výšce okolo 4000 m nad mořem s šamanem Donem Martinem. Cítil jsem jeho pevné spojení s Matkou Zemí a s celým Nebem. Vyzařovala z něj obrovská síla a láska. Pomohl mi posílit moje Srdce a naplnit jej láskou ke všemu stvořenému.

Během šamanského výcviku jsme se naučili desítky léčebných technik, které jsme prováděli vzájemně na sobě. Základní Iluminační technika využívá energii našeho záměru, s nímž do léčení vstupujeme. Ten se foukne do kamene, který si vybereme ze šamanovy mesy, což je látka, v níž jsou s velkou láskou uchovávány léčebné kameny kuja a případně další důležité nástroje. S tímto vybraným kamenem, který obsahuje náš záměr, pak šaman pracuje po celou dobu léčení a pročišťuje celé naše energetické a světelné tělo. Přitom zpívá léčivé písně, které podporují záměr léčení. Může se stát, že musí provádět také rozdrolení tvrdých nebo extrakci velmi těžkých energií či přivtělených entit.

Jednou z nejdůležitějších technik, kterou jsem se naučil na výcviku a sám na sobě prožil, je technika návratu ztracené části duše.

Velmi důležité jsou také obřady, v nichž se dostáváme do přímého spojení s Velkým Duchem, který nám pomáhá otevírat se životu a žít ve spojení s přírodou a s celou existencí. Překážky v nás se tak postupně rozpouštějí.

Hlavním úkolem každého šamana je vytvořit Posvátný prostor, naplnit ho láskou a hlubokým klidem, ve kterém se pak může uskutečnit záměr či přání jeho klienta. Celý proces ale řídí Velký Duch a umožní vždy jen to, co je v daném okamžiku možné.

Nezbytným předpokladem pro práci šamana je jeho jemnost a citlivost, bez kterých nemůže být nikdo ve spojení s Velkým Duchem. Zvláště v situaci, když se šaman dotýká otisků nějakých traumatických zážitků ve světelném poli svého klienta, je nezbytná jeho láska ke všemu stvořenému.

Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek z léčení?

Pro mě byly všechny zážitky velmi silné. Kdybych měl vybrat jeden, tak bych možná mohl zmínit obřad otevírání 8. čakry, která nás propojuje s Velkým Duchem. Konal se u Orlí laguny pod vrcholem hory Pachatusan ve výšce cca 4.500 m nad mořem. Hluboké propojení se životem i smrtí bylo fascinující a mé vědomí vše přijímalo s velkou láskou. Všude okolo byly rozesety kosti mrtvých zvířat a atmosféra byla navíc posílena očistným deštěm, který se spustil přesně na začátku a skončil přesně na konci obřadu. Nad námi létali orli.

Po tomto obřadu ke mně v noci ve snu přišla Jeho Svatost dalajlama a řekla mi, že už nic nemusím řešit. Vše je dokončeno, vše se už bude dít samo…

Kdybych se zeptala, jestli máš pro léčení vlohy, co bys odpověděl?

Cítím, že jsem připraven. Jsem připraven začít a postupně získávat zkušenosti. Moc se na tuto část svého života těším a vnímám v sobě hluboký klid a mír. Už jsem začal s léčením členů své rodiny, spolupracovníků a přátel. Jejich reakce a stavy ukazují, že asi nějaké vlohy mám. Ale jak se říká, teprve praxe vytváří mistra.

Navíc v této práci člověk není nikdy mistrem. Mistrem je tu Velký Duch. Jeho vůle je absolutní. My jen s pokorou podporujeme život a napomáháme Velkému Duchu v tom, v čem mu můžeme pomoci. Plně jsem se odevzdal do jeho služeb.

Myslím, že každý by měl mít vlohy pro to, co dělá, jinak by to neměl dělat. Na šamanském výcviku se nás sešlo dvacet čtyři a většina z nás k energetickému léčení předpoklady měla. Našel jsem se v tom. Takže když jsem se vrátil domů, začal jsem krůček po krůčku léčit.

