Vědomí ve vědomí

8. prosince 2011

Meditujete? Pak si určitě vybavujete stav, kdy Vám na mysl neustále chodí myšlenky a ne a ne přestat. Uvažujete, že meditovat začnete? Pak se připravte, že tento stav dříve či později nastane. Ať jste už praktikující meditující nebo v počátcích meditační praxe, Henk Barendregt přináš zajímavou pozvánku do světa meditace Vipassana a matematické logiky.

Postupem času se v  meditační praxi mohou objevit pochybnosti typu Má cesta svůj cíl, nebo ne? Existuje osvícení, nebo ne? A pokud existuje, je záležitostí jednoho jediného okamžiku , nebo nastává postupně? Tyto pochybnosti mohou narušit začlenění meditační praxe do běžného života. Jak se s nimi vyrovnat, když se objeví?

Pochybnosti mohou přijít už během naší první meditace. Co se týká první otázky, odpověď poskytuje Tetra Lemma (schéma z tzv. výrokové logiky, pozn.red.): „Není pravda, že cesta má cíl. Také není pravda, že cesta nemá cíl. Cesta cíl zároveň má i nemá. A neplatí, že cesta buďto má cíl, nebo nemá.“ To znamená, že se takhle nelze ptát, jestliže praktikujete.

Způsob, jak takové myšlenky zastavit, je následující: Když se takové otázky vynoří, můžete je pozorovat. „A hele, pochybnosti, pochybnosti...“ nebo „Myšlení, myšlení...“ a zároveň pokračovat v pozorování svého dechu nebo jednotlivých krůčků. Mimo meditaci můžeme těmto otázkám víc porozumět a najít na ně odpovědi, alespoň zčásti. Víc o tom budu mluvit na svém semináři v Praze.

Jak můžeme kvality našeho prožívání a jasnosti mysli, kterých dosáhneme během meditace, vnést do svého každodenního života a vztahů? Jak obě oblasti propojit?

Radikální odpověď by byla očištěním se, popř. osvobozením od zdraví škodlivých stavů mysli. Ale i tak nelze dosáhnout stejné vyrovnanosti a klidu, jako ho zažíváme během meditace. V současné době ale nejsme schopni mít klidnou mysl a akceptujeme to. Méně radikální odpověď nezávisle na tom, jak daleko je každý na své cestě, je tím, že si vybereme správné přátele, správné činnosti a správný  způsob obživy. Tím totiž každý z nás dojde daleko většího klidu. Další možností je se každé ráno vědomě připravit na úkoly, které nás ten den čekají. Prostě si uvědomit, které věci mohu udělat v klidu a pohodlně, aniž bych trpěl, a které ne. Být připraven na to, co přijde, pomáhá lépe se s tím vyrovnat. Tím pádem můžeme být schopni  si vybrat méně radikální řešení.

Ale to, že je vyneseme na světlo, nám daleko víc zpříjemní život. Můžeme například mluvit s kolegou, který nás dost štve, místo toho, že bychom s ním nemluvili vůbec. Díky tomu je možné ukončovat každý den s určitou reflexí, ohlédnout se za ním. Dopadne-li hodnocení velmi negativně, měli bychom se poohlédnout po radikálnějším řešení.

Váš dubnový seminář Dvě tváře prázdnoty je částí celého cyklu seminářů s názvem Buddha očima Západu. Co můžeme udělat s Buddhovým učením prakticky? Jak ho můžeme použít tady u nás?

Východ nebo Západ; ať tak či tak, lidé potřebují výživu, přístřeší a lásku. V obou světech je plno ignorance, nenasytnosti a záště. Takže ve vnějších okolnostech zase tolik rozdílů není. Výhoda Západu je v tom, že nic nepřijímáme jednoduše a automaticky jenom proto, že to říká učitel – jako je tomu v případě Buddhy. Zkuste v sobě vzbudit zvědavost, bystrost a užijte si to, co děláte. To jsou Západní hodnoty, kterých je ve východních institucích daleko méně. Proto my na Západě stojíme na pevných základech v tom naučit se Buddhovo učení skrze přímou zkušenost. A potom to, co s tím můžeme udělat, je úplně stejné jako na Východě. Společnost potřebuje moudrost a mír.

Vystudoval jste obor matematické logiky a silně se zajímáte o vědu. Jak se tyto obory vztahují k zenu, Vipassana meditaci a Dhammě?

Podobně jako v předešlé odpovědi to je zvědavost, která pomáhá našemu mentálnímu vývoji, meditaci. Ale je toho víc. Matematická logika je totiž oblastí matematiky, jejímž předmětem zájmu je samotné „vytváření matematiky“. Studujete celý proces od samotného začátku, od počátečních předpokladů a tvrzení a jdete až k teorémům. Divíte se, proč se tyto předpoklady vyskytují úplně ve všem.

Jednu důležitou techniku používanou v matematické logice vymyslel brněnský rodák Kurt Gödel. Vnesl přemýšlení o matematice do matematiky samotné. To velmi připomíná meditační techniku všímavosti, během které pozorujeme části našeho vědomí ve vědomí samotném. Gödelova technika měla dalekosáhlé důsledky ve způsobu našeho vnímání matematiky a dokonce na to, jak ji děláme. Víc se o tom zmiňuji ve své studii Odraz a jeho použití: Od vědy k meditaci (studii naleznete zde)

Meditace vhledu je daleko víc fascinující. Skládá se ze stejného typu odrazů a reflexí, které existují v matematice a počítačích. Co ale dělá meditaci zajímavější je to, že se týká toho, o čem si většinou myslíme, že jsme to my! A navíc nepotřebujeme jazyk k tomu, abychom praktikovali.

NÁŠ TIP

Zaujal Vás Henk Barendregt a oblast jeho zájmu víc? Zde si můžete přečíst další z jeho odborných prací.

Autor článku: Rina Komorádová

Komentáře

Zpět na předchozí stránku

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021

BRÁNY DOSPĚLOSTI

25. – 31.10.2021