Jak to jde? Můžeš přiblížit, co konkrétně třeba teď léčíš?

Někdy se jedná o návrat ztracené duše, nebo o vyčištění konkrétní čakry… Jindy o odseknutí silné vazby k něčemu, nebo o vytahování těžkých nepřátelských energií z energetického těla… 

Prošel jsi terapií tmou, máš zkušenosti s ayahuascou a různým šamanským léčením… Mohl bys tyto techniky srovnat? Byly pro tebe všechny zásadní?

Pro mě bylo všechno stejně důležité, neboť to bylo vždy důležité na té úrovni vědomí, kde jsem se v daném čase nacházel. Moje cesta mě vede k postupnému a úplnému vtělení do mého vlastního těla.

Ve své hluboké podstatě není asi žádný rozdíl mezi jednotlivými terapiemi. Každá dobrá terapie podporuje úplné propojení a harmonizaci hlavních složek našeho života. Tím myslím především naše fyzické, energetické, světelné a mentální tělo. Jejich výsledkem je projasnění našeho života a rozpuštění vnitřních rozporů, které v nás vytvářejí vnitřní souboje a my tím ztrácíme podstatnou část své životní energie.

Rozdíly by se daly možná popsat v prioritách. Zatímco šamanské léčení se soustředí víc na naše světelné tělo, v terapii tmou jsem se rozprostřel do kosmického vědomí a stal se součástí celé galaxie. Přitom jsem zjistil, že nemám žádné rozpory mezi cítěním a myšlením, což se mi líbilo.

Avšak při léčení ayahuascou letos na podzim jsem si uvědomil, že tento soulad byl umělý, že jsem vlastně plně ovládl tělo svou vůlí. Proto mi nezbylo nic jiného, než se vůle vzdát a dát svému tělu úplnou svobodu. Tělo je základem našeho života a je třeba, aby se vyvíjelo přirozeně do spontaneity. Takže jsem vlastně potřeboval ayahuascu, aby mi pomohla se uvolnit a odevzdat se přírodě.

Nejen terapie, ale všechny mé životní zážitky a každodenní život se snažím integrovat ve svém Srdci. Život je mým hlavním učitelem a léčitelem.Zdá se, že harmonizace našeho života je nikdy nekončící proces a že neustále potřebujeme reagovat na rozvoj svého vědomí a taky na změny ve vnějším prostředí okolo nás. Vnitřní plasticita a flexibilita jsou základem naší inteligence a schopnosti přežít velmi náročné situace.

Terapie tmou je mimochodem, stará buddhistická technika a Jeho Svatost dalajlama ji prý také absolvoval po dobu tří měsíců. Ale v buddhismu je spousta dalších technik umožňujících rozšíření našeho vědomí tak, aby člověk zůstal integrovaný ve svém Srdci.

Ráda bych se zeptala na nedávnou změnu tvého jména… Úředně už nejsi Antonín…

Když jsem byl letos v Peru, většina lidí mi říkala Antonio, protože se tam mluví španělsky. Na šamanském výcviku mi také tak říkali. Jméno ve mně zarezonovalo a já jsem to vzal jako součást vnitřní proměny. Po návratu domů jsem zašel na matriku v Říčanech a tam mi sdělili, že změna jména není žádný problém - od 27. 8. 2018 jsem tedy oficiálně Antonio.

Je zajímavé, že zrození mého nového života doprovázela smrt, stejně jako zrození mého původního života. Narodil jsem se totiž napůl živý a napůl mrtvý. A v den, kdy jsem na matrice obdržel nové jméno a začal svůj nový život, mi cestou domů vběhla velmi zbrkle pod kola auta kočka. Už se nedalo vůbec nic udělat. Přišla si pro smrt. Vzal jsem ji a pochoval na své zahradě.

Jak ti máme říkat?

Klidně dál Toníku. Mí blízcí mi tak asi budou říkat stále. Ale pro veřejnost jsem nyní Antonio.

Procházíš velmi náročným obdobím… Co tě v nejbližší době čeká?

Nyní je mojí prioritou plně obhájit svou účast na transformaci Mostecké uhelné před českými soudy. Podrobnosti si můžete přečíst na www.antoniokolacek.cz.

Hlavní náplní mého života však bude dál rozvíjení Maitrey a vybudování Slunečních lázní v Rytířské ulici, na které jsme již obdrželi stavební povolení.

Protože nám však docházejí peníze, neboť nám byly zdroje pocházející z prodeje MUS zablokovány českými a švýcarskými soudy, potřebujeme nyní toto období nedostatku finančních prostředků nějak přežít. Plně však věřím, že se nám podaří finanční situaci stabilizovat a Maitreu dál rozvíjet.

Také toužím po tom, aby v Praze vznikla Stúpa Milující laskavosti, jejíž stavbu podporuje Jeho Svatost dalajlama. Už jsme byli domluveni v Botanické zahradě s bývalým panem ředitelem Vackem, že by mohla být součástí expozice himálajského lesa, ale nový pan ředitel Černý se toho projektu zalekl a zastavil ho. Takže teď pro Stúpu Milující laskavosti hledáme nové místo.

Další aktivitou, na kterou soustředím pozornost, je podpora přirozených porodů v českých porodnicích a jejich rozvoj tímto směrem.

A do toho všeho se nyní pokouším jemně integrovat své šamanské léčení. Ale velmi opatrně a citlivě. Nejdřív potřebuji dokončit své soudní procesy, abych svůj potenciál mohl plně věnovat léčení lidí.

Pamatuješ si na moment, kdy ses rozhodl, že založíš Maitreu?

To si pamatuji velice dobře. Bylo to v roce 2004, když k nám do Čech přijel poprvé zakladatel rodinných konstelací Bert Hellinger a já jsem si tehdy rodinné konstelace zamiloval.

Pak jsem nastoupil do výcviku k Janovi Bílému a k Bhagatovi a velmi rychle jsem si uvědomil, že bych chtěl v Praze vytvořit kvalitní zázemí, ve kterém by se tyto aktivity mohly odehrávat. Bylo však potřeba vytvořit Maitreu s velkou péčí, jemností a láskou tak, aby se zde lidé mohli cítit bezpečně a plně se tu otevřít. Takže nám to ještě nějaký čas zabralo.

V roce 2006 nám náš záměr v Maitree požehnala Jeho Svatost dalajlama a v roce 2008 jsme začali nabízet lidem, kteří touží proměnit svůj život do spokojenosti a radosti, kteří chtějí ukončit své vnitřní boje a stát se tvůrci vlastních životů, různé zážitkové semináře a knihy v podobě praktických návodů na život. Snažíme se při tom být velmi uzemnění, abychom „nepropadli“ nějakým spirituálním úletům.

Základem správného rozšiřování lidského vědomí a potenciálu je neustálé ukotvování vědomí v těle. A na to se ve své práci různými formami zaměřujeme.

Současná doba je velmi chaotická, lidé jsou zahlcení informacemi a ztrácejí kontakt sami se sebou. Proto připravujeme Sluneční lázně.  

Vím, že ke stavbě Slunečních lázní přistupujete velice citlivě a z nejrůznějších úhlů pohledu. V tvůrčím týmu jsou kromě stavitelů lidé, kteří vnímají energie a pracují s nimi…

Aby architektura stavby skutečně působila, musí být zpracována s citlivostí, s ohledem na záměr, jakému má sloužit a také na prostředí, ve kterém se nachází. Budujeme holistické lázně v centru historické Prahy - v domech, které pocházejí ze 14. století. Cítíme tam působení starých pražských alchymistů, vliv našeho českého krále Karla IV, ale také naše staročeské kořeny.

Všechny tyto vlivy tam chceme zachovat a zviditelnit tak, aby i v budoucnosti působily a aby napomáhaly při léčení našich klientů. Rádi bychom v prostorách lázní vytvořili staroslovanskou svatyni pro naše staročeské kněžky Kazi, Tetu a Libuši. Zároveň bychom tam rádi vybudovali chrám, ve kterém bychom se mohli dotýkat moudrosti Karla IV. Stejně tak bychom chtěli vzdát úctu tvůrčímu ženskému principu v Chrámu Bohyně a prožívat posvátnost tvoření.

Kněžky Kazi, Teta, Libuše… Čím třeba kněžnu Libuši považuješ za zvláštní a pro nás inspirativní?

Vnímám ji jako náš hlavní český ženský archetyp. Archetyp vědoucí mocné ženy, o kterou se dnešní ženy mohou opřít, když budou chtít. Je to silná vědoucí žena, která miluje svou zemi a svůj lid, která pochází z naší české duše. Co víc si můžeme přát?

Tedy nabídnutá energetická podpora pro všechny, kteří v sobě budou chtít rozvíjet aspekt moudrosti a síly… Můžeš přiblížit samotné léčení či procedury?

Prakticky chceme vycházet ze starodávných zkušeností ájurvédy. Chtěli bychom, aby zde lidé měli možnost uvolnit a pročistit své tělo prostřednictvím ájurvédských procedur. Zároveň jim budeme pomáhat vytvářet nové zdravější životní návyky a také nové stravovací návyky. Pomůžeme jim najít správně vyváženou stravu, protože strava velmi silně ovlivňuje náš život. Budeme využívat i současných moderních znalostí a západních zkušeností. Přece jen počítáme s tím, že Sluneční lázně budou především pro Čechy.

Z východu budeme určitě ještě využívat meditační techniky pro uvolňování lidské mysli a ze západu například rodinné konstelace, tanec, kraniosakrální techniky a podobně. Zájemci zde budou moci absolvovat i terapie tmou.

Celý komplex domů v Rytířské ulici bude zasvěcen uvolnění a uzdravení lidského potenciálu. Děláme vše pro to, aby zde ten, kdo se rozhodne pro opravdovou proměnu a převzetí odpovědnosti za svůj život, nalezl skutečný smysl své existence, kterému říkáme posvátný sen.

Moc si přeji, aby každý, kdo se takto rozhodne, toho skutečně dosáhl a našel zde takové nástroje, které mu pomohou odkrýt svou vlastní sílu a schopnosti.

Zeptám se ještě na soudní kauzu… proč to celé je, co ti to dalo?

Pro mě to má největší význam v tom, že jsem musel upustit od spousty představ o sobě, o životě… Přestal jsem život posuzovat a beru věci takové, jaké jsou. Zároveň jsem si však musel vymezit určité hranice a ujasnit si, kdo jsem já, jaký je můj posvátný sen a co chci tady v Čechách tvořit.

Dříve jsem akceptoval příliš mnoho vlivů na sebe a ztrácel jsem se v nich. Nevěděl jsem si rady se všemi těmi manipulacemi a lžemi tak dlouho, až jsem je nakonec pustil a už se mě nedotýkají.

Hodně mi v tom pomohl buddhismus a taoismus, nyní také šamanismus. Prožívám hluboký klid a mír, svůj život jsem postavil na principech lásky, nebojování a léčení našeho společného života. To mi dává hluboký smysl a radost.

Silný vztah mám také k judaismu, který mi pomáhá integrovat se v západní kultuře. Miluji Jeruzalém asi podobně jako Karel IV. Na různých místech tam cítím základy, na kterých stojí naše současná západní civilizace. Přitom mě také uchvátila zbožnost Židů a jejich rituály, ve kterých vytvářejí společné pole lásky. Když prožívám lásku Židů k Tóře, prožívám nádherné spojení se životem. Od Židů jsem se hodně naučil. Občas také zajdu do Staronové synagogy v Praze a cítím se tam jako doma.

Každý rabín či rabínka má kolem sebe společenství lidí, o které pečují. Je to stejné, jako když šaman pečuje o svou komunitu či vesnici.

Je ještě něco, co ti v posledních letech, v době soudní kauzy, pomáhá?

Přijetí skutečnosti takové, jaká je. Odevzdání se a přijetí své bezmocnosti. V médiích se objevila spousta lží a falešných informací a já jsem se nebránil, s nikým jsem nebojoval. Dál jsem pokračoval ve svém životě a nenechal se otrávit. Tvořil jsem to, co mi podle mého Srdce dávalo hluboký smysl. Svému Srdci stále věřím, i když mě občas zavedlo do prapodivných situací.

Jsem si vědom toho, co jsem při transformaci MUS dělal, a že jsem mnohé věci mohl udělat jinak, ale tehdy jsem to nevěděl a neuměl. Kdybych byl v té době otevřenější a komunikativnější, tak by dnes žádná kauza MUS nemusela existovat. Vím ale, že jsem tehdy nikoho neokradl ani nepoškodil. Ať se každý podívá na Mosteckou uhelnou, copak je rozkradená nebo vytunelovaná?

Předpokládám, že za mě mluví samy výsledky mé práce a můj vlastní život. Lidé okolo mě vědí moc dobře, jaký ve skutečnosti jsem.

Jak vnímáš dobu, ve které žijeme?

Vidím shon a stres. Většina lidí má velmi zahlcenou mysl, která už nestačí zpracovávat obrovské množství informací.

Zároveň se zesiluje energetické pole, ve kterém žijeme. To zintenzivňuje naše vnitřní bolesti či strachy a nutí nás to pouštět všechno, co už v životě nepotřebujeme. Měli bychom se však učit pouštět to v atmosféře posvátnosti života – s pokorou a úctou ke všemu stvořenému.

Lidé potřebují nová paradigmata pro život, protože žijeme v období sebedestrukce. Je zde velké riziko, že si náš život sami zničíme. Je třeba nastolit novou rovnováhu, která je životadárná, a k tomu se potřebujeme nezbytně nutně naučit pokoře, úctě, vlídnosti, vděčnosti, laskavosti a lásce. Je nevyhnutelné přejít od konkurence ke spolupráci, ke společnému vědomému tvoření našeho životního prostoru.

Asi projdeme významnou transformací, která umožní lidem předat vládu Srdcím. Protože ta mají daleko větší kapacitu i schopnost vést život člověka správným směrem.

Máš ještě nějaké vize, přání, sny, které v rozhovoru nezazněly?

Rád bych nejen pro sebe, ale pro všechny děti, a vůbec pro všechny bytosti, abychom si uvědomili své schopnosti a vědomě začali společně opečovávat naši českou zemi. Aby se z centra naší pozornosti dostaly peníze a moc, a aby byl na prvním místě náš společný smysluplný život.

To, co nás nejvíce vyživuje, je příroda, Matka Země a Světlo. Pojďme o ně společně pečovat.

Pro mě osobně je nyní nejdůležitější udržovat své tělo stále pročištěné na všech úrovních - fyzické, energetické, světelné i mentální. Potřebuji být jemný a citlivý k sobě i k druhým. Zůstávat v lásce, v bdělé přítomnosti a v rovnováze se životem a přitom žít či tvořit posvátný sen mého Srdce. Potřebuji být ve stálém spojení s Velkým Duchem. Léčitelé a šamani mají jedinou dohodu, která by se dala nazvat závazkem: „Když Velký Duch zavolá, tak musejí konat“. A já jsem připraven…

 

 

Autor článku: Hana Poltikovičová